Sedm let - tak dlouho byl svět bez Avengers, a to jak těch starých, tak i nových, z čehož dva poslední roky se jen mezi hrstkou jejich známých vědělo, co se jim doopravdy stalo.
Po uskutečnění poslední tajné záchranné mise vedené čtveřicí Winter Soldiera, Mývala Rocketa, Star-Lorda a Valkýry, se pro ně stal svět ještě temnějším, než v dobách po Thanosově lusknutí. To oni našli všechny ztracené hrdiny, jen oni poznali to největší dno absolutního děsu. Den poté Bucky navštívil hrob svého zesnulého nejlepšího přítele Steva, kde padl do rukou vládních jednotek, Quill své elementární pistole zahodil do první asgardské popelnice, na kterou narazil a raději se vydal do světa hledat nějakou normální práci, Rocket se pokusil o sebevraždu, a tak byl pro své dobro zmražen ve wakandské stázové kapsli, a Valkýra se znovu vrátila ke své největší závislosti - alkoholu.
Těla nalezených hrdinů se svěřila do rukou pěti nejlepších vědců z S.H.I.E.L.D.u v čele s Doktorem Selvigem. Ten po necelém týdnu neúnavného zkoumání a zjišťování zjistil, že těla zdánlivě mrtvých hrdinů se vůbec nerokládají, a tak je poslal do Wakandy. Jenže ani tam nic nevyřešili. Proto Fury nechal rozhodnout, že je je nechají zmrazit stejně jako dříve zmrazili Rocketa, dokud nenaleznou nějaké racionální vysvětlení, a vše si prozatím nechají pro sebe.
Nyní - v ulicích Manhattanu
Modré světlo v mžiku sekundy ozářilo celou uličku, čímž rozehnalo několik kriminálníků, kteří se tam skrývali před zákony a spravedlnosti. Jakmile světlo uhaslo, na zemi hned vedle odporně páchnoucího kontejneru na odpadky ležel mladý černovlasý muž. Spal tak tvrdě, že jej ani zápach vycházející z popelnice vedle něho nedokázal probudit.
Jeho si však nevšímali tak moc jako spíš modře zářícího předmětu u jeho ruky.
,,Pořád nechápu, že to opravdu vyšlo. Věděla jsem, že budeš neuvěřitelně chytrý, ale až takhle?"
,,Ano, musím přiznat, že i mne to občas překvapuje, ovšem stále zapomínáš, že bez tebe bych byl zcela bezmocný. Tvé schopnosti jsou klíčem k naší skvělé budoucnosti." Tajemný muž sebral modře zářící krychli. ,,Tohle je taková nádhera."
,,Ale co s ním?" ukázala žena na spícího boha klamů.
,,O něho se starat vůbec nemusíme. Lidé nezapomínají. Jistě se o něho rádi postarají za nás."
...
Jestli ho někdy bolela hlava tak, že mu bylo až na umření, tak tohle byla určitě ta chvíle... hned po tom momentě, kdy mu Hulk omlátil tělo o tvrdou podlahu Stark Tower.
Než plně nabral zpátky vědomí, vybavil si pár posledních vteřin na základně TVA, kde se pod obrovským tlakem paniky a poslední sebezáchovy připravoval na cestu zpět do své reality. Byl natolik zmatený, že na chvíli vážně věřil, že je tentokrát v tom správném vesmíru, ale pak si něčeho všiml. Tesseract, který si bral s sebou nebyl nikde k nalezení.
,,To ne!" vyjekl v bleskurychlém vyskočení na nohy, což se pro něj zároveň stalo tou největší chybou. Hlava mu ztěškla tak prudce, až kompletně ztratil orientaci v prostoru, a upadl do vlhkých novin.
,,Co se to se mnou u všech bohů děje?!"
Jen jak nabral zpět síly, rozhodl se prozkoumat situaci, a zjistit kde je, pokud ne tam, kam jít plánoval.
Nejprve narazil na značku s přeškrtnutou siluetou letícího člověka s vanoucím pláštěm na zádech, poté očima přejel k velké tabuli na jednom z mnoha vysokých mrakodrapů zobrazující právě běžící zprávy, ve kterých hlásili několik dalších zatčení vzpurných metalidí vůči vládě. Co ho ale dostalo do toho největšího šoku, byla budova, která dříve patřila Starkovi. Teď měla na sobě nápis ,,No more heroes".
,,Co se to tady k čertu stalo??"
Vzápětí u Lokiho zastavil jistý mladík, mohlo mu být tak kolem dvaceti let, a dal mu zničehonic pořádnou pěstí do obličeje.
