Uviděl jsem na její tváři úsměv. Tolik se mi ulevilo, přimáčkl jsem si jí k sobě a už jí nikdy nechtěl pustit.
,,Zejtra budem celej den spolu" položil jsem si svou hlavu na tu její a zabrblal jí to do vlasů.
,,Končí mi prázdniny" řekla a povzdychla si.
,,Děláš si prdel?" odtáhl jsem se od ní a zkřivil ústa.
Zakejvala hlavou ze strany na stranu a znova se ke mě přimáčkla.
,,Odvezeš mě do školy?" lehla si na moje břicho a podložila si hlavu rukou.
,,Pro tebe všechno" zvedl jsem její napuchlou tvář od breku a políbil na čelo.
Z POHLEDU MELANIE:
Brzy ráno mě probudil můj otravný budík na Justinovým mobilu. Natáhla jsem ruku a přejela prstem po displeji, tím jsem ho umlčela.
,,už žádné ležení v posteli do kolika chceš" Ozval se Justinův rozespalí hlas vedle mě.
Otočila jsem hlavu čelem k němu a přitáhla si ho k sobě. Dala mu pusu na tvář a položila si na jeho břicho hlavu. Ještě na chvilku jsem zavřela oči.
,,Dopíči Justine" otevřela jsem oči a zjistila že mi zachvíli začíná škola.
,,Co-co se děje?" Nechápavým výrazem se na mě podíval.
,,škola" vystartovala jsem z postele a běžela rovnou do koupelny. Rychle jsem si na sebe nanesla make-up a dala trochu řaseky. Pak jsem otevřela skříň a oblíkla na sebe to co jsem měla na vrchu.
,,Justine vstávej" stáhla jsem z něho peřinu a pomohla mu vstát. Hodila jsem po něm kalhoty a pomohla mu je nandat. Vzala jsem si kabelku a čapla Justina za ruku. Zatáhla jsem ho do auta a hodila po něm klíčky od auta. Přeběhla jsem na druhou stranu auta a sedla si na sedačku spolujezdce.
,,Ani první den neumíte přijít brzy slečno Lawrence?" ozval se hlas pana Grenwitche hned po tom co jsem vstoupila do třídy.
,,Omlouvám se" řekla jsem a prohlédla si ho od zhora až dolů. Nic se na něm nezměnilo,jen ta bradavice na nose trochu povyrostla. Z nechutí jsem si sedla a vyndala učebnici matiky.
,,Melanie" zasyčel na mě někdo zezadu.
Otočila jsem se a tam seděl Simon. ,,co potřebuješ?" snažila jsem se působit mile.
,,Nezajdeš semnou po škole někam?" prohrábl si vlasy a zakousl se do rtu.
,,Víš Simone já.."
,,Nerušim Vás?" ozval se pan Grenwitche.
Otočila jsem se dopředu a dál se 'věnovala' hodiny matematiky. Vyšla jsem ze dveři a šla směrem k mé skřiňce.
,,Mell neodpověděla si mi?" zabouchla jsem dveře od skřiňky a překvapivě tam stál Simon.
,,Na co?" dělala jsem blbou ikdyž jsem přesně věděla o co mu jde.
,,Pujdeš semnou teda někam?" zeptal se mě a v očích měl jiskřičku naděje.
,,Víš,asi by jsi měl vědět že mám kluka" nechtěla jsem ho nijak ranit a tak jsem se to snažila říct co nejmileji.
,,Je to někdo ze školy? Jak se jmenuje? .." ani nedokončil větu a já mu dotoho skočila.
,,Prostě Simone jestli mě zveš na rande tak bohužel musím odmítnout" změnila jsem téma a vduchu se modlila aby mě už nechal být.
,,Čistě kamarádská vycházka" jeho pusa se dala do úsměvu a já i přesto věděla že na mě bude něco zkoušet.
,,Dobře,tak po škole" řekla jsem a od dalších jeho otázek mě zachránil zvonek,který mě upozornil že mi začíná další hodina.
,,Nezapomeňte na domácí úkol,nashle" řekla paní Milbert, učitelka Dějepisu a pozvala si mě ke stolu. ,,Melanie jestli chceš projít tímhle ročníkem, nesmíš chybět maximálně měsíc a musíš se zařadit do některé ze školních aktivit."
