Pohled Isabell
Už jsme u domu Stefana a Damona až na to, že ne v tom domě kde by mohla být dokonce i škola, ale byl to takový menší domek.
Jelikož já mám klíče tak se tam nedostali i když nechápu proč ty dveře nevykopli, nebo nezavolali zámečníka. Jsou prostě a jednoduše blbý.
Zazvonila jsem na zvonek a netrpělivě čekala až jeden z nich vyleze připadalo mi to jako bych stála před těmi dveřmi hodinu, přitom se otevřeli hned po sekundě.
,,Ahoj sestřičko" začal Damon. Já tam jen stála a chtěla se ujistit, že to je vážně on a že je naživu,,ani mě neobejmeš?" zeptal se a já ho opatrně objala pak jsem ho pevně objala.
Slzy mi začali téct po tváři. Byli to snad slzy štěstí ? Nebudu šťastná dokud neuvidím Stefana.
,,Kde je Stefan?" zeptala jsem se a pořád jsem byla v Damonově objetí,,v kuchyni a vaří ti oběd" řekl. Já se odtáhla a šla dovnitř tedy chtěla jsem, ale bariéra mě nepustila.
,,Kruci já zapomněl, Bonnie tě musí pozvat, jinak to nepůjde" řekl,,proč Bonnie? Proč ne Elena?" zeptala jsem se,,to je.....komplikovaný" vysvětlil. Na to se Klaus uchechtl a přidal poznámku,,problémy v ráji" řekl Nik a já se nad jeho poznámkou uchechtla.
,,Zajdu za Bonnie" řekla jsem,,nemám jít já?" zeptal se Damon,,ne v pohodě, ráda se projdu" usmála jsem se a Damon mi úsměv opětoval.
Já šla za Bonnie a Kol šel semnou.
Pohled Damona
Klaus chtěl jít s Izzy, ale já ho zastavil,,co pak Salvatore?" koukl na mě,,drž se od Izzy dál.....byl jsem rád že po mojí a Stefanovi smrti někoho na světě má, ale teď jsem naživu nechci aby se mezi vámi cokoliv stalo" řekl jsem hrubě,,za prvé jsme přátelé a za druhé ty mi nemáš co rozkazovat!" koukl na mě vražedným pohledem,,budu dělat že ti věřím, ale radím ti dej ty své packy pryč od mé sestry!!!" zavrčel jsem a šel do domu,,opravdu jsi řekl packy?!! Ty jeden hnusnej červe" zavrčel nazpátek,,slyšel jsi" usmál jsem se. Klaus odněkud vzal nějaký kus dřeva a hodil ho po mě. Trefil se do břicha.
,,Počkej až to řeknu Izzy!" stěžoval jsem si a to dřevo vyndal a zavřel dveře,,děcko!" slyšel jsem Klause, ale rozhodl jsem se ho ignorovat.
,,Opravdu si myslíš, že Izzy a Klaus?" koukl na mě Stefan,,nevím, dneska to od Izzy dostanu" sebevědomě jsem se usmál.
________________________
Pohled Isabell
Už jsem se vrátila s Bonnie zpátky a všimla jsem si že Klaus nikde,,kde je Klaus?" zeptala jsem se Kola,,jak to mám vědět?" odpověděl.
Bonnie nás pozvala dál a já už letěla ke Stefanovi a obejmula ho,,jak bylo?" zeptala jsem se ho,,ušlo to" odpověděl,,chyběl jsi mi" usmála jsem se,,ty mě též" úsměv mi oplatil.
_________________
Po tom co jsem Stefanovi a Damonovi vyprávěla co vše se stalo...což mi trvalo hodinu než jsem to všechno řekla, tak jsem se pak zeptala na Klause, jelikož on pořád nikde,,kde je Nik?" zeptala jsem se,,odešel když mi ten debil hodil nějaký dřevo do břicha" stěžoval si Damon,,zasloužil sis to" našpulila jsem rty a čekala až mi řekne milion věcí proč si to nezaslouží jako vždy.
,,Hele! Měla by jsi být na mé straně!!!" znovu si postěžoval Damon,,já nejsem na ničí straně" odpověděla jsem nenuceně,,tak jasně! Bez tak ses s ním vyspala! A teď ho chráníš protože ses do něj zabouchla" v tu chvíli bylo hromové ticho, dokonce i Bonnie začala dávat pozor.
Já a Klaus? Jsme přeci dost dobrý přátelé. Však bych mohla být jeho pra pra pra.....vnouče no ne? Jo vyspala jsem se s ním, ale to bylo jen jednou a ještě k tomu v minulosti kdy jsem se ani nenarodila. Ještě k tomu jsem mu to přála s Cami a trochu i s Caroline, ale u ní jsem ani nevěděla, že by ho ta bloncka chtěla.
,,Zbláznili jste se?!" uchechtla jsem se,,jsme jen přátelé, nic víc" odpověděla jsem.
Damon a Stefan to nijak moc nerozebíraly, pak Damona napadlo, že půjdeme do Grillu, ale nejdřív mi ukradl klíče od domu a od auta. Klíče od auta si ukradnu zpátky.
______________________
Když jsme přišli do Grillu viděla jsem Nika a Car jak se spolu smějí.
Najednou mnou prolil pocit který jsem neznala, nikdy v životě se mi to nestalo tak proč právě teď ?
,,Půjdu něco objednat, zatím si někam sedněte" řekl Damon. S Bon a Stefanem jsme si sedli ke stolu a já Klause a Car začala odposlouchávat.
