Proběhlo 5 let....
-Paní, co si dáte?
Čekala na mně limuzína
-Stefane, díky, ale nic.
Stefan je můj bodyguard, stejně jako Tom ,ale ten je i nejlepší kamarad.
Včera mi bylo 20 let...
Vlastně hodně ceho nevíte, celou tu dobu se s Sorom snažíme o dítě, ale nějak nam to nejde.
Jedu teď do své kanceláře.
Mám svoji kancelář a 4 podniky a jsem jedna z nejbohatších žen Ukrajiny.
Každá by mi záviděla, nebo i zavidi!
Ale to je fuk.
Jsem úspěšná, nejlepší, každý mně tu zná....
Nikdy bych v to nevěřila...
Az na to, ze je moje rodiči stejne nenašli...
Zitra, ale jedu na posledni zemi kde jsem jeste nehledala -Norsko-
Většina lidí si myslí, že jsem blázen, ale ja vážně nejsem!!
-Dobrý den, paní..
Začali mně zdravit spolupracující
-Dobre.
Zavřela jsem dveře a zapla počítač.
***
Pokračovala jsem v práci az někdo zaťukal.
-Dále!
-Paní, omlouvám se že ruším, ale prisel sem Pan Soro.
-Piste ho dal.
Usmala jsem se.
-Ahoj lásko... Vidím ze tvoje obchody se vedou vážně skvěle.
Obejmul mne a dal mi pusu, vlastně jsem o tyden neviděla, byl v Americe, něco zarizoval
-Ty tvoje taky, starala jsem se o ně.
Vlastně jsem si zvykla, že už mluvíme téměř jenom o Mafii ,práci a penězích...
A už to ani nechci mnenit, ne aspon ted!
-Zajdeme si na kávu? Rad bych ti toho ještě řekl...
-Jasnačka!!
Vyskočila jsem a šli jsme směr pryč z my kanceláře!
Takze snad se kapitola libila,jestli ani -Vote - nebo komentář potěší.....
Doufám, že jste byli překvapený, za chyby se omlouvam:)
Janaaa