,,Dobře" řekla jsem sebejistě a vzala si papír s přehledem kroužků.
Vyšla jsem ze školy a zahleděná do papíru jsem do někoho narazila.
,,Ahoj Mell" zdvihla jsem hlavu a koukla se na toho člověka do kterýho jsem narazila.
,,Ahoj omlouvám se" Usmála jsem se a šla dál. Nebyla jsem oblíbená a jak jsem říkala kamarády jsem neměla. Sedla jsem si na lavičku a čekala kdy přijede Justin. Uslyšela jsem motorku a otočila se směrem k autobusové zastávce. Byl tam Justin. Zvedla jsem se a šla k němu.
,,Ahoj tak jaký byl první den školy?" Usmál se na mě a políbil.
,,Jestli takhle bude probíhat dalších 10 měsíců než odmaturuju, tak to nezvládnu." Sedla jsem si za něj a nasadila přilbu.
,,Hej Mell!" Ozval se Simonův hlas za mnou a já si vzpomněla že jsem mu slíbila tu vycházku. Otočila jsem se a sundala helmu.
,,Víš co? Setkáme se v parku v 5 jo?" Usmála jsem se a ucítila jak Justin vyjel.
,,Co děláš! Nedomluvila jsem." začala jsem se smát a nandala si helmu.
,,Ty sním někam jdeš?" Z Justinova tónu bylo slyšet jak je naštvaný.
,,Jen na kamarádskou schůzku." Justin zrychlil a já se ho pořádně chytla.
,,nežárli je to jen spolužák." řekla jsem se smíchem a hlavu si opřela o jeho záda.
,,Ať je co chce, ale furt je to kluk." odsekl mi.
Z POHLEDU JUSTINA:
,,Mell?" zakřičel jsem na ní z obýváku.
,,Co je?" rychle přiběhla a česala si vlasy .
,,Pojď ke mě puso" rozpažil jsem ruce.
Sedla si na moje stehna a objala mě kolem krku. Dala mi pusu na moje líce a opřela si hlavu o rameno.
Z POHLEDU MELANIE:
,,už musím jít" vyvrtávala jsem se z Justinového náručí.
,,nechoď nikam" zatáhl mě zpátky k sobě a naklonil se nademě, začal mě líbat a nenechal mě ani nic říct.
,,J-justine-e" snažila jsem se jeho jazyk vyndat z mých úst.
Odstrčila jsem ho a vstala z gauče. Upravila si moje vlasy pocuchané od Justina a dala si brejle do vlasů.
,,Přijdu zachvíli,jen zajdem do cukrárny ať mám pak od něj klid" řekla jsem ironicky a pousmála se.
,,Fajn jdi si" vzal si ovladač do ruky a přepl si program na sport.
,,žárlivko" zařvala jsem ještě než jsem zasebou zabouchla dveře.
Šla jsem rovnou do parku a ještě sledovala hodinky abych nepřišla pozdě. Uviděla jsem Simona jak sedí na lavičce.
,,Ahoj" přišla jsem k němu a pozdravila.
,,Melanie ty si opravdu přišla" upřel na mě zrak.
,,Proč bych neměla? Je to čistě kamarádská vycházka ne?" řekla jsem a pořádně zdůraznila slovo 'kamarádská'.
,,Jasně" podal mi růži,kterou pocelou dobu schovával za svými zády.
,,Simone!" protočila jsem očima a vzala si růži.
,,Kamarádský dárek" usmál se a ukázal na cukrárnu do které půjdem.
,,Jasně kamarádský" zabrblala jsem si pro sebe.
,,Co si dáš?" zeptal se mě. Ukázala jsem na karamelový kafe na které jsem měla momentálně největší chuť. Simon mi to objednal a pak jsme se dali do řeči.
,,Jak vlastně umřel tvůj otec,pokud se smím zeptat?" vyptával se aby rozlomil to ticho mezi námi.
,,Promiň,nechce se mi o tom mluvit" nechtěla jsem mu řikat že Justin, vlastně můj kluk zabil mého otce.
,,Chápu, a co ten tvůj přítel?" hned změnil téma. Popravdě o tom jsem se taky nechtěla bavit.
