JAMES's VIEW
Hrál jsem si s jejími prsty na mé hrudi a zkoumal její černý lak na nehtech. Místy byl oloupaný, ale mě to bylo jedno i tak byla dokonalá a já si užíval sílu okamžiku. Její jemnou pokožku na mé.
"Nad čím přemýšlíš?" Vzhlídla ke mě a prohrábla mi vlasy a ještě víc se na mě rozplácla.
"Nad tímhle okamžikem." Koukl jsem jí to modrošedých očí, které v sobě měly jiskřičky a působily tak víc modře.
"Víš, co je vtipný?" Zahihňala se.
"Co?" Pohladil jsem jí po tváři a ona trochu přivřela oči.
"To že kdyby to bylo úplně první rande, tak by to bylo docela zvláštně-divňo-zvrhlý."
"Jak to myslíš?" Nechápal jsem.
"První rande je sotva pusa většinou. Já poznala tvojí rodinu, fotila s tebou pro kampaň, byla na snídani, večeři, u moře, v lese, skateparku a skončili jsme zmoklý a pak v mojí posteli." Rozesmáli jsme se.
"Pravda." Políbil jsem jí rychle a začal se zvedat.
"Kam jdeš?" Zakňourala obalená do deky.
"Potřebuju na záchod." Zasmál jsem se a ještě se naklonil na další polibek.
Vrátil jsem se a ona už byla oblečená.
"Ale no tak." Pronesl jsem a ona se ušklíbla.
"Je už skoro deset. Táta tu do jedenácti bude." Vysvětlila a já si natáhl to co v sušičce uschlo. "Možná by sis sem měl dotáhnout taky oblečení." Zasmála se a stáhla si vlasy do culíku.
"Mě se ještě nechce domů." Objal jsem jí na posteli.
"Hele mám nápad!" Poskočila.
"Ty asi vážně nejseš normální holka, co se zajímá o kosmetiku a miluje růžovou a bojí se o své nehty." Uchechtl jsem se.
"Nesnáším růžovou. Sleduj hru, zase prohraješ." Vyplázla na mě jazyk a čudlovala něco na ovládání pro playstation. "Já nejsem holka. Jsem mimozemšťan a narodila jsem se na mléčné dráze."
"A co jednorožec?" Zasmál jsem se a rukou prapodivně pohnul, abych se ubránil barelu a předjel jí. V té hře.
"Můj bílý mazlíček, co obývá šedotyrkysovou duhu." Usmála se a stále čuměla do obrazovky. "Jo!" Vyskočila na gauč a dělala nějaký taneček, zatímco já se smál. "Prohrál si, prohrál!" Vzal jsem jí pod koleny až na mě spadla.
"A nehorázně dětinská." Políbil jsem jí dlouze, pak na mě vyplázla jazyk.
"A nehorázně úžasně líbá." Pronesla sarkasticky.
"V tom ti odporovat nebudu." Koukla na mě a chytla mě kolem krku.
"Si myslím." Naklonila hlavu na stranu a s úsměvem mě pomalu políbila. "Takže další hra?" Zvedla se najednou a já v šoku otevřel oči až se mi zasmála.
"Fajn, ale až si s tebou dám Call of Duty, uvidíme kdo vyhraje." Zamumlal jsem a ďábelsky se usmál.
"Já tě slyšela." Už zase hypnotizovala hru.
"Hele nenarážej mi do autíčka!" Chytl jsem jí jednou rukou za pas a odhodil na konec sedačky a ona autem nabourala.
"To není fér!" Skočila na mě a sedla si mi na klín a kdykoliv jsem se chtěl kouknout přes její rameno, naklonila se abych neviděl.
Tak jsem prohrál už po pátý.
Leželi jsme na gauči a koukali si do očí a nevnímali komedii v televizi. Chytl jsem jí za bradu až pootevřela ústa a políbil ji lehce.
"Tohle mě baví." Propletla si se mnou ruku.
"Mě taky." Přisunul jsem jí víc k sobě, když v tom se ozval zvuk od zámku. Charlie sjela ze sedačky na zem a sedla si na můj vkus až moc vzpřímeně a já se posadil také. "Uvolni se, vypadáš jak figurína v obchodě." Zasmál jsem se potichu.
