Love me like you do

Part 4- He likes me ?!

Jen chci napsat že Thomas se stal běžcem a tak nějak jsem to zapomněla napsat,sice bych to mohla tam zakomponovat ale musela bych to celé zase předělat takže doufám že to nebude vadit :D A ještě musím dodat že v tomhle příběhu nikdy nepřijede Teresa tedy jen pokud by jste chtěli tak by mohla.Thx for reading :)

Thomas P.O.V.

Koukal na mě jeho oříškovýma očima a já zase na něj.Naše tváře se začaly přibližovat.Už jsem cítil jeho dech na mé kůži.Moje srdce bilo tak jako ještě nikdy předtím.Naše rty byly teď asi milimetr od sebe,když v tom jsme uslyšeli křik z povzdálí Placu.Ihned jsme se oddálili,podívali se zdrceně na sebe,protože jsme chtěli pokračovat v tom co jsme započali a neochotně běželi směrem k louce.Běžel tam Minho,utíkal směrem pryč z labyrintu a jednou rukou si držel levou nohu.S údivem jsme doběhli k Minhovi a všimli si že má celou nohavici od krve (ano zní to divně ale nevadí :D ). "Co se stalo ?? " všichni se hned vyptávali.Jakmile dva chlapci pomohli Minhovi dojít k pařezu,na který se posadil a spustil- "Rmuti jsou dnes nějaký agresivní a vylezli za dne!Ale hlavní je že mě nebodli jen mi poškodili sval na noze..takže pár dnů nebudu moci běhat.To znamená Thomasi buď půjdeš sám,nebo si někoho vybereš." Minho těžce oddechl.Mě teď napadl jediný člověk.Už je jasné kdo to byl..ano byl to Newt.Ihned jsem se podíval kde je Newt,on ale pomáhal Minhovi do dřevěného domku,tak jsem nechtěl rušit.Promluvím s ním později rozhodl jsem se.

Šel jsem si tedy po svém,už se mi nechtělo chodit do lesa a jediné místo kde jsem mohl být sám a přemýšlet byla věž.Nemohl jsem přestat myslet na to co se dělo před tím než přiběhl Minho.Moje srdce se rozbušilo šíleně nahlas jakmile jsem si vzpomněl jak blízko naše rty byly.Ach,jak já bych ho chtěl políbit pomyslel jsem si a zkousl jsem si rty.

Newt P.O.V.

S Albym jsme dovedli Minha do chatrče kde se ho ujal zdravotník.Alby mi položil ruku na rameno,protože viděl že jsem byl duchem tak trochu jinde.Já se hned na něj podíval a snažil jsem se zakrýt ztrápený výraz,ale on to asi stejně poznal,protože se na mě zvláštně koukal.Já se tedy odvrátil a šel pryč,Alby totiž po pohledu na můj výraz řekl že bych měl jít a že tu počká sám.Trápilo mě to dopoledne s Thomasem jak jsme se málem políbili.Pořád jsem musel myslet na jeho rty které byly doslova k nakousnutí a já ho chtěl tak urputně políbit když by se neoddálil kvůli tomu křiku tak by se to možná stalo.Teď když vím že ke mě Thomas taky něco cítí tak své city nemusím skrývat.

Já teda šel.Teda nevěděl jsem kam.Když v tom mě napadlo moje oblíbené místo..věž.Pomalu jsem k ní došel a vyšphal po schodech a následně žebříku nahoru,když v tom jsem si všiml že tam sedí Thomas s tváří v rukou.

Thomas P.O.V.

Panebože!! Přede mnou se vynořil Newt.Ten vysoký pohublý chlapec na kterého jsem poslední půl hodinu myslel a na to jak jsme se skoro políbili. "Promiň,nechtěl jsem rušit.Nečekal jsem že tu budeš."omluvil se a couval zpátky dolů,ale já ho zastavil a nabídl mu jestli si nechce přidat ke mě a třeba si popovídat.On vypísknul že ano,s jiskrou v očích a rychle se ke mě hrnul.

