Už bylo 15:38 tak jsem se začala připravovat. Zapípal mi mobil.
F: Ahoj.
Y/n: Co potřebuješ? Za chvíli musím jít ven.
F: Nic... Jenom jsem se nudil.
Y/n: Aha tak to promiň, ale já fakt musím.
F: Dobře, tak promiň. Ahoj.
Y/n: V pohodě. Ahoj.
Už jsem byla připravená jít.
,,Kam jdeš?" zeptala se mě mamka když jsem už vycházela ze dveří.
,,Jdu s Millie ven." odpověděla jsem jí.
,,Dobře, tak ale do šesti doma." řekla a podívala se na mě.
,,Mami. Je mi 16. Proč tak brzo?" řekla jsem jí naštvaně.
,,Protože." odpověděla mi a zase věnovala svůj pohled romantickému filmu.
,,Jak se na to můžeš dívat." řekla jsem a odešla.
Došla jsem k místu kde se s Mills setkáváme vždycky. Ještě tam nebyla. Když nepřicházela ani po dvou minutách rozhodla jsem se jí napsat.
Y/n: Tak kde jsi?
M: Promiň za minutu tam jsem.
Chtěla jsem vypnout mobil, ale všimla jsem si zprávy od Finna. Už začíná být docela otravnej.
F: Ahoj. Zapomněla jsi si u nás kartáček.
Y/n: Večer si pro něj dojdu. Díky.
F: Kdy bude pro tebe večer?
Y/n: Kolem šestý jdu domů takže chvíli po šestý.
F: Dobře. Ahoj
Y/n: Ahoj
Vypnula jsem mobil a všimla jsem si Millie, která tam za mnou už nějakou chvilku stála.
,,Kdo je Finn?" zeptala se mě.
,,Ehm... No kamarád." odpověděla jsem jí a zasmála jsem se.
,,Jenom kamarád jo?" řekla a podívala se na mě takovým tím podezřívavým pohledem.
,,Um. Jo." odpověděla jsem jí. Naše konverzace nějak nepokračovala, ale obě jsme zamířily do obchodu si koupit pití a brambůrky. V obchodě jsme potkaly koho jiného než Finna. Snažila jsem se ho ignorovat, ale on za mnou hned přilezl.
,,Ahoj Y/n!" řekl s radostí. Neodpověděla jsem mu. Jenom jsem se na něj usmála.
,,Takže tohle je ten Finn?" řekla Mills.
,,Jak to víš?" zeptala jsem se jí. Nedošlo mi, že se s jinýma klukama nebavím.
,,Hádej." řekla. Potom mi to už došlo.
,,Ajo." odpověděla jsem a zasmála jsem se. Finn nás jenom nechápavě pozoroval.
,,Já jsem Millie. Kamarádka Y/n" řekla Mills a usmála se.
,,Já jsem Finn. Asi kamarád Y/n." odpověděl Finn. Tentokrát jsem byla já která vše nechápavě pozorovala.
,,Ehm. Tak jdeme?" zeptala jsem se Mills a chtěla jsem vypadnout. Ona jenom kývla hlavou a já už jsem jí táhla za ruku ven z obchodu.
,,Počkej! Nemůžu jít s vámi? Nudím se a tady jsem taky jenom z nudy." řekl Finn a rozběhl se za náma. Takhle otravnýho si ho nepamatuju.
,,Promiň, ale my už máme něco vymyšlenýho." řekla jsem a šli jsme.
,,Ale-" zakřičel Finn směrem k nám a rozběhnul se za námi.
,,Ne!" zakřičela jsem a odstrčila ho. Šli jsme zaplatit a Finn nás pořád pronásledoval. Nic jsem si z toho nedělala, protože jsem na něj nechtěla křičet v obchodě u kas. Nechala jsem si to na ven.
,,Děláš si ze mě prdel? Proč za náma pořád lezeš? Nepřijde ti to blbý?" začala jsem na něj řvat když jsme vyšli z obchodu.
,,Říkal jsem že se nudím a-" řekl Finn, ale já jsem ho přerušila.
,,Mě nezajímá že se nudíš! Prostě nás nech bejt. Dolejzám já snad za tebou? Ne. Tak proč musíš ty za náma?" řekla jsem a odešli jsme. Šli jsme co nejdál od toho obchodu.
,,Nemusela jsi na něj být taková..." řekla mi klidně Mills když jsme si sedly na lavičku.
,,Musela. Chápeš, že já jsem se mu snažila normálně a klidně říct, že už máme něco v plánu a on se začne hned takhle vtírat? Byla jsem s ním jeden a půl dne a dokonce jsem kvůli němu ani nešla ven se Sadie." řekla jsem jí už ne tak klidně jako ona mně.
,,Nemusíš na mě hned taky tak řvát. A jak jsi to myslela s tím, že jsi s ním byla jeden a půl dne?" zeptala se mě.
,,Přespávala jsem u... Proč tě to vůbec zajímá?" řekla jsem a zvedla jsem se.
,,Protože se mi zdá že se ti líbí." řekla mi a taky se zvedla.
,,Co s tebou je?" řekla jsem a rozběhla jsem se směrem domů. Běžela jsem celou cestu. Asi kilometr. Celý jsem to sprintovala. Doběhla jsem domů. Mamka mi něco říkala, ale ja jsem jí ignorovala a hned jsem běžela do svého pokoje.
Bože to je cringe. Vyřízněte mi někdo oči prosím. Děkuji