JAMES VIEW
"Ahoj Adame." Pozdravil jsem svého známého, teď už vlastně kamaráda, díky stejným zálibám. Posilování.
"No nazdar J!" Obešel recepci a objal se se mnou. "Tady jsou klíče a kdyby něco jsem tady."
"Jojo jasně." Usmál jsem se a zašel do šatny.
Když jsem vycházel z šatny padl na mě nedobrý pocit. Spadne na mě snad činka nebo co?
Došlo mi to hned, co jsem se kouknul k Adamovi. Tak jako tak jsem tam musel jít pro nalití pití.
"Né já jen byla o prázdninách furt někde. Jinak bych se přece chodila." Zasmála se a Adam s ní. Pak se podíval na mě.
"Pití?" Zeptal se já kývl hlavou. Otočila se ke mě a nadskočila až se posunula k vystaveným proteinům a ty loktem shodila na zem.
"Sakra." Rychle si hodila vlasy na stranu a čupla si k sbírání a já jí šel pomoct. Asi na nanosekundu se se mnou střetla pohledem a pak už jsem jen viděl, jak červené tváře má.
Když bylo vše sesbírané a my se pomalu zvedali, drkli jsme do sebe hlavami. "Promiň." Omluvil jsem se a narovnal. Tím jak byla menší se mi koukala někam na tričko a né do očí...asi ani nechtěla.
"V pohodě." Otočila se k pultu a narovnala to tam.
"Díky za posbírání." Usmál se Adam a začal to tam zpět rovnat. "Mimochodem Jamesi tohle je Charlie, stejný blázen do posilování jako ty. A Charlie tohle je James." Zasmál se.
"Těší mě." Dal jsem k ní ruku a dělal, že se neznáme.
"Mě taky." Letmo se mi koukla do očí a vložila ruku do mé a hned jí odendala s otřesem. Asi nějak podobně jako já. Klepali se mi ruce. "Tak já teda to...no...jak se to...shit...ehm...jdu na to!"Nemotorně - až roztomile - kolem mě proběhla.
"To bylo divný." Uchechtl se Adam.
"To teda." Vzal jsem si nachystané pití a vděčně se usmál a odešel do své sekce. Posilování noh pro dnešek. A kdo nebyl na běhacím pásu?
Dělal jsem jakoby nic a šel ke zvedáku. Jedna, dva...sakra proč je tady...tři, čtyři. "Jauvajs!" Zařval jsem protože jsem si to blbě spustil na rameno.
"Ježiš jseš v pořádku?" Přiběhla ke mě a já se divil, že vůbec zareagovala.
"Ale jo. Jen už asi neumím posilovat." Zamumlal jsem. Otočila se a znova si stoupla na pás. "A jak se máš?" Nadhodil jsem.
"Co?...jo dobře." Zakoktala.
"Tak to je dobře." Šel jsem pro zátěží kolem ní.
"A co ty?" Rychle z ní vyletělo.
"Já se mám taky dobře." Snažil jsem se usmát na její neutrální obličej. Kývla.
"A...a co Ebony?" Řekla docela zvláštním tónem a já nemohl vyčíst jestli je naštvaná, smutná nebo taky to proč se ptá zrovna na Ebony.
"Nic. Co by bylo?" Zamračil jsem se a stál před ní se zátěžím v ruce a ona začala zrychlovat.
"Já nevím...třeba jak vám to klape, nebo jaká je postel, nebo...nebo kdy mi jí představíš?" Střídal jsem pohled z jejího červeného obličeje na její extra kmitající nohy. Pořád zrychlovala a já nedokázal odpovědět.
"Jak...jak to myslíš?" Koukl jsem se jí zpět do obličeje. Odskočila od toho s hlasitým nadechováním a snad i vzlykla. Nehledě na patnáct kilo v mých rukách jsem to pustil na zem a šel za ní. Objal jsem jí a ona mě k sobě silně přitiskla.
"Proč to furt děláš?" Zamumlala mi do trička.
"Co dělám?" Přejel jsem jí po hlavě dlaní a nemohl uvěřit, že jí držím. Že je na mé hrudi.
"Vždycky když na tebe zapomínám a myslím,že už mám všechno srovnané, příjdeš, foukneš do mé hlavy a tam se ty souvislosti rozletí jako domeček z karet, pak už nic nedává smysl." Koukla se mi do očí a já těkal po jejím obličeji. Nejen že jsem zase nevěděl co odpovědět, taky jsem si chtěl zapamatovat její nádherný obličej. Chytnul jsem jí za tváře a jednou rukou přejel po její pravé tváři. Koukla se za mou rukou a na chvíli si skousla rty a koukla někam do země. Nadzvedl jsem jí bradu.
