Brumbál mi nachystal nemilé překvapení, dnes mi řekl že od teď budu ve velké síni sedět u učitelského stolu vedle profesora Snapea, taky se teď musím podepisovat jako Clair Snapeová. Takhle to hned všichni zjistí.
Upravila jsem se a pomalu jsem šla do velké síně. Jdu pozdě, můj psychický stav začíná být problém. Zrovna odnášeli moudrý klobouk když jsem došla ke vztupu do velké síně. Zhluboka jsem se nadechla a vešla jsem dovnitř. Všichni se na mě obrátily a sledovali jak procházím velkou síní až k učitelskému stolu, to už si všichni začali něco šeptat. Obešla jsem stůl a posadila jsem se vedle Snapea. V tu chvíli se strhly bouřlivé debaty mezi studenty co se děje. Brumbál je ale utišil. Byla jsem opravdu ráda že hned na rovinu neřekl co se stalo. Z večeře jsem odešla dřív, ty pohledy spolužáků na mě byly moc, vztala jsem a rychlím krokem jsem přešla velkou síň, na chodbě už jsem skoro běžela. Doběhla jsem až do bytu, posadila jsem se do křesla a přitáhla jsem si nohy k tělu. Po chvíli jsem přestala vnímat realitu, byla jsem úplně při vědomí ale ztratila jsem se v myšlenkách. Probral mě až Snape.