Muž staršího věku vcházel do casina. Na zemi leželi pozvracené noviny, moc lidí venku nebylo, protože se všichni chvěli před dětským vrahem, který už měl na krku přes 50 dětí. Muž otevřel dveře a nadechl se. Všude to vonělo po potu, jak se hráči potili nad výsledky svých sázek. ,,Husku! Tady jsi! Pojď s námi hrát!" Zakřičelo několik mužů na Huska. Ten se uchechtl a s úsměvem na tváři se vydal k nim. Kdyby mu někdo řekl, že se v pokru zaprodá Rádio démonovi, pravděpodobně by se mu vysmál. ,,Tak co dneska zahrajeme?" Strčil do Huska o hlavu vyšší muž. Ten do něj na oplátku taky strčil. ,,Dáme si poker?" Navrhl Husk a rozešel se směrem k pokerovému stolu. ,,Král casina by tě rád pozval ke hře." Husk nadzvedl obočí. ,,Král casina? Opravdu?" Muž kývl a ukázal ke stolu kde seděl mladý muž a v rukou přehazoval balíček karet. ,,Tady máš na kuráž." Podal muž Huskovi láhev chlastu. ,,Podej mi další!" Zakřičel na kamaráda, když mu začínal alkohol otupovat smysly. Jak hrál s pánem casina čím dál tím víc, tím víc pil. A tím víc i přestával přemýšlet. Pořád do sebe lil alkohol a vsázel stále neuvěřitlnější částky. Král casina se jen posměšně usmíval. A tak jako v Las Vegas postupně mizely děti, tak mizely Huskovy peníze z kapsy. Muži nadšeně pořvávaly při každé vytažené kartě, jak opití byli. Tu noc nejen, že umřely další dvě děti, ale i starý Husk. Kočky na parapetech je pozorovaly a jedna, která připomínala démonickou verzi Huska, jen bez křídel na něj smutně hleděla. Všude cinkali peníze a drinky. Husk bohužel nevyhrával. I když měl u sebe talisman od své malé Jane. Pevněji ho sevřel v kapse, ale alkohol se postaral o své. ,,Vsázím svou dceru a manželku!" Zakřičel najednou. Všichni v casinu se v tu chvíli nasunuli k jejich stolu a s napětím čekali jak to dopadne. Jako zázrakem se Huskovy najednou začalo dařit. Dokonce i Král vypadal překvapeně. Nikdo nečekal, že Husk může ještě vyhrát. Napětí se dalo krájet, nikdo nedýchal a ani budoucímu kočičímu démonovi nedocházelo, že by toho mohl v budoucnu litovat. Pořád se mu dařilo. ,,Děkuju Jane." Zašeptal si opilecky. Král casina se najednou usmál. Všechny v místnosti to zarazilo. A pak vyhodil karty. Všechny měli mnohem větší hodnotu, než ty Huskovy. ,,Rád bych si teď vzal co je moje." Natáhl Král ruku. Husk se zapotácel. ,,Už jdu." Zakřičel.
K ničemu, ale nedošlo. Protože ten večer zabil dětský vrah Jane a matka kvůli tomu spáchala sebevraždu. Na ten večer vzpomínal Husk s bolestí.