Ve vzduchu visí tajemství,
v podzimní tmě nevidíš jasně,
ta část vzduchu,
která se trochu tetelí,
trochu - ale krásně.
Je tam
Když zahýbáš zkřehlými prsty,
vítr, co vykreslí úsměv na tváři,
podivné ticho, to drží tě v hrsti,
hvězda, co nezvykle silně zazáří.
Lehce mrzne,
mlha tře se líně o kotníky,
holé větve tahají tě hravě za vlasy,
jdeš, tiše šeptáš svoje díky
a všude kolem
tohle Počasí.
Touhy, strachy a pohádky
Por asidztk
Pár myšlenek, které jsem si dovolila zrýmovat. Más