Přitiskl jsem ho svým tělem ke zdi. Něco koktal na nesouhlas a snažil se mě odstrčit. Už jsem se trochu naštval a chytil jsem ho za ruce, které jsem mu zvedl nad hlavu a přitiskl je ke zdi. Začal jsem cítit problém tam dole. Potřebuju se toho zbavit.
„N-ne. T-teda pro-prosím ne... Já... Já... Můžu už j- aah..." koktal, ale to jsem se mu už přisál na krk a pánví jsem šel proti té jeho.
„P-pusťte mě! Pomoc!" vykřikl zoufale.
Vždyť ho někdo uslyší!
Volnou rukou jsem mu zacpal pusu a zároveň jeho hlavu přitiskl ke zdi, protože jí divoce házel.
Zacpal mi pusu.
Co teď? Přemýšlej Jungkooku!
Přesunul se k mým rtům a svými rty tlumil volání o pomoc. Svou volnou rukou mi začal rozepínat košili.
Sakra vždyť on tě asi znásilní! Jungkooku, vymysli něco! Zkus... Zkus... Lest!
Dlouho jsem se nerozmýšlel a začal spolupracovat. Chtělo se mi zvracet. Ale ať se mi to líbilo, nebo ne, když si bude myslet, že to taky chci, nebude mě držet tak pevně. Aspoň jsem v to doufal.
Rozepl mi úplně košili a chytil moje ruce oběma rukama. Povolil jsem veškeré svalstvo a snažil jsem se ho přesvědčit pro mě ne moc příjemnou cestou. Nikdy jsem se s nikým nelíbal, ale zkusil jsem pootevřít víc pusu. Hned toho využil a já jsem co nejvěrihodněji zavzdychal do polibku.
Poznámka autora:
Dokáže se Jungkook zachránit nebo ho Namjoon prokoukne? Kdo by co z toho chtěl víc?
Ptám se proto, že tu je určitě i pár úchylů, ke kterým patříme vlastně i my dvě. Napiště do komentů, co čekáte v další kapitole. ; )