,,To v žádném případě!" začla se Caroline smát,,ale no ták!! Nic to není!!" smál se s Car i Klaus.
Nechápala jsem o čem mluví.
,,Tak fajn no a...byla jsi někdy někde?" zeptal se Nik,,ne. Nikdy nikde, vždy jsem byla jen tady" řekla s úsměvem Car,,vezmu tě do Francie? Tokia? Las Vegas" mrkl na Car a ona se začala smát,,ne díky" odmítla ho. Tak je úplně blbá?
,,Cizí rozhovory se neodposlouchávají to tě máma nenaučila?" zeptala se Bonnie,,umřela když mi bylo nevím...3 nebo 4.....teda myslela jsem že umřela, ale to vám řeknu později" řekla jsem a zas jsem chtěla odposlouchávat,,hele!!!! nedělej to" stěžovala si Bonnie,,snažím se, ale nejde to!" vysvětlila jsem. Ne nesnažila jsem se.
,,Ty žárlíš?" zeptala se Bonnie. To je to slovo žárlení,,ne nikdy jsem nežárlila" nenuceně jsem odpověděla,,co cítíš ke Klausovi, ale pravdu" zeptal se Stefan,,já nevím je to můj kamarád!" řekla jsem docela rozčíleně,,ale vadí ti že je teď s Car" řekla rozhodně Bonnie,,ne vždyť jsem to ani neřekla....co vám kruci je?" odfrkla jsem si,,nic nám není, ale na otázku odpovědět bys mohla po pravdě....co cítíš ke Klausovi?" zeptal se Stefan,,říkám že nevím Stefane! Tak mě laskavě nech být" naštvala jsem se.
Nasupaně jsem odešla s Grillu. Cestou jsem strčila do nějaký týpky která spadla na zem a nejspíš bude potřebovat plastiku nosu.
____________________
Šla jsem na nějaké hřiště. Nikdo tu nebyl byla už tma, ale přišlo mi, že sem už nikdo nechodí taky je to v lese což jsem se divila, co děla hřiště v lese?
Sedla jsem si na houpačku a trochu se začala houpat.
Po chvilce se ke mě přidal Klaus a sedl si na houpačku vedle mě,,co se stalo?" zeptal se,,nic" povzdechla jsem si a pak jsem znovu pokračovala,,Niku já ti lhala" začala jsem se koukat na své nohy,,kdy?" zeptal se,,dneska když jsem ti řekla o tom princi" odpověděla jsem a pořád se koukala na své boty,,no přišlo mi to nerealistické a navíc poznám když lžeš" uchechtl se
,,Opravdu jsem si v Dánsku někoho našla....byl milý, hodný a věděl co jsem zač, ale pak to začalo být vážný. Chtěl mi pomoct najít lék na upírství, vzít si mě, mít rodinu....no a já utekla. Nezasloužil si zemřít" řekla jsem,,o čem to mluvíš?" zeptal se,,moje prokletí. V roce 1870 jsem si něco začala se synem jedné Bennetovic čarodějky. V tu dobu jsem se neuměla ovládat....zabila jsem ho, no a ona mě za to proklela, je to dost staré kouzlo. Dost dlouho jsem hledala čarodějku co by o tom kouzlu věděla a našla jsem. Ta mi řekla, že s tím nic neudělám dokud budou všichni z Bennetovic rodiny žít" dokončila jsem svůj monolog.
,,A proč si je teda nezabila?" zeptal se Klaus,,zbláznil ses! Ještě kvůli nim umřu" uchechtla jsem se,,a ty na to prokletí věříš?" zeptal se Klaus,,všichni který jsem milovala zemřeli, ať už to byl upír, vlkodlak a nebo čaroděj" vysvětlila jsem mu.
Chtěla jsem změnit téma takže jsem řekla první blbost která mě napadla,,chtěl si někdy poznat svého pravého otce?" zeptala jsem se.
,,Snad jednou jsem toužil po tom abych poznal svého pravého otce, ale zklamal mě jestli mě měl rád tak si mě měl vzít a nenechat mě s Mikaelem" řekl Nik,,nedokázal bys opustit svou rodinu, na to je máš moc rád" řekla jsem.
Najednou bylo ticho což se mi nelíbilo,,mám hlad" prohodila jsem,,na co?" nasadil úšklebek,,na teplou krev" řekla jsem,,tak pojď" pobídl mě,,jsem líná" usmála jsem se,,máš v plánu tu sedět celou noc?" zeptal se,,možná" zamyslela jsem se.
Pak jsme byli zticha a koukali na oblohu s hvězdami,,co je to za hvězdu?" zeptal se mě Klaus i když to věděl a ukázal na hvězdu,,co ze mě děláš? Já nejsem žádný astronaut nebo hvězdář! Hvězda je prostě hvězda a už drž hubu" protočila jsem očima a Klaus se uchechtl,,tak jo a co se stalo v roce 1804 ve Francii to bys měla vědět" otravoval,,já nevím v tu dobu jsem se ani nenarodila, nějakej ten čudla nastoupil na trůn....ne korunovali ho na císaře" řekla jsem a Klaus se začal smát,,no, ale koho?" znovu otravoval,,no toho....ježiš tak debilní jméno....Poleon...Napoleoooonn!!!!!" vykřikla jsem,,Blik!!!!" Klaus se smál a já s ním.
Dala jsem hlavu na jeho rameno a začala znovu koukat na hvězdy.
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo😁Doufám, že se vám kapitola líbila.♥
~Vaše Julča♥~