Krásné dubnové dopoledne trávil Raul ve svém domku u rybníka. Bylo už trvale teplo a tak tu byl na stálo, sice v zimě bral za vděk bytem co měl v Adamově domě, ale víc doma se cítil tady. Kdysi to byla jen malá rybářská chata, v době smrti bratra a švagrové už to byl domek. Pak to celé nechal s pomocí Adama strhnout a nechal postavit nový pohodlný srub. Měl tu vodu i elektřinu a dalo se tu žít celý rok, bohužel v zimě se sem nedalo pohodlně dostat. Jakmile napadal sníh bylo to tady úplně nepřístupné a tak zůstával ve městě a sem chodil jen na kontroly. Normálně mohl zajet autem až sem, ale to šlo jen v příznivém počasí. Teď seděl na terase a díval se do krajiny. Poslední roky změnili celou rodinu a on si nikdy nepřestal vyčítat minulost. O firmu nikdy nestál, nestaral se o její vedení a pokud tam trávil čas tak jen ve výrobě a u sklářských pecí. Pak se stala ta tragédie a Adam se urychleně vracel z německého Ramsteinu, kde byl s jednotkou. Musel se chudák během pár dní dostat do vedení firmy a hlavně se postarat o Lenku. Nakonec všechno zvládli jako rodina, ale na Adamovi to zanechalo hluboké jizvy na duši, stejně jako to co zažil v Afghánistánu. Zrada ženy, kterou miloval byla poslední kapkou a on se zatvrdil proti ženám a citům. Teď zaznamenal běžkyni jak se blíží po příjezdové cestě, chodilo sem běhat dost lidí, ale tahle se zastavila a vydal se jeho směrem.
Sid vyrazila dopoledne běhat a chtěla se stavit u Raula Hrušky a poprosit ho o pomoc. Po včerejším rozhovoru s Adamem se konečně večer dostala k tomu, aby si o něm něco zjistila. Přečetla si i články o nehodě jeho rodičů, zároveň četla jak moc úspěšná jeho firma teď byla. Platil za tvrdého, ale férového obchodníka, který pravidelně přispíval na charitu a byl mecenášem zoo. Měl mladší sestru, která studovala v Anglii a strýce. Adam Hruška byl pro většinu lidí v zoo záhada, kterou se očividně ani nesnažili pochopit. Prostě ho buď neměli rádi, báli se ho, nebo ho měli za sarkastického muže se kterým se báli i mluvit. S ní takový ovšem nebyl a ona si začala myslet, že to jeho chladné chování je opravdu jen obrana. Přečetla si i to, že byl na dvou misích v Afghánistánu a taky, že měl několik vyznamenání, ale tím tyhle informace končili. Nějak podvědomě cítila, že se mu možná v armádě stalo něco ošklivého a Láďa a Alena u toho byli. Teď doběhla na vrcholek kopce na kterém stál srub Raula Hrušky a zahlédla ho na terase jeho domu. Zastavila se na chvilku a pak se vydala směrem k němu.
Raul vstal z křesla a čekal než k němu dívka dojde. Byla to krásná drobná blondýnka a on ji během chvilky poznal, protože na nových fotografiích ze zoo už ji viděl. "Dobrý den, omlouvám se, že vás ruším, ale měla bych na vás prosbu." Raul ji podal ruku a opravdu se mladá žena představila jako Sid Novotná, hlavní chovateka u plazů. "Rád vás poznávám, musím říct, že podle fotografií ze zoo jsem vás poznal. Jen marně přemýšlím čím bych vám mohl být užitečný." Raul ji pokynul, aby si k němu sedla. Poslouchal její vyprávění o jejich sladkovodní nádrži a uznal, že má opravdu skvělé znalosti a její navrhované postupy byli úplně správné. "Oceňuji, že má zoo někoho kdo tomu opravdu rozumí a velice rád vám pomůžu. Jedu zítra do města, tak bych vám bahno přivezl." "To by bylo skvělé, zatím je nádrž v pohodě, ale tahle přechodná řešení prostě nejsou ideální." "Tak jsem domluvení, navíc pokud bych nemohl tak bych umluvil Láďu, víte znám se s ním dlouho. Poradil vám sem zajít on?" Sid se usmála a bylo vidět, že Raul má Láďu v oblibě, ale jí to opravdu poradil někdo jiný. "Vlastně mi to poradil váš synovec, zmínila jsem se včera, že mám problémy s nádrží. Chtěla jsem se tu stavit tak jako tak a on mi prozradil, že jste jeho strýc."
Raul se na dívku před sebou díval a uvažoval o tom co právě slyšel. "Tak se alespoň vysvětlila záhada kam včera zmizel, protože po odchodu z kanceláře nebyl tady." "Byl se podívat na dva nové druhy co máme do nové expozice. Opravdu ještě jednou děkuji za pomoc." Raul se s dívkou rozloučil a díval se jak mizí na cestě dál kolem rybníka. Adam s ní mluvil a dokonce jí sem poslal, protože se mu jen zmínila, že má problémy. Zatím nechápal co si o tom má myslet, ale nová chovatelka v zoo ho opravdu zaujala. Taková dívka by byla pro Adama ta pravá a zřejmě se ho vůbec nebála. Což bylo samo o sobě divné, protože on na lidi působil většinou hrozivě. Téměř vždy v tmavých oblecích, nebo jiném černém oblečení, k tomu jeho skoro dva metry a vysportovaná postava bývalého vojáka. Navíc jeho sarkasmus a cynické poznámky byli doslova pověstné. U Sid si, ale očividně buď dával z nějakého důvodu pozor, nebo s ní to nic nedělalo. Zadíval se směrem k blízkému lesu a zahlédl jak už Sid obratně běží směrem nahoru, tahle lesní cesta nebyla pro každého. Většina běžců si vybrala běh kolem rybníků a polí, ale Adam a i jeho bývalí kolegové běhali tuhle náročnou trasu. No až bude zítra v zoo zkusí se na ní nenápadně poptat, Radek z kantýny sem chodil občas rybařit tak se za ním staví na drby. Alena byla včera v šoku, že po jejich hádce nebyl tady a on to taky nechápal. No zkusí něco málo zjistit a taky si asi promluví s Adamem, byl asi čas na pořádnou rodinou rozmluvu.