"To samé děláš ty mě." Polkl jsem.
"Ale-" Sklonil jsem se k ní a políbil. Čekal jsem, že přiletí facka nebo tak něco, ale ona dala ruce kolem mého krku a políbila ona mě, jemně. A pak naléhavěji.
"Miluju tě." Zamumlal jsem mezi polibky. Zamrzla na místě a koukla na mě se skleněnýma očima a zakroutila hlavou. Odendala od mě ruce, rychle sebrala pití a odběhla pryč. Stál jsem tam jak tvrdé Y a když jsem ti uvědomil, co se zase stalo, bolestně jsem se usmál. Z toho že jsem jí měl u sebe a bolestně z toho, že je zase pryč. Opřel jsem se o rukojeť u běžícího pásu a sklonil hlavu. Zavřel jsem oči a přehrával si to pořád a pořád dokola. Dřív než stačila moje hlava něco vymyslet, moje nohy se daly do pohybu. Utíkal jsem kam mě nohy táhly až jsem najednou byl na ulici. Viděl jsem ji rychlým krokem odcházet skoro u parku.
"Charlie!" Zakřičel jsem a rozběhl se. Otočila se na mě a taky začala utíkat...teda zdrhat. Věděl jsem že to nemá cenu. Zastavil jsem se a neřešil to, že jsem na ulici v Londýně, kde prochází dalších tucet lidí. Klekl jsem si na dlaždice a koukal směrem kudy zdrhla. "Ne." Skoro jsem pošeptal a promnul si oči.
Až teď jsem si všiml toho blejskání. Koukl jsem se přes tu krátkou ulici a na druhé straně byli dva fotografové. Stoupl jsem si a ukázal na ně prostředníček a zaběhl zpátky do posilovny. Stupidní paparazzi, stupidní Mcvey - jo já- stupidní všechno!
"Kdes byl?" Koukal vykuleně Adam a leštil nějakej shaker.
"No víš šel jsem se proběhnout ven." Řekl jsem ironicky.
"Jo teď? Máme i spinning kdybys chtěl kolo." Zasmál se.
"Jo tak fajn, možná na jaře až se pojede Tour de France." Nasraně jsem se usmál.
Nakonec jsem si šel zaboxovat. No jo. Když jsem se cítil líp, rozhodl jsem se, že už půjdu. Osprchoval jsem se a vrátil klíče Adamovi.
"Kolik za dnešek?" Optal jsem se.
"Jako vždycky." Mrkl a já si vytahoval peněženku.
"Zaplatila Charlie?" Zeptal jsem se.
"Ne, ale to se dá pochopit, když spěchala. Stejně tu během pár dnů bude zase." Odvětil mi a já vytahoval dvojnásobnou částku.
"Platím i za ní." Snažil jsem se tvářit neutrálně.
"Vážně? Vždyť jí ani neznáš." Nadzvedl obočí.
"Si myslíš." Zašeptal jsem. " To je v pohodě." Usmál jsem se jakoby nic a rozloučil se.
*"Trisi?" Vytočil jsem číslo.
"JimBobe? Nazdááááááááááááááááár." Nějakej moc natěšenej.
"Co chlastáš?" Zasmál jsem se.
"Zatím nic. Jen žeru B-smart."
"Jak jinak." Uchechtl jsem se.
"Co potřebuješ? Stavíš se?"
"Uvidíš teď někdy Charlie?" Vybalil jsem na něho hned.
"No chtěl jsem ji pozvat na ten koncert a pak zajít na véču. Jakože všichni."
"Super!" Nějak moc nadšení McVeyi.
"..."*
Teď už se budu snažit. Dostanu ji zpět.
Ahojte bobánci! <3
Tak co na tuhle kapitolku říkáte? Omlouvám se, že nejsou díly moc často, na škole přestala jít wi-fi. *tlesk,tlesk všem debilům, co se o to starají*
Budu moc ráda, když se vyjádříte.
Za chvíli jsou Vánoce!! Chtěla jsem sice PL2 dodělat do Vánoc, ale bohužel :( Chtěla jsem udělat nějaký Vánoční díl. No tak asi nic. Jedině že bych udělala nějaký ONE SHOT kdyby byli Charmes zase spolu, jenom tak, né že by měli být spolu ano? Ale jen pro radost všem, co měli rádi Charmes scény a chybí jim to :) Tak co?
Vaše
*DwarfDreamy