Newt P.O.V.

On řekl ať tam zůstanu.Vypískl jsem nečekaně ano ale nechtel jsem vypísknout."No takže.."můj hlas trochu zvážněl "O čem si chceš povídat? " pousmál jsem se když jsem se svalil vedle něj.Thomas na mě koukal jeho úžasnýma očima a nic neříkal.V tom promluvil "Už jsem ti říkal jak máš krásné oči? " a přitom se nepřestával připitoměle usmívat od ucha k uchu.Já se usmál a podíval se na jeho rty.Ony byly tak růžové a dokonalé.Nervozně jsem si olízl ty své a hlasitě polkl.Podíval jsem se mu znovu do očí a on promluvil. "No napadlo mě jestli by jsi se mnou nechtěl jít zítra do labyrintu,byla by to vyjímka že by jsi mohl,protože se Minhovi stalo to s nohou."vlídně se usmál."No já nevím sice bych byl rád s tebou" laškovně na mě mrkl "ale asi nebudu moct protože nevím jestli by to vydržela moje noha víš" usmál jsem se.

Thomas P.O.V.

"Achjo to je škoda ale nevadí tak bude jeden den vyjímka a nikdo nepůjde do labyrintu" odvrátil jsem hlavu a zhluboka se nadechl. "Ale to nemusíš,já to tady vydržím"Newt se na mě koukal tím nejvlídnějším pohledem a potom koukal do země."Ne bez tebe nikam nepůjdu jeden den to nevadí,prostě tu zůstanu." ukazováčkem jsem zvedl jeho tvář.Čím déle jsem na něj koukal,tím víc se mi líbily jeho rysy.Přiblížil jsem se k němu.Těžce jsem vydechoval vzduch,který už pomalu chládl protože se stmívalo.Počkat ... stmívalo se?! Co to ? My nebyli na obědě! Jak dlouho tu tedy sedíme? V tu chvíli mi to bylo tak nějak jedno,protože jsem byl s tím nejúžasnějším člověkem na zemi.Respektive na Placu protože nevíme co je tam venku za asi 100 metrovými zdmi.Nám to ale bylo jedno že jsme tady zavření protože mezi námi problikla jiskra a mi si v nějakou chvíli uvědomili jak moc nám záleží na tom druhém,bohužel ze začátku jsme to nechtěli moc přiznat.

Naše tváře se začaly přibližovat tak jako ráno,hleděli jsme si navzájem do svých lískooříškovych očí ve kterých byla naděje.Naděje na lásku.Newt se přiblížil ještě víc teď jsme si dýchali do obličeje,který se červenal.Na nic jsem nečekal a příblížil jsem se tak že se naše rty setkaly.Byly tak měkké,jemné.Začali jsme se intenzivně líbat a zvuk polibků a sténání se rozléhal okolo nás.Líbal mě tak jemně jako by se bál že mi ublíží.Byl tak roztomilý jak se snažil to nepokazit.Přimáčkl jsem ho k zábradlí a začal mu líbat krk a jel se rty směrem dolů.On hlasitě sténal a rukama mi prohraboval vlasy.Začal jsem mu nasávat kůži na krku.Přesunul jeho ruce na moje boky,teď mě jemně svíral a odtáhl moji hlavu od jeho krku a rozmáčkl jeho rty o moje.Taky jsem mu zajel rukama do jeho špinavých blond vlasů,které byly strašně jemné.Odtáhl jsem se od něj a podíval se na něj.On na mě však hleděl štěněčíma očima a tak jsem neodolal a ještě ho políbil.

Děkuju všem co si to čtete :) Napiště jestli mám pokračovat, nebo jestli vás to vůbec baví :D A popřípadě jestli by jste chtěli,abych napsala nějaký jiný příběh ;)

Love u all <3