Louis byl čím dál tím více zamlklý. Neprohodil s nikým už několik dnů ani slovo, pokud vyloženě nemusel. Od toho incidentu v jídelně je to už několik dní, ale i přesto se cítí pořád špatně. Uklízečka ho kvůli tomu ještě před všemi seřvala. A to doprovázel hlasitý smích toho může, který ho zbil a Louis se v tu chvíli chtěl propadnout do země.
Taky měl soud. Byl neohlášený, což Louise ani nepřekvapilo. Nic ho už nepřekvapuje. Bere to tak, že mu prostě teď chce život vzít veškerou radost a naději, což byla pravda. Čím déle dýchal, ráno vstával a vše ostatní, tím více se to sralo. Soud nedopadl pro jeho stranu kladně, dostal po držce, bývalo mu špatně - bolest žaludku, hlavy...Všechno se dělo tak neskutečně rychle a postupně.
Nic se mu prostě poslední dobou nedařilo a jediné, co mu dělalo aspoň nějaké potěšení byl sex s Harrym. Proto také probíhal tak často. Louis potřeboval rozptýlit a jiné rozptýlení neměl. I tak mnohokrát s Harrym spát nechtěl. Několikrát měli takzvanou "tichou domácnost", protože Louis i přes Harryho naléhavost a dotyky nechtěl. Ale to Harry musel pochopit. Louis není žádná hračka a ani nymfoman, který by to potřeboval dělat celý den. Odmítal Harryho vlastně docela dost často. Jen..Ne teď.
,,Ještě potřebuju-" Harryho ruce seknou Louise v pohybu a přitisknou ho k velkým mohutným dveřím od cely, které jsou zavřené. Harry vezme do svých dlaní Louisův zadek a odmítá se zaobírat tím, co menší chlapec právě říká. Jeho, oproti Louisovým, velké dlaně si našly místo na Louisově pozadí. Naprosto nevnímající Louisova slova mačkal jeho půlky a vítězně se usmíval.
Louis si povzdechne. Potřeboval uvolnění. To byla pravda..A Harryho dotyky byly až příliš příjemné na to, aby se vrátil k předešlé aktivitě. Nechá se Harrym kompletně zmanipulovat. Právě teď potřeboval jeho dotyk.
Harry přiloží své rty přesně na to místo, kde má sám od Louise několik značek. Povzdechnutím dopadne jeho dech na Louisovo rameno. Louis se otřepe pod náhlou zimou, která jím projede a svá víčka přitiskne k sobě. Harry přiloží své rty těsně pod jeho ucho. Navlhčí si je a svou levou ruku se opře o dveře vedle Louisovy hlavy. Pravou ruku obtočí kolem Louisova pasu a chytne ho za bok. Ta atmosféra by se mezi nimi dala krájet.
S horkým dechem putoval přes jeho šíje až ke klíční kosti, kterou poté jemně stisknul zuby. Louisovo tělo bylo zpočátku napnuté. Teď bylo kompletně uvolněné a konečně nemusel zase na několik minut přemýšlet a bojovat ze svým vnitřním já. To už má za sebou. Oči zpátky otevřené. Svou ruku zaplete do Harryho vlasů a tou druhou ho pomalu zbavuje trička. Konečky prstů přejede Harryho zatlé břišní svaly. Tak to zopakuje ještě třikrát se spokojeným pohledem.Ten na pár sekund nahradí zamýšlený pohled, kterým sklouzne na Harryho jizvy. Nechtěl to rozebírat. Harry na to předtím reagoval podrážděně. Nechtěl tuhle chvíli pokazit. Jen ho ty jizvy znepokojovaly.
Své paže obtočí kolem Harryho zad a tím si ho vlastně přitáhne do objetí. Už se to nezdá tak hrozné jako před několika týdny. Tehdy bral jakýkoliv Harryho dotyk jako něco špatného. Teď to bere jako určitý lék na své problémy.