"Ahoj tati."
"Charlie jak to že nespíš...a hele J-jjj-"Protahoval.
"James." Zvedl jsem se a šel k němu se ještě jednou už oficiálně představit.
"No jistě." Usmál se trochu unaveně. "Co jste dělali?" Nadzvedl laškovně obočí a koukl střídavě na mě a Charlie.
"Hráli jsme videohry." Odpověděla bez náznaku emocí.
"Tomu se teď takhle říká? No jo vy mladí." Zasmál se a myslel to jako vtip a my se také zasmáli až na to, že to co se dělo předtím...
"Jo přesně tak tati. Dali jsme si to pětkrát a James je z toho znavený." Hrála s ním tu hru a já se už vrátil na gauč.
"Podrobnosti si nechte pro sebe." Zasmál se ještě a zašel do nějaké místnosti i s pracovním kufříkem.
"Kéž by pětkrát." Políbil jsem jí na vršek hlavy, jelikož stále seděla na zemi.
"To by si byl fakt znavený." Uchechtla se.
"Já? Spíš ty." Založil jsem si ruce na hrudi.
"Co prosím?" Zvedla se a píchla mě do břicha. "Cos to řekl?" Smála se a píchla mě dvěmi prsty zase do břicha. "Řekni to ještě jednou." Hecovala mě. "Bojíš se?"
Vzal jsem jí za obě zápěstí, aby mě nemohla píchnout. "Uvidíme se za týden." Zvedl jsem se a mířil do chodby.
"Slib mi to."
"Na malíček?"
"Na malíček." Zavěsila svůj za můj.
"Sophie! Nechoď sem, točím." Zavrčel jsem ke dveřím a protočil oči do kamery. Řekl jsem si, že natočím video než odjedu na další koncerty, abych měl když tak co upravovat.
"Jak jste asi poznaly budou to otázky a odpovědi. Páni, dal jsem to tam na pět minut a je tu tolik otázek." Projel jsem očima stránku s otázkami. "Začínáme hezky." Zasmál jsem se do kamery.
"Jak se máš? - takže abych pravdu řekl, tento víkend byl úžasný a skvěle jsem si ho užil, mám se teď vážně dobře. Co teď posiluješ? - bránit se čokoládě a jinak nohy...Je pravda, že teď někoho máš? - není to pravda, jsem tu pro vás dámy. Kdo je ta holka včera v green parku?-" Zasekl jsem se. "Moje kamarádka." Polkl jsem a falešně se usmál.
Dotočil jsem a šel si trošku zacvičit na břicho a poslal Charlie několik zpráv. Zaspamovala mě ještě než stačilo být jedenáct dopoledne. Příjemně naladěný jsem se natáhl na postel a postnul fotku na instagram, tu o které jsem mluvil s Charlie, snad nás to neprokoune, navíc vlastně říkám pravdu. My spolu vážně nejsme, je to jako když si na facebooku máte vybrat svůj rodinný status a je tam v nabídce "v komplikovaném vztahu."
Zazvonil zvonek. No co Sophie otevře, stejně to bude určitě její kamarádka nebo rodiče z nákupu. Podložil jsem si hlavu dlaněmi a koukal na osvětlený strop od sluníčka. Den jako stvořený pro trochu tvoření. S úsměvem jsem vzal papír a tužku a začal s písničkou-
"Jamesi je to pro tebe." Sophie zněla celkem vyděšeně a když jsem otevřel dveře od pokoje a viděl její zamračený vyděšený výraz a zároveň vražedný, bál jsem se jít k domovním dveřím.
"Ahoj." Usmála se na mě a skousla si ret a koukala přitom na mou nahou hruď.
"Co tady děláš Kirstie?"
Tak, činím se činím! :D Ale nevím jestli to nejsou spíš nudné kapitoly... no každopádně si na to moc nezvykejte, bohužel už jsem zase zpět na škole a tak zase nebude tolik času:(
A co si myslíte, že se stane? Co myslíte, že Kirstie chce?
Lots of love,
DwarfDreamy