Sid se probudila a zjistila podle hodin, že je skoro devět dopoledne. Nemohla uvěřit, že spala tak dlouho, jenže prostě byla unavená, že tělo si řeklo o odpočinek. Na stolku u postele měla v malé vázičce krásnou růži, kterou musel Adama ustřihnout na zahradě. Taky tu měla lístek na který jí napsal, že ji nechtěl budit a šel si zaběhat. Byla to drobnost, ale jí to hrozně moc potěšilo. Adam jí dával lásku, ale zároveň i pocit bezpečí a ochrany. Všechno dohromady jí činilo absolutně šťastnou a ona věděla, že i on to tak cítí. Milovala ho stejně jako on jí a díky vzájemné důvěře mohli mluvit úplně o všem. Uvažovala, že si půjde dát sprchu a pak půjde dolů. Než to stihla objevil se Adam, který se vrátil z venku a usmál se ve dveřích, když zjistil, že už je vzhůru. "Dobré ráno lásko." "Ahoj, omlouvám se, že jsem takhle odpadla. Měl jsi mě vzbudit." Adam se usmál a došel jí políbit. "Potřebovala jsi si odpočinout, ale teď bych možná uvítal společnost ve sprše." Sid nestačila vůbec nic říct, než ji za vzájemného smíchu Adam odnesl do sprchy. Později seděla Sid v koupelně a česala si mokré vlasy. "Máš hlad? Já už jsem snídal, ale tobě ji moc rád udělám." "Vlastně ani moc ne, dám si jen jogurt nebo cereálie." "Dojdu ti zatím uvařit kávu."
Pod pergolou na terase si Adam užíval jen tak lenošit se Sid po svém boku. Ráno vstal brzo a nechal Sid spát, když se po snídani vrátil stále spala a tak si šel zaběhat. Po návratu jí našel už vzhůru jak se usmívá nad vzkazem co jí nechal. Tyhle úžasné chvíle si užíval a věděl, že se mu nikdy neomrzí. Mluvil dokonce i s Raulem, který byl už u rybníka a měl tam pár sportovních rybářů. Uznal, že to všichni teď trochu přehání, ale prostě jen chtějí, aby začal žít a uvažoval nad tím nebýt sám. "Mluvil jsem s Raulem, omluvil se mi, že se mi teď až moc pletou do života." "Myslel to vážně, nebo jen získává čas do návratu Lenky, v níž vidí největšího spojence?" Adam se musel usmát, protože to byl přesný odhad situace. "Šach, mat lásko. Přesně to si myslím taky, ale on opravdu spoléhá na to, že pak mě donutí něco změnit." "Včera jsme měli štěstí, že mě tu nenachytal, ale jsem přesvědčená, že by nás neprozradil." "To máš pravdu, ale už jsme to zvládli do teď a já se vážně škodolibě těším až to všichni zjistí." Sid se usmála no bude to fakt sranda. Potom si objednali donášku oběda, protože oba měli chuť na čínu.
Adam si po obědě sedl se Sid do obýváku, kde bylo chladněji, než venku." Lásko rád bych s tebou něco probral a udělám to tak jak budeš chtít ty. " Sid se na Adama podívala a přemýšlela co tím myslí. On jí vysvětlil, že už mají první nabídky na výběrové řízení co vypsal na tiskárnu propagačních materiálů. Dál už vlastně ani nemusel pokračovat, protože jí to došlo. "Chápu to dobře, že jedna z těch nabídek je od tiskárny mých rodičů?" "Je to tak, ta nabídka je šatně postavená už teď a mohl jsem jí hned včera vyřadit. Zatím jsem to zahrál na to, že rozhodnu až budeme mít všechny komplet. Mohl bych je poslat dál a Alena mě v tom podpoří až zjistí pravdu o nás, protože sama jsi chtěla všem říct celou pravdu." Adam měl v tomhle pravdu, už o tom mluvili. V sobotu nejen dají na vědomí, že spolu jsou, ale ona prozradí i kdo je její rodina. Teď poslouchala dál Adama. "Pak bych je mohl dokonale ponížit, při konečném výběru, ale udělám jen to co budeš chtít ty. Nemusíš se rozhodnout hned, ale jen o tom prosím přemýšlej." "Jsi úžasný chlap Adame a já slibuju, že si to rozmyslím. Teď to prostě nevím, ale pak si o tom znovu promluvíme." Adam se usmál a políbil jí. "Vše pro mou lásku a vše jak si bude přát. Moc se těším na sobotu, protože to bude taková malá odplata hlavně za poslední měsíce."
Sid se začala smát, protože on měl pravdu. Rodina a přátelé na něj od odjezdu Lenky hodně tlačili, aby začal normálně žít a začal s nimi víc chodit ven. Další část takového přemlouvání se zrovna ozvala přes videohovor. Štefana zatím neměla možnost poznat osobně, ale hodně o něm slyšela. Něco jí vyprávěla Adélka a hlavně Adam jí toho hodně řekl. Teď seděla tak, aby jí nebylo vidět, ale i tak měla položené nohy přes ty Adamovi a on jí po nich hladil rukou. "Čau kapitáne, koukám, že už jsi z Brna zpátky takže by jsi s námi mohl jít večer do baru." "Nechápu z čeho usuzuješ, že bych chtěl večer někam jít. Navíc za chvíli do Brna teprve odjíždím. Takže máte všichni smůlu." "Hrušáku sakra přestaň s tím, jen pár piv v baru. Můžeš dorazit klidně později jen hlavně nebuď zase sám doma." Adam musel spolknout uštěpačnou poznámku, která ho napadla jako první. "Jsem teď spokojený jak jsem a nevidím důvod na tom něco měnit." "Jo jasně a to tvoje prohlášení, že si nehodláš hledat nikoho s kým by jsi mohl být šťastný. Každý může najít pravou lásku a jen ty ji nechceš ani hledat." "Přesně tak nehodlám nic a nikoho hledat a vy si užijte bar, ale beze mě. Mimochodem ještě chvíli mě všichni budete štvát a žádná oslava narození Aleny nebude." Adam následně položil hovor a přitáhl si Sid do klína. "Já si opravdu nemusim nikoho hledat, protože svoji spřízněnou duši a životní lásku už jsem našel." "Miluju tě Adame a mám to úplně stejně." Sid se mu opřela o rameno a věděla, že oni už opravdu to pravé štěstí našli.