Co zůstalo stejné je to, že chce Harryho pořád zabít. Zbytečně ho provokuje, protože ho to baví, ale Louise už to dávno bavit přestalo. Nikdy ho to nebavilo.
Oba jsou už kompletně vyslečení. Oblečení se válí různě po zemi a z Harryho dokonalých kudrlin se staly rozcuchané. Harryho ruka se objeví v jeho klíně. To vyvolá okamžité vibrace v celém Louisově těle. Zadýchaně zvedne pohled k Harrymu, kterému se na obličeji nachází spokojený úsměv.
Ruka se v Louisově klíně začne pravidelně pohybovat a Harry skloní svou hlavu k Louisovým bradavkám. Louisovým tělem proletí další vlna vibrací. Svou hlavu zvrátí dozadu. Tím ukáže celý svůj krk Harrymu, který se tam hned vrhá.
,,Chci tě....tam." Ukáže na Louisovu postel. Louis se rozejde rychlou chůzí ke schodům své postele. Rychle vybíhá příčky žebříku a cítí Harryho nalepeného hned za sebou. Harryho břicho se nalepí na Louisova rozpálená záda a svou hlavu položí na jeho rameno s obličejem zařazeným v Louisově krku. Jednou rukou se pořád drží žebříku a druhou má kolem Louisova břicha. Bylo to nestabilní, ale Harry to prostě potřeboval udělat. Postupně vylezli až na postel. Teda Harry tam Louise spíše shodil. Jeho záda narazila do tvrdé matrace, což nebylo nejpříjemnější. Ale měl teď důležitější věci na práci. Do sekundy se Harry tyčil nad ležícím Louisem. Ruce měl opřené vedle jeho hlavy. Boky nalepené na Louisových a hruď těsně nad tou jeho. Chtěl topovat. Zrovna se na to cítil a Louis nevypadal, že by mu to zrovna vadilo.
Své navlhčené prsty přiloží k Louisovému vstupu a po pár nekonečných nedočkavých sekundách přirazí něčím větším než prsty. Louisem proběhne vlna horka. Ve svých rukou zmáčkne kus deky a krátce pohlédne do Harryho tváře. Dívat se na Harryho z pozice bottoma bylo zajímavý a kurevsky dobrý.
Ucítí jak se Harry po několika minutách pod tlakem blížícího se orgasmu položí celou vahou na jeho hruď. Harry lapne po vzduchu u Louisova krku a svou rukou zmáčkne jeho biceps. Místnosti se ozývaly převážně Harryho vzdychy. Byly hlasité a těžké. Netopoval tak dlouho, že měl orgasmus už jenom z toho, když o tom přemýšlel. Louisovy tišší vzdychy se mu díky tomu, že měl hlavu zabořenou v jeho krku, ozývaly přímo do ucha a to ho nutilo udělat se ještě víc.
Tempo se začlo zrychlovat a to přivedlo oba chlapce do orgasmem zalitého ráje. Harry se z Louise vysunul, kompletně se uvolnil a zůstával ležet na jeho hrudi. Nemínil se hnout.
Oba leželi se zrychleným dechem. Louisovy malé ručky objímaly Harryho záda a v obličeji měl spadených pár Harryho vlasů, což ho momentálně vůbec neštvalo. Pomalu se mu zase zavírala víčka a měl pocit, že za chvíli usne. A taky že ano. Louisovo tělo se poté uvolnilo ještě více, než předtím a on se pomalu ztrácel do světa snů. Nechtěl usnout s Harrym v jedné posteli a ještě k tomu v takové blízkosti, ale leželo se mu tak pohodlně, že nedokázal udržet své oči otevřené.
