Tuhle část jsem dočetla včera o půl dvanácté večer (19.4.2021). Jsem v pořádku? Ne! A kdo za to může? Maas!
Rowan se vydává hledat Aelin, kterou unesla Maeve, ta mrcha. Jejich přátelé a spojenci jsou roztroušeni různě po světě, ale mají společný cíl - Terrasen. Dřív nebo později se tam všichni vydají. Aelin... trpěla v rukách Cairan. A to co jí on i Maeve provedli. Zdálo se mi až primitivní, že ji Maeve ukryla v Dorranele. Nechápu proč tam Rowan nevyrazil hned a ztrácel čas hledáním všude možně. Já být na jeho místě, bylo by to první místo na které bych zašla. Avšak navzdory všemu byla Aelin zachráněna. A že to byla opravdu pěkná záchrana a co teprve ta spolupráce! Myslím si, že to co udělal Rowan Cairnovi... Řekněme, že si to více než zasloužil.
Vrátíme se do Terrasenu, kde Aedion bojoval s vojskem spolu s Lysandrou, která se vydávala za Aelin. Hodně mě překvapilo, když to nabralo takový spád a hned na začátku knihy je Morath porazil. Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit. To prostě nejde, to se nemělo stát. Tak i tak se to stalo... Morath Aediona a vojsko zatlačili k Peranthu. Lysandra byla nucena se prozradit a vše skoro táhlo do pekel. Naštěstí přišla záchrana v podobě Rolfa a jeho plamenných kopí. Už jsem myslela, že to tam skončí, ale opět jim někdo zachránil prdel.
Chaol se dostal k pobřeží, a vydali se zachránit Aniele. To co tam Aelin provedla, když se konečně ukázala... Tři měsíce se nořila do hlubin své moci. Tři měsíce! Předvedla velkolepé představení a ukázala světu co Nositelka ohně opravdu dokáže. Oblíbená scéna: Elide zachraňuje Lorcana, když ten blbeček málem zemřel, protože spustil štíty. Zato Dorian s Manon se vydali pátrat po Crochankách a třetím klíči. Teď předběhnu a řeknu jen jediné. Dorianovi se to povedlo, povedlo se mu získat třetí klíč a při tom zničit Morath. Právě v tomhle bodě mi svitla naděje, že to možná všichni přežijí. Manon se vydala spolu s Crochankami do Orynthu. A všem zachránila zadky, aspoň na chvíli.
Ovšem za strašlivou cenu. To jak se Třináctka obětovala za ně všechny... Tohle jsem obrečela jako malé dítě a asi patnáct minut potom jsem se ještě klepala strachy. Manon to zničilo a na mé duši to zanechalo hluboký šrám. Ale něco mi říkalo, že tohle není konec (možná to bylo těch 250 stránek do konce knihy). Nezbylo mi nic jiného, než se přes to přenést. Dalo by se říct, že Orynth i celý Terrasen byly ztraceni. Ztraceni v moři černi, ze kterého nemohli uniknout. Neměli jak vyhrát. Morath je chtěl zničit a to se mu málem povedlo. Aelin vykovala zámek a vyhnala bohy a přivedla jim zkázu. Ale Erawan tu i nadále zůstával, protože porušili slib, že ho odvedou.
Zpět do Terrasenu. Naštěstí Aelin s Jeřábovou tlupou a khaganovým vojskem dorazili právě včas. Ale Aelin už nebyla Nositelka ohně. Zákonitě to nemohli přežít, když ztratila většinu ze své moci a zbyl jí jenom plamínek proti nekonečné temnotě. Ale přesto bojovali. Všichni bojovali až do samého konce. Nemohla jsem uvěřit, když je Morath vlákal do pasti a uvěznil je. Ale co je ještě horší Maeve a Erawan dorazili v čele svého posledního útoku. Situace byla nevyhnutelně ztracená a já si říkala, že tohle nikdo nepřežije. Ještě bych uvedla za mě nejsmutnější scénu (budou dvě): Obětování Třináctky a smrt Gavriela. Ty jsem obrečela a určitě až se k tomu dostanu znovu, obrečím to zase.
Ovšem Aelin opět zachránila situaci v podobě naprosto šíleného plánu. Erawanovu pozornost upoutala Yrene, která se s ním náležitě vypořádala. A Maeve? Tu si nechala Aelin jako poslední zákusek. Společnými silami s Jeřábem, Lorcanem a Fenrysem jí dokázali porazit. Dokázali zahnat její temnotu. O vojsko se postarali ztracené víly Terrasenu, které Aelin přivedla skrz portály. Málem jsem to ani nedočetla jak se mi ulevilo. Všichni byly zachráněni. Všichni se dostali ke šťastnému konci, ať už je to to, že si Aedion vzal Lysandru nebo že se Lorcan stal lordem Lorcanem Lochanem (nemohla jsem si to odpustit). Aelin s Jeřábem to dokázala. Dokázala vyhladit zlo. Přinesla lepší svět.