,,Nemůžeš se mě prostě jen zeptat jak se mám?" pousmála jsem se a natáhla se pro kafe které mi servírka přinesla.
,,Dlouho jsem tě neviděl, byla jsi moje životní láska" pochychotnul se a já si oddychla že řekl 'byla'.
Seděli jsme tam a povídali si o všem možným. Nakonec to nebylo tak hrozný jak jsem očekávala, Simon mi přijde docela fajn.
,,Jsem rád že si přišla" řekl Simon když jsme zastavili před Justinovým domem.
,,Tak zítra ve škole" řekla jsem a usmála se.
Nákláněl se že mi dá pusu,ale já uhla. ,,Promiň ale to já prostě.."
,,V pořádku" skočil mi do řeči a sklopil hlavu.
Bylo mi trapně i za něj. Zvedla jsem mu hlavu a políbila na tvář, pak jsem se jen usmála a obrátila se směrem k vchodu. Ještě jsem se párkrát otočila a pak konečně zasebou zavřela dveře. Doufám že to neviděl Justin.
,,Co to mělo být?" vyšel Justin z obýváku a upřel na mě zrak.
,,Co?" dělala jsem blbou.
,,Ta pusa"
,,Kamarádská pusa na tvář" protočila jsem oči.
,,A ta růže,taky jen z kamarádství?" koukl se do mých dlaní.
Položila jsem růži na komodu, a zula si boty. Sedla jsem si obkročmo na Justina,který si lehl na gauč.
,,Justine,jsme jen kamarádi nemáš důvod žárlit" zadívala jsem se mu do jeho nádherných očí a rukama sjela po jeho dokonale vypracovaným břiše.
,,Tak promiň že žárlim když moje holka se líbe venku s nějakým kokotem a pak ještě přijde domů s růží v ruce" dokončil svůj dlouhý dialog a já se musela smát.
,,Si tak roztomilý když žárlíš" řekla jsem se smíchem a naklonila se nadněho. Políbila jsem ho na špičku nosu a na jeho tváři se ihned vykouzlil široký úsměv.
,,Dobrá zpráva" řekla jsem mu téměř u pusy a pak se od něj odtáhla.
,,Jaká?" nadzvedl obočí a oblízl si své suché rty.
,,Jsem nadržená" řekla jsem jakoby nic a koukla na Justinovu reakci.
Nic neříkal jen se kousl do rtů a pak mi hned zajel rukama pod tričko. Začla jsem se smát,protože mě to hrozně lechtalo. Chvilku zápasil s otvíráním od podprsenky ,,Máš novou?" řekl a soustředil se.
,,Pako" vyndala jsem mu ruce z mýho trička a rozepla jí sama.
Sundala jsem si tričko a hned potom podprsenku. Justin se zadíval na moje prsta a já hned věděla co se mu honí hlavou. Vstala jsem z něj a sundala mu kalhoty i s boxerkama.
Z POHLEDU JUSTINA:
Melanie mě překvapovala. Ale neměl jsem nic proti. Na ní jsem nadrženej každej den, takže jsem jen souhlasil.
,,Dneska chci hard sex" ozvalo se z jejich úst když jsme oba byli úplně nazí.
Lehl jsem si na gauč a zatáhl jí sebou. Překlopil jsem jí tak že ona ležela a já byl nad ní podepřenej rukou abych jí nezalehl. Začal jsem jí líbat na krku a pak to přeměnil na dravé kousání. Přisával jsem se jí všude možně na těle až jí udělal modřiny.
,,debile" řekla vážně ale pak se začla smát.
Když už byla vzrušená,uchopil jsem můj penis a vsunul ho do ní. Zahekala a já jsem silně začal přirážet. Zarývala mi nehty do zad, a klidně se vsadim že mi tam zůstanou jizvy. Tahala mě za kořeny vlasů a ze mě tekl pot. Cítil jsem že už zachvíli budu hotovej. Zrychloval jsem a když to na mě šlo rychle jsem se odtáhl a udělal se vedle.
,,Na koberec?" řekla Melanie a ještě to všechno rozdejchávala.
,,Příště se ti udělám do pusy,kotě" zamachroval jsem a poslal jí vzdušnou pusu.
,,To by nebyla žádná novinka" vrátila mi to a pousmála se.Oblékla se a pustila televizi.