,,Tohle je
za mýho tátu, ty jeden slizkej hajzle!"
,,Pane bože! To je Loki!" vykřikla posléze jedna žena procházející kolem nich, nesouc v rukou nákup. Než se nadál, lidé se k němu začali sbíhat rychleji než hladoví supi k posledním zbytkům mršiny.
,,Ani nevíte, jak moc mě těší, že si na mě pamatujete, ale-"
Vtom náhle slunce zastínil jakýsi vznášející se objekt, z čehož se ve finále vyklubala vrchní ochranitelka státních zákonů, Morgan Starková, nyní známá jako Ironhearth.
Když na něj namířila svou rozehřátou rukavici, skoro nedokázal rozeznat, zda už oslepl.
,,Loki, jste celostátně hledaný zločinec. Tímto vás vyzívám, abyste se vzdal."
Oslovený si pravou rukou zastínil oči, aby na dívku oblečenou v Ironmanově brnění mohl lépe vidět.
,,Nejspíš to bude znít hloupě, ale mohla byste mi říct, jaký je rok?"
A když už to nemohlo být více šílenější, zastavila přímo za Ironhearth velká šedivá dodávka, z jejíchž posuvných dveří vyskočila Lokiho záchrana.
,,Co to..."
,,Nebojte, my vám jenom chceme pomoct. - Rychle, nastupte dovnitř!" popostrčil jej uspěchaně muž oblečený jako nějaký primitivní elektrikář s minimální mzdou, zatímco druhý podobně vypadající chlapík hodil na Morgan elektroomráčedlo.
Dveře se zabouchly a kola prudce roztočila.
,,Máme ho!"
,,Pecka!" zvolal třetí muž za volantem jako desetiletý kluk, co právě dostal od holky svojí první pusu. Všichni tři byli tak zaneprázdněni tím vším okolo, že na hlavní smysl jejich úkolu skoro úplně zapomínali.
,,Jak dlouho jí to zdrží?" křikl směrem za sebe řidič.
,,Richards říkal, že to je teprve prototyp, ale o konkrétním čase se už nezmiňoval. Takže bych typl tak..." Než kurt stihl doříct své myšlenky, Morganin oblek se znovuzprovoznil, a ona vyletěla za nimi jako dálkově ovládaná střela.
,,Tak čas už nám asi došel," hlesl ustrašeně Dave na druhé straně od Kurta, který měl u sebe ještě Lokiho. Ten stále nechápal co se to vůbec děje. A bohužel to nebylo poprvé.
Najednou řidič strhl volant prudce doleva, čímž málem celou dodávku převrátil.
,,Řekněte mi už konečně, kdo k čertu jste, a co se to tady děje?!" vyjekl s rozházenými vlasy po celém obličeji podrážděně bůh lsti.
,,Já jsem Kurt, za volantem je Luis a tohle," ukázal na muže sedícího naproti Lokimu, ,,je Dave. Jsme - bývalí kámoši Avengers, a vy - no..." podíval se Kurt nejistě krátce na Dave, ,,byste měl bejt touhle dobou mrtvej."
Lokimu na chvíli zaskočilo, ale pak si vzpomněl na ty hrozné věci, které mu Mobius pouštěl, když se dostal poprvé do ústředí TVA. Tohle byla určitě Ta realita.
,,No u všech bohů. A - a teď míříme kam?"
,,Vzhledem k tomu, že spousta Avengerů je teď buď mrtvá nebo není k dispozici, protože je zajala vláda, existuje jen pár míst, kam teď můžeme, ale pro vás bude nejlepší jenom jedno. A tam vás vezme Thor. Jen co se k ní dostaneme."
,,,,K ní"?"
V ten okamžik se ozvala neobvyklá rána. Jedno kolo vybouchlo.
,,Zavolejte někdo Rambeaový! Vypadá to, že tohle sami asi nezvládneme!" Pak se dodávka převrátila - přesně jak všichni v ní čekali. To horší ovšem přišlo, až když Morgan vyrazila zadní dveře. ,,Tímto vás všechny čtyři ve jménu zákona žádám, abyste se vzdali!" Teď byli v pasti, neexistovala ani ta nejmenší cesta ven. Jenže to by platilo pouze v případě, že by neměli Lokiho, toho nejlstivějšího poloboha v celém vesmíru.
,,Nebudu vám lhát, nepoznal jsem vás rád ani omylem, ale nedávno jsem se rozhodl bejt hodnej, takže..." Lokiho pohltila zelenavá záře, jenž jej proměnila v černého havrana, který okamžitě vyletěl k Ironhearth. Několikrát ji rychle obletěl, a hned na to zamířil k obloze.
