Tuto kapitolu chci věnovat kacor2001 jako poděkování za všechny komentáře a snad se Ti i vám ostatním bude líbit tahle kapitola
Z pohledu Violetty
Procházím se po městě a najednou mě ze zadu obejmou dvě ruce. Ta osoba promluví.
L:Ahoj
V:Ty si neodjel?
L:Jak vidíš tak ne
V:A proč?
L:Protože Tě miluju
V:Odpusť mi
L:Cože?
V:Jestli můžeš tak mi odpusť všechno co jsem Ti provedla
L:Lásko já Ti nemám co odpouštět to ty mě
V:Já už jsem Ti odpustila a máš mi co odpouštět za 1. Jsem odjela a nic jsem Ti neřekla za 2. Ty ses se mnou snažil spojit a já tě ignorovala no a za 3. Když si za mnou přijel řekla jsem Ti že tě tu nechci prosím tě jestli můžeš tak mi to odpusť
L:Už jsem Ti řekl že Ti nemám co odpouštět, to ty mi odpusť že jsem byl takovej hlupák a vyspal se s Larou
V:Už o tom nemluvme
L:Miluju tě
V:Já tebe víc
L:To si nemyslím
Po zbytek dne jsme se procházeli po městě spolu tak šťastní a vybírali jsme jméno pro naše miminko. Jsem ráda že jsme se usmířili a jsme zase spolu, Leon mi moc chyběl už bez něj tak dlouho být nechci.
Doufám tedy že se vám dnešní díl líbí. Užívejte si víkend.
Vaše Valeri