,,Jdu si připravit učení". Položila ovladač na stůl a odešla. Oblíkl jsem se taky a upravil vlasy. Přepl jsem program a když jsem zjistil že nic nedávají, rozhodl jsem se jít za klukama.
Z POHLEDU MELANIE:
Odešla jsem na 5 minut pryč a už tu není. Naštvaně jsem si sedla na gauč a nevěděla co dělat. Přišlo mi že furt spím, nebo sexuju. Vešla jsem do kuchyně a hned za ní jsem viděla dveře do garáže. Polkla jsem a vzpomněla si na celý včerejšek. Nechtěla jsem to řešit, tak jsem otevřela ledničku a vyndala si jogurt. Sedla jsem si na barovou židličku a snědla si ho.
Sledovala jsem ručičky na hodinách a snažila se urychlit čas. Nudila jsem se a nevěděla jsem jak se zabavit. Sice jsem nesnášela učení, ale byla jsem dost pozadu v chemii, tak jsem se zvedla z gauče a odešla na horu.
Sedla jsem si na postel a vyndala učení. Na začátku byl souhrn učiva z třeťáku, což se mi hodilo. Blbě jsem viděla a uvědomila si že nemám brýle na čtení. Nemohla jsem je najít a pak jsem si uvědomila že je mám ještě ve starém domě. Teď už se mi tam jít nechtělo a tak jsem se rozhodla tam dojít zítra po škole. Zavřela jsem učebnice a dala si do uší sluchátka.
,,Melanie" probudil mě známý hlas. Justin. Otevřela jsem oči a nademnou se rýsovala jeho hlava.
,,ošukej mě" zařval snad přes celý byt.
,,Jsi opilej?" celá rozespalá jsem si prohlížela Justina od zhora až dolů.
,,Možná" promluvil mi téměř u pusy a já ucítila alkohol jdoucí z něho.
Byla jsem naštvaná. Hněv se ve mě vařil jako nikdy předtím. Už se zase vrátil do starých kolejí. Alkoholik. Chtělo se mi brečet ale takovou radost mu neudělám.
,,Jsi kokot" vstala jsem z postele a odešla dolů na gauč. Ustlala jsem si tam,protože nehodlám sdílet jednu postel s opilcem.
Nevyspala jsem se. Celou noc jsem slyšela bouchání,křičení,zvracení,nadávání. Dala jsem si polštář přes hlavu a silně ho přitlačila k mé hlavě. Aspoň nachvilku zavřít oči. Prosím.
,,Melanie" ozval se Justina zoufalý hlas zezhora.
Koukla jsem se na hodiny a zjistila že za hodinu mi začíná škola. Vstala jsem a vyšla schody nahoru. Nešla jsem tam abych Justinovi pomohla nebo ho litovala,protože v tu chvíli mi byl u prdele, stejně jako já jemu včera. Rozevřela jsem dveře a absolutně ignorovala Justinovi výkřiky.
,,Mell,promiň" ozval se tlumený hlas z pod peřiny.
Nic jsem neřekla,šla jsem ke skříni a vzala si oblečení. Tak jak jsem přišla,tak jsem i odešla. Musela jsem jít do školy pěšky. Neměla jsem odvoz a ani jsem nemohla nikomu zavolat protože no.. mobil mám nadně rybníku.
Vyšla jsem o něco dřív abych zase nepřišla pozdě. Před školou už čekal Simon,chtěla jsem se nějak proplížit dovnitř aby mě neviděl ale on má oči všude. Viděla jsem jak ke mě zrychluje aby mě dohnal.
,,Melanie, ahoj" uslyšela jsem jeho hlas za mými zády.
,,Ahoj" otočila jsem se svým fake smilem a pokračovala dál.
,,Můžu tě doprovodit do třídy?" řekl tak mile až mi ho bylo líto. Kejvla jsem na souhlas a naznačila mu ať mě doběhne.
Zastavila jsem se u učebny fyziky a vstoupila dovnitř. Rozloučila se se Simonem a přesně na zvonění se posadila do své lavice. Celou hodinu jsem dělala to co obvykle. Nic. Naštěstí mě od všeho zachránil zvonek. Vyšla jsem ze dveří a šla rovnou na další hodinu.