Harry se pomalu začne zvedat a až teď si všimne, že Louis spí. Tím pohybem se Louisovy ruce na Harryho zádech omylem rozpojí a Harry se začne cítit divně. Má zůstat nebo odejít? Z čeho bude Louis méně naštvaný...Zůstal. Přehodil přes ně Louisovu deku a znovu si lehl. Bylo mu jedno, jestli bude Louis naštvaný. Neměl vytuhnout. Svou hlavu zavrtá zpátky do Louisovy měkké pokožky a rukama jen tak volně chytne jeho boky. Louisovo tiché chrápání ho začlo uspávat a tak měl jasno v tom, jestli zůstane nebo odejde.
xxx
,,Jdeš pryč?" Zvedne Louis svůj pohled z polštáře na Harryho mizící siluetu.
,,Copak ty mě tady chceš?" Zeptal se s ironií v hlase Harry stojící na malém žebříčku postele.
,,Ne.." Odpoví popravdě Louis a znovu se zavrtá do polštáře. Deku si povytáhne výše a blíže k tělu. V cele už je velká tma a to ho zase uspává.
,,Tak vidíš. A taky se budou za chvilku otevírat sprchy a večeře, takže-" To Louise vzbudí jako ten nejhorší budík.
,,Už?" Řekne otráveně a pomalu se hrabe z postele.
,,Mmhmm" Harry jen pokýve hlavou a hned za sebou uslyší zvuk dveří.
,,Do sprch nebo do jídelny! Dělejte nemám na vás celej den." To je ta nevýhoda toho, když jsem až ta poslední cela na patře. Ten policajt nebývá tak naštvanej na začátku obchází cel, ale potom ho třeba někdo o dvě celý před vámi naštve a potom řve i na vás. Hned po policajtově odchodu odejde i Harry a Louis tam zůstane sám. I když se zdá spánek silnější, Louis seskočí z postele. Rychle se obleče a míří do sprch. Cítil se špinavě.
První, co ho uhodilo do obličeje po východu z cely bylo hnusné světlo ze zářivek. Málem ho to oslepilo, proto si protřel oči a jakmile už viděl lépe rychle doběhl ke sprchám. K večeru jsou většinou volnější. Ráno se chtějí všichni sprchovat po cvičení a večer se nikomu nechce, což je Louisova výhoda. Šel klasicky do té sprchy kam chodí pokaždé a v té vedlejší byl zase Harry. Louis se ho vážně nikdy nezbaví. Nikdo jiný do téhle části sprch nechodí, jenom Louis, ale poslední dobou je tam Harry pečený vařený.
Louis zapne vodu a sedne si na zem, tak jako minule viděl sedět Harryho. A bylo to uvolňující. Nemuseli jste se soustředit na to jestli stojíte. Prostě jste seděli, nevnímali a jediné, co jste cítili byla voda dopadající na vaše tělo.
Louis tentokrát ve sprše netráví tolik času. Po pár minutách se sebere, obleče a vydává se do jídelny. Od toho incidentu už se na něho nikdo nedívá, tak jako předtím. Všichni ho pohledem soudí, smějí se..Louis se cítí hrozně. Nikdo ho nechápe a tohle ho zabíjí. Už několik dnů se opravdu nesmál. Smál se často, ale nic z toho nebylo od srdce. Byla to jen pouhá přetvářka, aby nemusel nikomu nic vysvětlovat. Naštěstí se uměl přetvářet dobře. Vše na něj dopadalo až na cele, když Harry spal. Ležíval v posteli koukající do stropu a v ten moment se vždy všechny ty dlouho potlačované myšlenky a city objevily...nebo to většinou zaspal.
,,Tohle je Miles," přijde ke stolu Ashton s nějakým chlapem. Louis k němu nuceně zvedne pohled. Vypadal divně, ale jelikož ho přivedl Ashton, tak snad nebude tak hroznej.
,,Ahoj!" Pozdraví vysoký muž s hnědýma velmi krátkýma vlasama. Byl vyhublý a na rukou měl tetování. Všichni u stolu se s ním jeden po druhém pozdraví. Harry mu dokonce podá i ruku. Louis nasadí svůj falešný úsměv a pozitivním hlasem ho taky přivítá ke stolu.