,,Hej!" zakolísala Morgan ve vzduchu, než se rozhodla Lokiho následovat. Musela, jelikož on byl pro tím nejdůležitějším zločincem, který ji měl v onu chvíli zajímat nejvíce. Brzy po obou nebylo ani památky.
Luisova parta zprvu pouze otupěle pokračovala v zírání na díru po vyražených zadních dveřích, kudy jim před pár vteřinami pláchnul Loki. Za tohle je Rambeaová nejspíš zabije.
,,Teď jsme fakt nahraný," pronesl zasekle Kurt.
Mezitím - nedaleko
Při některých odbočkách si připadal, jako kdyby se vrátil zpět do bitvy o New York, ale jindy se zase spíše jen ztrácel, a nejenže pak musel prchat před neodbytnou Ironhearth přilepenou k jeho křídlům, ale taky dávat pozor kam vůbec letět dál a do ničeho nevrazit.
Za nedlouho Morgan ta honička nemající konce přestala bavit, takže na Lokiho vyslala jednu ze svých naváděných uspávacích střel. Náš lstivý bůh ji však v několika posledních okamžicích stihl zahlédnout v odraze čerstvě umyté okenní tabule. U ní se vrhl po hlavě zpříma dolů k zemi, příčinou čehož se místo s ním střela střetla s oknem. Po ní jich ale přišlo ještě několik dalších. Až nad parkem ztratil kontrolu nad svými ztěžujícími se úhybnými manévry, a spadl přímo do menšího jezírka pod sebou. To Morgan přihrálo do karet. V její mysli to tak aspoň bylo.
Voda vystříkla do všech možných směrů. Magie se začala vytrácet.
Když se vyplavil celý zmokřelý na břeh, sotva popadala dech, přesto se ale dokázal znovu postavit na nohy a utéct do nejbližšího keře.
,,Zatracená voda!" zašeptal si pro sebe nabroušeně. Thor a voda - tyhle dvě věci byly pro něj tím nejhorším, co mohlo na světě vůbec existovat. Teď trčel v další cizí realitě bez možnosti návratu, a navíc nemohl použít už ani jedno své kouzlo.
Po pár chvílích Morgan vystoupila na suchou zem také. Loki byl připraven na nejhorší, útěk či boj, jedno z toho bylo jisté, ale co následovalo, jaksi převrátilo jeho mínění vzhůru nohama.
Dívka si stáhla helmu, aby se mohla pořádně rozhlédnout po okolí a naplnit plíce čerstvým vzduchem.
,,To ne," zavzlykala nešťastně, ,,za tohle mě máma určitě zase pošle na výcvik." Kdyby mohla, utekla by jako mnoho jiných, které musela zatýkat na nějaké osamělé pěkné místo, a pokusila se přežít tuhle naprosto zvrácenou a nespravedlivou šílenost, ale její matka, Pepper by ji stejně našla. Teď měla pod sebou víc lidí než kdy dřív, a to jen díky tomu zlému muži, pro něhož tak oddaně pracovala. To jen jeho vinou jí už zajímala pouze budoucnost bez hrdinů jako Avengers. Morgan občas štvalo, co ze z její matky stalo. Úplně na ní zapomínala, zapomínala na svou vlastní rodinu, svou nejdražší a jedinou dceru, kterou, když už si vzpomněla, využívala tak akorát ve svůj vlastní prospěch. Častokrát to vysvětlovala jen tím, že to dělá pro svého ztraceného Tonyho, ale tomu Morgan odmítala věřit. Její otec byl hrdina, a kvůli tomuhle svůj život zkrátka nepoložil.
V Lokim na krátko zavládla menší lítost nad Morganiným nešťastným obličejem. Ale co by on, bůh všeho zla vůbec zmohl v takové situaci? S tímto rozhodnutím se tedy otočil čelem vzad, a odkráčel pryč z jejího dosahu.
Když na něho už delší dobu nikdo nekřičel nebo se jej nesnažil zabít, a on si začínal myslet, že už to tak hrozné nebude, problesklo na obloze několik blesků. Dřív než mu došlo, co tuto náhlou změnu počasí způsobilo, příčina přistála hned před jeho nosem.
,,Thore?"
Velké těžké kladivo, zbroj jako ze středověku, svaly na rukou, ale - sakra - byla to žena!!
,,Loki," nastavila k němu výhrůžně Mjornir, aby se nepokoušel opět někam utíkat, ,,teď půjdeš se mnou."