,,Konečně domů" zabrblala jsem si pro sebe a zavřela skříňku do které jsem si zrovna ukládala učení.
,,Melanie nechceš odvést domů, nemohl jsem si nevšimnout že si dneska přišla sama pěšky" ucítila jsem Simonovu ruku na mém rameně,která mě donutila se otočit.
,,Byl bys hodnej" usmála jsem se, když jsem si uvědomila že tu dálku nemusim jít pěšky.
Vyšli jsme ze dveřích školy a já se rozhlížela kolem sebe kde má Simon motorku.Pohledem jsem se ale zastavila když můj zrak spatřil Justina. Byl opřený o svou motorku a nandával si sluneční brejle. Rychle jsem svůj zrak přemístila na Simona a naznačila mu abychom šli. Justin mě ale zahlídl a já viděla jak se ke mě rychlím krokem blíží. Chytl mě za ruku a zastavil.
,,Kam jdeš?" řekl naštvaně a pohledem mi sjížděl od pusy k očím.
,,Jedu domů se Simonem" vytrhla jsem se mu ze sevření a táhla Simona za mnou. Najednou mě ruka táhla dolů a Simon ležel na zemi. Koukl jsem se na něj a hned přemístila zrak na Justina.
,,Drž se od ní dál" Justin strašně vyváděl a já se o Simona bála.
,,Justine vypadni" zakřičela jsem snad přes celý školní areál a všichni se na nás otočili. Kopl do Simona a bezmocně se na mě podíval. Ruce jsem si dala do dlaní a tím mu naznačila že to přehnal. Stydila jsem se. Nejdřív otec a teď Justin. Je úplně stejnej.
,,Přijedu v devět" řekla jsem naštvaně a pomohla Simonovi vstát.
,,Dobře" řekl Justin už s klidným hlasem a odešel ke svojí motorce.
Oddechla jsem si když mi Justin zmizel z očí. Koukla jsem se pod sebe a uviděla vyděšeného Simona.
,,Promiň" podala jsem mu ruku a pomohla mu na nohy.
,,Ty s nim chodíš?" koukal na mě jak na psychopata,ale já se mu vlastně ani nedivím.
,,Neřeš to prosím" sedla jsem si na motorku a nandala si helmu. Simon si sedl předemě a už nic neříkal. Chytla jsem ho kolem pasu a on šlápl na plyn.
,,Jsme tu" zastavili jsme u obrovské vily a já slezla z motorky.
Čekala jsem až Simon zaparkuje motorku a pak se držela po jeho boku.
,,Jsem sám doma,takže se neboj" otevřel dveře a usmál se.
Vešla jsem dovnitř a začala se všude rozhlížet. ,,Máte to tu pěkný" otočila jsem se zpět na Simona a usmála se.
,,Nemáš hlad?" zeptal se mě po chvíli ticha a já pokrčila rameny.
,,asi, nevim, jo" začala jsem se smát a sedla na židli v kuchyni.
,,Tak já něco přinesu" odhodil tašku a někam odešel. Mezitím jsem si otevřela učebnici zeměpisu a snažila se něco nahustit do hlavy i přes to že jsem pomalu nic nepřečetla.
,,Jsem tady" přinesl tašku plného jídla a položil to na stůl. ,,Vyber si" řekl udejchane a sundal si tričko.
,,Když si řekl že něco prineseš nemyslela jsem že sem vezmeš zásoby na zimu" přehodila jsem si nohu přes nohu a začala se hrabat v tom jídle. ,,Nuttela" vzala jsem si ji do ruky a otevřela ji. Simon si vzal sušenku a odnesl to zpátky.
,,Potřebuješ pomoct?" zeptal se mě starostlivě a sledoval můj nechápající výraz který jsem věnovala učebnici zeměpisu.
,,Vlastně jo" vzala jsem si na prst nuttelu a oblizla ho.
,,a s čím" vzal mi učebnici a začal v ní listovat.
,,S celým třeťákem" usmála jsem se a zaregistrovala jeho zaražený výraz.
,,Tak to máme co dělat" zavřel učebnici a někam odešel.
Odvezl mě domů a já mu zamávala.
,,Uvidíme se ve škole" zakřičel za mnou a já přikývla.