,,Jak dlouho tady jsi?" Louis schválně mluví teď, ať nemusí mluvit později. Dělá to tak pokaždé a vyhovuje mu to.
,,Tři týdny," odpoví až nadšeně. On je někdo rád, že je tady? Huh? Vážně?
,,Nějakej šťastnej, ne?" Přidá se k nim Harry s ironií v hlase a nevěřícným výrazem. Miles se jen zasmál, což rozesmálo celý stůl. Proto se musel začít smát i Louis, aby nevypadal divně. Nenáviděl to.
,,Ty seš ten, kterej dostal přes hubu, ne? To byla docela podívaná." Rozesmál se ještě více a hlasitěji Miles. Všechny pohledy padly na Louise, který se jen trapně usmíval. Nevěděl, co má dělat. Chtělo se mu řvát, jen když si vzpomněl na to, co se stalo a teď..Tohle nebylo vtipný. I tak to na sobě nenechal znát a dělal jako by nic neslyšel. I když uvnitř sebe bojoval s tím, aby všechny ty emoce dokázal udržet. Ashton ho hned po dořeknutí té věty zabil pohledem, kvůli čemuž Miles hned utichl a posadil se koukající se do stolu.
,,Promiň," Otočí se Ashton poté na Louise, který přikývne a v momentě je myšlenkami jinde. Pohled spadne do jeho klína na jeho spojené ruce.
Harry natáhne svou ruku k jeho stehnu a to ho okamžitě probudí. Věnuje Harrymu překvapený pohled a poté se znovu zadívá na své stehno. Bylo to nové. Nebyl to dotyk 'ošukej mě', ale spíš jenom takový 'jsem tady', což Louis nečekal.
Harry prsty lehce zmáčkne Louisovu nohu. Klidným obličejem mu pár vteřin opětuje pohled a potom už se na něj nepodívá. V Louisovi to vyvolalo smíšené pocity. Nebyl to ten Harry, kterého znal. Ten by se mu teď nejspíše vysmál. Tohle byla nějaká jeho jemnější stránka, kterou Louis nevěděl jestli chce poznat. Spadl by do toho tak lehce...
Harry ho přitahuje a splňuje všechny tělesné okolnosti..Jediné, co je nedělá párem je to, že spolu jen spí. A jestli tahle Harryho citlivá stránka tady bude ještě o chvíli déle, Louis začne padat. Měl to tak vždycky. Stačilo jen, aby ho nějaký člověk pozdravil a on už ho měl za nejlepšího kamaráda. Stejně tak to měl se vztahama..A to se mu tehdy vymstilo. Nechce si zbytečně dělat nové jizvy, když už má tolik těch starých...Nechce Harryho. Vymstilo by se mu to, proto to drží jen na hranicích sex a hádky. Nemůže si ho připustit tak blízko k tělu. Bojí se citů, proto Harryho ruku odstrčí. Lehce..ale odstrčí. Pohledem o něj radši ani nezavadí. Nechce vidět jeho zklamaný nebo naštvaný výraz.
,,Co ty, Louis?" Niallův hlas Louise praští do hlavy jako kdyby ho po té hlavě vzal pánvičkou. Byl jinde. Všemi svými mozkovými buňkami byl jinde. I když seděl tady, psychicky byl jinde. Je pro něj strašně těžké udržet pozornost, zvlášť tady.
,,Hmm?" Odpoví znuděně.
,,Co jsi dělal předtím než si skončil tady?" Rozvede a zopakuje svou otázku Niall a rukou lehce prohrábne své blonďaté kadeře.
,,Pracoval jsem všude možně, abych mohl začít cestovat, ale...hahah" Zasměje se zklamaně. Jedna cesta autem mu zkazila celý život. Jedno podělaný rozhodnutí a je z něho najednou gayoušskej zločinec. Pěkný.
,,Všichni jsme měli svoje sny..." Řekne potichu Harry, myslící si, že ho nikdo neslyšel. A on by ho taky nikdo neslyšel, kdyby neseděl Louis přímo vedle něho.