Celý svět se kolem něho znenadání protočil jako na obrovském kolotoči, a sotva stačil mrknout, stál zase pevnýma nohama zpátky na zemi. Trochu měl na svou únoskyni vztek, že ho před tímto nepříjemným jednáním nevarovala, ale pak se podíval na své oblečení, které během onoho neplánovaného letu uschlo.
,,Nemáš zač," pronesla ženská verze jeho bratra zcela bez náznaku jakékoliv ohleduplnosti. Z jejího výrazu šlo poznat, že by ho nejraději probodla nejbližším klackem a stáhla z kůže.
Ačkoliv se snažil jak chtěl, stejně nepřišel na to, kam ho to Thor vzala. Všude byly jen stromy. Pak se znovu podíval na velice kýčovitou parodii svého bratra, která jen mávla zlehka rukou za sebe. ,,Tak pojď. Všichni se tě už nemůžou dočkat."
Thor udělala jeden krok vpřed, a vzápětí zmizela bůhvíkam. A tak ji Loki následoval.
Byla to jen prostá maskovací bariéra zakrývající tajný vchod kamsi hluboko do podzemí, kde na ně již čekalo vřelé přivítání.
,,Jane," přiskočila k nim mladá žena tmavší pleti ve zvláštní černobílé uplé kombinéze, ,,skvěle, tys ho našla."
,,No ovšem, Jane Fostrová byla přeci ta smrtelnice, pro níž měl Thor takovou slabost, když ho otec vyhnal poprvé v zápalu svého hněvu na Zem," problesklo Lokimu v hlavě. Ale ke slovu se bohužel nedostal. Brzy dotyčná opět zmizela ve vchodu, jímž před pár okamžiky spolu přišli.
,,Mé jméno je Monika Rambeaová, a momentálně zde zastupuji ředitele Furyho, který tu dnes bohužel, kvůli jistým důležitějším záležitostem s vládou nemohl být. - Ale posílá vřelý pozdrav. Co jsme zjistili, že jste se tu objevil, nemůže se vás dočkat."
Loki nedůvěřivě svraštil obočí. ,,Tomu nevěřím."
Mezitím - hlavní budova státního řízení v New Yorku
Takovou dobu se od těch zkorumpovaných politických kreténů držel co nejdál, snažil se ignorovat každou jejich ubohou lež při každém jejich laciném proslovu, a oni si ho pak klidně sami od sebe k sobě pozvou, a žádají od něho tu nejvíce absurdní možnou věc.
,,Podívejte, nevím, jestli jste zapomněli, ale před sedmi lety jste mi dali zcela a jasně najevo, že si nepřejete, aby se do toho S.H.I.E.L.D. jakkoliv zaplétal, a teď ho chcete za svého hlavního spojence? - Omlouvám se za ten výraz, ale: tak to teda kurva ani náhodou!"
Celý sbor ministrů a kongresmenů i zastupitelů vojenských složek Furyho spražil řadou dosti uražených pohledů.
Prezidentské volby byly už skoro za dveřmi, a občané New Yorku možná byli spokojeni s novými způsoby života v tomto pokročilém světě, každopádně to ještě neznamenalo, že s tím souhlasil i celý zbytek USA. Pokud by ovšem měli plnou podporu S.H.I.E.L.D.u, který měl pomalu větší vliv na lidi než sama vláda, vítězství by je jistě neminulo.
,,Varuji vás řediteli Fury, pokud odmítnete naši nabídku, S.H.I.E.L.D. čeká definitivní konec," pronesl vážně generál Ross. Tomu se ale Fury jen vysmál do obličeje.
,,Tak to nakonec vypadá, že jste přeci jen zapomněli na jednu věc."
,,A to je...?"
,,Co když bude S.H.I.E.L.D. mít vlastního kandidáta?"
Přítomní muži a ženy v uhlazených oblecích a naleštěných drahých botách se po sobě s pobavením ve tvářích poohlédli.
,,Uvědomujete si ale, že by to nesměl být žádný metačlověk? Musel by to být normální člověk, bez trestního rejstříku s několikaletými zkušenostmi politikaření a s vysokým vzděláním." Tohle Fury úplně nepromyslel, ale když si přečetl zprávu od Moniky Rambeaové, že už mají Lokiho, napadl ho ten nejsilnější nápad vůbec. A tak s čistou hlavou zvedl pohled zpět k povýšeně tvářícímu se ministrovi obrany. ,,Tohle pro nás nebude problém ani v nejmenším."