*Sebastián*
Jak já tu práci nenávidím! Jako učitel jsem nastoupil předevčírem a dnes mám s nima poprvé tělocvik. Po zazvonění jsem se svou třídou vyrazil na hřiště. Dva kluci se bavili mým kulháním, jinak ostatní byli celkem v klidu. ,,Pane učiteli, od čeho máte ty jizvy?" Zeptal se mě ten nejdrzejší kluk ze třídy - Filip. ,,Co tě to zajímá?" Odsekl jsem a přikázal jsem nástup. ,,Pane učiteli, řekněte nám to." Škemrala Zuzana a ostatní horlivě přikyvovali. Já se ušklíbl a řekl: ,,Fajn, řeknu vám to, když zítra VŠICHNI budete mít z písemky z chemie jedničku." Všichni přikývli a začali cvičit.
O dva dny později..
Oni všichni vážně napsali písemku bez chyby?! Po zazvonění jsem vešel do třídy a třídnicí jsem bouchl FO stolu. Všichni leknutím nadskočili. Zavolal jsem službu a dal jí rozdat písemky. ,,Takže," začal jsem, ,,buď se z vás všech přes noc stal šprt, a nebo vás strašně zajímám. Tak tedy, slyšel někdy někdo o Fredbear's family dinner?" Pár lidí přikývlo. ,,Takže víte, že tam vystupovali dva animatronici - Spring Bonnie a Fredbear. Tito animatronici jsou jediní, kteří mají springlocky, neboli pružinové zámky, které když aktivujete, můžete do robota vlézt jako do kostýmu. Když ta restaurace zkrachovala, animatroniky odnesli do skladu. Jednou jsem se svými bráchy šel ten sklad prohledat, a když jsme našli ty animatroniky, nenapadlo mě nic jiného, než si do Spring Bonnieho vlézt. Samozřejmě jsem zapomněl ty springlocky aktivovat, takže při prvním pohybu mě to propíchalo skrz na skrz. Naštěstí jeden můj bratr springlocky aktivoval a zavolal záchranku." Domluvil jsem a celá třída byla jako v šoku. Jeden žák běžel zvracet. Tleskl jsem a tím se všichni probrali. ,,A teď se jde učit!"
(277 slov)