Čtvrteční ráno bylo ponuré a Harryho stále nutilo ke spánku. Musel si pořád otírat oči, aby při hodině obrany proti černé magii neusnul. Když si vzpomněl na horu domácích úkolů, co na něj čeká ve společenské místnosti, v břiše se mu zhoupl pocit provinilosti, že se neodhodlal začít s úkoly dřív.
Když si po škole udělali čas, rozhodli se, že se podívají za Hagridem.
,,Už sem se bál, že za mnou nepřídete!"zaburácel Hagrid a jednoho po druhém je objal jeho způsobem, což znamenalo několik zmáčknutých žeber.
,,Moc jsme tě nevídali, kde jsi byl?"zeptal se Harry.
,,No, tak různě. Musím se starat vo zvířata. Po tý válce tady v Bradavicích je jich hodně zraněnejch"odpověděl a nalil jim čaj.
,,Jak se má Dráp?"zeptala se Hermiona.
,,Má se báječně, už umí normálně komunikovat. Chcete ho vidět?"řekl natěšeně.
,,NE"odpověděli naráz všichni tři. Po pár minutách se Hagrid podíval na hodinky a vykulil oči.
,,No, tak co kdybyste už šli?" a začal je vystrkovat od stolu.
,,Počkej, Hagride...Au!"
,,Musím do Prasinek, mám tam schůzku..eh..teda.."Hagrid se najednou tvářil hodně nervózně.
,,Cože?" vyprskla smíchy Hermiona.
Potom je odehnal od jeho srubu a rychle zmizel pryč.
,,Randící Hagrid...No to mě podrž"řekl Ron a vydali se zpět k hradu.
V pátek byla opět první hodina lektvarů. Křiklan je zase přivítal se svým obvyklým úsměvem. Dnes měli uvařit rujovníkový lektvar.
Harry se neubránil a pořád musel pozoroval Draca. Malfoy se na něj nedíval a zákonitě ho ignoroval. Harryho to začínalo pěkně štvát. Co si to o sobě myslí?!
Po hodině se všichni pomalu odebírali pryč ze sklepení. Harry se naposledy otočil a zpozoroval Draca, jak si uklízí své věci. Pak měli volnou hodinu. Ron s Hermionou si zase někam někam zalezli a Ginny šla do umývárny. Když šel kolem Velké síně, zaslechl hlas.
,,Hej, Pottere" Harry se otočil a viděl Draca, jak stojí u vchodu do sklepení.
,,Co je, Malfoyi?"
,,Trochu jsem přemýšlel a začalo mě žrát svědomí. Nechci žádné konflikty, dokonce ani s tebou"začal.
,,Hmm..Aha"Harry nevěděl, co na to říct.
,,Nechceš si se mnou připít na usmířenou?"zeptal se. Harry zapřemýšlel. Draco byl jeho úhlavní nepřítel. Představil si, co by mu řekl Pošuk Moody, kdyby viděl, že se Harry chystá přijmout číši od nepřítele, ale možná by to stálo za to. Draco mu podal číši s medovinou a sám si jednu také vzal. Ozvalo se ,,Cink" , Harry zvedl číši k ústům a celou ji vyprázdnil. Po schodech se ozvaly kroky.
,,Neeeee! Nepij to! NEPIJ TO! Je to otrávený!"začal ječet Ron. Za ním běžela Hermiona. Vůbec nevěděl, co se to sním děje. Ale náhle ho pohltil neuvěřitelný pocit štěstí, že dokáže úplně cokoliv na světě. ,,Co tu ječíš Rone? Harry, neviděl jsi Ginny?"zeptala se Hermiona.
,,To nevím, ale půjdu jí najít!"řekl šťastně, poplácal Rona po rameni a vyběhl nahoru do schodů. V dáli slyšel, jak Ron křičí na Malfoye. Nějaký hlásek uvnitř jeho hlavy mu říkal, že Ginny nejspíš stále bude v umývárně. V přívalu štěstí neotevřel dveře normálně, nýbrž je vykopl. Viděl, jak sebou cukla.
,,Harry, co tu děláš? Tohle je dívčí -"divila se.
Harry na nic nečekal. Přirazil jí ke zdi a začal ji líbat. Strhl z ní hábit a kalhotky. I když byla překvapená, tak ho nechala dělat to, co v hlouby duše chtěl. Ginny tušila co chtěl, tak se opřela o zeď a lehce roztáhla nohy. Harry neváhala pomalu do ní vniknul. Rychleji přirážel, až se Ginny začaly podlamovat nohy. Vzdychala bolestí i uspokojením, ale on to ignoroval a přirážel dál. Po chvíli si ji otočil, Ginny si klekla, vsunula si ho do pusy a krouživými pohyby začala uspokojovat Harryho, dokud se neudělal. ,,Ron s Hermionou na nás čekají"řekl, usmál se na ní a políbil ji na tvář. Když se vraceli zpět do Velké síně, Draco se tvářil příšerně rozzuřeně.