Zůstaňte na přimu (Hazbin hotel)

Traumata s úsměvem

Ještě si chvíli povídali, než vstoupili do nebe. ,,Můžeme si o tom promluvit  nějaké nebeské kavárně, kručí mi v břiše." Napadlo Charlie. ,,Jasně, o jedné bych věděla." Angel se horlivě rozhlížel po nebi. ,,Co je?" Díval se na něj starostlivě Husk. ,,Někdy mě napadlo, že by tu mohla být moje sestra." Husk se najednou zarazil, ale nikdo si toho nevšímal. Avšak nebyl jediný, kdo se zastavil. Také Mira se zastavila. ,,Co to sakra?" Podíval se Husk za sebe. Kolem něj se ovíjelo několik malých vítězů. ,,Kočička!" Křičeli všichni a tulili se k Huskovy čím dál víc. Kocour měl pocit, že ho snad i umačkají k druhé smrti. Ani Mira to neměla jednoduché. Malý andílci si hráli s jejími ocasy a všelijak za ně tahali. ,,Byli by jste tak hodní a nechali toho?" Zkusila to po dobrém. Nic. Andílci ji pořád tahali. ,,Můžete prosím odejít?" Zkusila to znovu. Zase nic. Nakonec už jí ruply nervy, děsivě se zaklonila, nechala zmizet zorničky a podrážděně zavrčela. ,,Vypadněte nebo vám ukážu druhou smrt!" Načež zakřičelo asi 50 dětí. Andílci se lekli a utekli. ,,Tak, to by bylo." Postavila se do vzpřímené pozice a upravila si kravatu, jako by se nic nestalo. Přešla k Huskovy a zaklepala jednomu vítězovi na rameno. Ten se otočil. Opět nechala zmizet zorničky a zakřičelo několik dětí. Andílci se lekli a utekly. ,,Víš, že jsi se jim právě postarala o věčné trauma?" Podíval se na ni Husk. Mira se na něj usmála Alastorovým úsměvem a nadšeně kývla. ,,Je to můj koníček." Na chvíli jí zablikaly zorničky. ,,Nevíme jestli tu mají rodiče." Upravila si kravatu a prohrábla si vlasy. ,,Vážně by mě zajímalo co je tvůj hřích." Prohlížel si ji Husk. ,,Věř mi, že to nechceš vědět!" Naklonila s úsměvem hlavu a nechala zakřičet několik dětí. ,,Pojďte vy dva!" Zamávala na ně Charlie. ,,Už jdu." Narovnala hlavu a zmizela v inkoustové skvrně, z níž se pak změnila zpět pár metrů od Charlie. Huskovi chvíli trvalo, než to všechno zpracoval. ,,Husky, my jsme tady!" Natočil otočil Alastor hlavu o 180 stupňů. ,,Alastore, nejste nemocný? Zníte nemocně." Zarazila se Emily. ,,O to se neboj drahoušku. Rádio je moje vášeň. Takže by asi z mého pohledu dávalo smysl, že se to projeví i na mém posmrtném životě." Zasmál se Alastor a nechal zmizet svůj mikrofon. Niffty s úsměvem sledovala anděli, ale pořád si smutně připomínala, že je nesmí pobodat. Angel se rozhlížel po okolí, když vtom někoho spatřil.