Vešla jsem dovnitř a kabelu hodila do předsíně.
,,Užila sis to?" poznala jsem Justinuv hlas a jak se snaží udržovat v klidu.
,,Upřímně? užila" prošla jsem kolem něj a šla rovnou do obýváku. Sedl si ke mě a na jeho obličeji byla vidět lítost.
,,Promiň" řekl sklesle a moje vlasy si namotal na jeho prst.
,,Ty jseš takovej debil, je to jen kamarád tak to pochop" vydechla jsem a chtěla pokračovat, jenže Justin mi dal před pusu prst a tím mi naznačil že mám mlčet.
,,Právě proto, jsem hroznej máš důvod bejt naštvaná, nesnesu když si s někým jiným než se mnou a je to o to horší když jsi s klukem a pak mi řekneš že sis to užila" Bylo mi ho líto, ale za ten včerejšek si to zasloužil.
,,Chovaš se jako můj otec" řekla jsem uraženě a odtrhla zrak od Justina.
,,Nechci bejt jako on, pomož mi" zoufale se snažil propojit naše oči a já se na něj otočila.Nevěděla jsem co říct. Zarazil mě. Nechce bejt jako on? Je horší, jak bych mu mohla pomoct. Dala jsem si vlasy za ucho a snažila se vypadat co nejmíň nervózně.
,,Nemyslela jsem to tak" lhala jsem mu, ale nic jinýho mě nenapadlo ne teď.
,,Nelži mi. Ty ne." řekl s hrubým nasazením a hlavu zaklonil tak že rýsoval gauč.
,,Justine, upřímně si myslím že jsi ten nejvíc výbušnej člověk co znám" snažila jsem odejít od tématu 'jak zmlátil Simona předevšema' a navázat na něco jinýho.
,,Ale já mám právo nesnášet toho kokota když jsi moje holka" Řekl po chvíli koukání do stropu a hlavu natočil na mě.
,,To možná jo, ale zbít ho ne" přesunula jsem se k němu a políbila ho na rty. Otočil se a moji hlavu si vzal do dlaní. Položil mě na gauč a začal líbat. Odtáhla jsem ho od sebe a zvedla se z gauče.
,,Nic si nezasloužíš jdu do sprchy" Odešla jsem po schodech na horu a zamkla se v koupelně pro případ že by Justin zas něco zkoušel.
Svlékla jsem se a zavřela se ve sprše. Pustila jsem na sebe teplou vodu a nechapal na sebe dopadat kapky. Přemýšlela jsem. Konečně jsem byla chvilku sama a mohla jsem si všechno promyslet. Miluju Justina,ale vydržím s tak děsně žárlivím člověkem? Nikdy u něj nevím jak se zachová, nálada se mu střídá jak počasí a vlastne o něm nic nevím.
Vypla jsem vodu a zabalila se do ručníku. Vešla jsem do ložnice kde už ležel Justin a nejspíš čekal na mě. Došla jsem ke skříni a sundala ze sebe ručník. Přesně jsem věděla kam se upřel Justinův zrak.
,,Neslintej" řekla jsem Justinovi,ikdyž jsem mu neviděla do obličeje protože jsem byla k němu zády.
,,Neoblíkej si to pyžamo,stejně ho z tebe strhnu" řekl tak sebejistě až jsem mu to žrala.
,,Justine, proč si tak hrozně žárlivej? Doháníš mě k šílenctví" posadila jsem se na svou půlku postele a přikryla se peřinou.
,,Já-á nevím, nesnesu když si s někym jiným. Když na tebe šahá někdo cizí a ne já, jsi jenom moje chápeš?" zakoktal a zalezl si ke mě pod peřinu.
Z POHLEDU JUSTINA:
Podepřel jsem jí hlavu mou rukou a přitáhl si ji blíž.
,,Furt mi tu vykládáš jak jsem jen tvoje a nikomu mě nedáš ale v životě si mi neřekl ani.." nedokončila větu a přestala mluvit.
,,Co?" koukl jsem se na ní a čekal že mi odpoví.
,,Nic,nech to být" odvrátila odemě hlavu.
,,Řekni mi to" byl jsem neodbytný a chtěl jsem to vědět co ji trápí.
,,V životě si mi neřekl jestli mě miluješ"