~Drinny~ Velké tajemství

Bradavice

Vysoká, hubená dívka se zrzavými vlasy seděla se svými dvěma kamarády a bratrem v jednom kupé Bradavického expressu. Tento rok jí hrozilo, že se do školy nevrátí. Hrozili to každému z jejich rodiny, protože už měli málo peněz. Tak tak jim to vyšlo na učebnice. Hábity měli ještě z loňského roku, učebnice měli ty nejstarší, které ještě našli po Molly a Arthurovi. Zbytek se dokoupil. Oblečení měli dost. Ginny seděla u okna a dívala se na krajinu, kterou míjí rychle jedoucí mašina s vagony expressu. „ Jsem ráda, že jste se vrátili do školy." pronesla čarodějka s hnědými kudrnatými vlasy. „ Bylo to natěsno. Nepřežil bych celý rok doma, bez vás." „ Neboj Rone. Posílali bychom ti sovu." zasmál se Harry. „ Kluci! Už jsme tu!" oznámila radostně Hermiona. Všichni se zvedli a začala si brát svoje zavazadla. Ginny si do batohu hodila bundu a spěchala za ostatními. Šla davem ostatních studentů, a každý jí alespoň jednou šlápl na nohu. Prošla davem studentů a dohnala svoje kamarády. „ Ginn, promiň, že jsme tě tam nechali, zlatíčko." omlouvala se jí její nejlepší kamarádka. Ginny omluvu přijala. Když přijel jejich kočár, všichni si začali házet věci nahoru. Ginny pomohl vyskočit Harry. Ginny seděla a začala si vlasy, které měla doteď spletené v culíku upravovat. Harry na ni se zájmem hleděl. Hermiona je s úsměvem pozorovala. „ Co je?" přestala si Ginny upravovat vlasy a podívala se na Harryho a Hermionu. „ Ale nic." odpověděl Harry. Hermiona se zasmála a znovu se zahleděla do knížky. Do Bradavic přijeli akorát včas. Ginny, už převlečená si odnesla věci do chodby a šla společně se svými přáteli do velké síně, kde je jako vždy profesor Brumbál uvítal. Fred a George měli pořád nějaký poznámky. Za to je Ginny měla chuť plesknout. Sice z dětí Wesleyových byla jediná dívka, a byla nejmladší, ale prát se umělá dokonale. Když měla příležitost, učila se na Fredovi, Georgovi nebo Ronovi, když byli jejich rodiče v nedohledu. Ti se potom báli být s Ginny doma sami. Seděla vedle Hermiony, která zrovinka rozkousávala červený jablko. Harry si naléval dýňový džus a Ron debatoval s Nevillem a Seamusem a u toho se nacpával nadívaným kuřetem. Ginny na sobě cítila něčí pohled. Vzhlédla k učitelskému sboru, ale nikdo na ni nekoukal. V Havraspárské ani Mrzimorské koleji si jí nikdo nevšímal. Tak co Zmijozel? Tam bylo pohledů hned několik. Z velké části mířili na Harryho, kvůli jeho namyšlenosti, jak říkávali Zmijozelští, Hermioně, protože už z ní byla kočka, Ronovi protože je nechutný vidět ho nacpávat se, a Ginny věnoval pohled jejich vůdce, Zmijozelskej princ, jak ho nazývali. Ano, byl to Draco Malfoy. Podívala se na něj vražedným pohledem, a věnovala se jídlu. Za chvíli jí to nedalo a podívala se, jestli na ni ten blbec furt čumí. Pořád koukal. Teď se ale díval docela naštvaně. Zvedl oči nahoru, v dlaních stiskl vidličku a chtěl jí píchnout Pansy do ramene, protože se po něm pořád sápala a plazila. Odstrčil ji, až malém spadla ze židle a zvedl se. Namířil si to rovnou ven z Velké místnosti. Všichni koukali, jak naštvaně Draco odchází. McGonagallová promluvila. „ Milý žáci. Přivítal Vás profesor Brumbál, tak teď bych chtěla i já. Jak víte, úmrtí Cedricka Diggoryho nás velice mrzí. Chtěli bychom vás pozvat, na další zimní ples. Teď tu máme novou paní profesorku, Dolores Umbridgeovou." všichni se na ni koukali, jako na mimozemšťana. Hnědý krátký vlasy, malý modrý oči, tlustá a růžový oblečení i s botama. Takovou učitelku nechce nikdo. Ginny se zvedl žaludek, a při pomyšlení, že se na ni bude muset koukat hodinu, už neměla chuť k jídlu. Odsunula talíř, a když Umbridgeová zmizela z jejího dohledu a profesorka McGonagallová ukončila svůj proslov, šla do pokoje, kde už jí donesli věci. Když poskládala poslední tričko, a následně jej vložila do skříně, byla už tma. Na večeři nešla, byla tam před chvílí. Nechtělo se jí dívat do očí Umbridgeové. Hodila sprchu, rozčesala si vlasy, spletla si je do drdolu a šla do postele. Chvíli přemýšlela, ale potom se ponořila, do říše snů....
         ****
Draco seděl ve společenské místnosti už před ostatními. Když přišli jeho zmijozelští přátelé, nadechl se, protože tenhle školní rok, se mu nechtělo. Jenže musel. Rodiče z něj chtěli mít fantastického čaroděje a úžasného smrtijeda. Kdyby nejel, měl by co do činění s otcem. Přisedla si k němu Pansy. Zase se o něj začala zajímat. Ale Draco o ni neměl zájem už hodně dlouho. Vlastně ho neměl nikdy. Před otcem jen dělal, že je Pansy jeho dívkou, ale to jen proto, aby si myslel, že má čistokrevnou přítelkyni. Jenže ona si myslí, že ji tak bere pořád. Začala ho objímat, vzala lžíci, nabrala jablečný crumble a dala jej Dracovi do pusy. Draco sice nechtěl, ale alespoň se nemusí krmit sám. Zhruba po hodině přišli ostatní. Draco vyhlížel, kdy přijde Potter a ostatní. Doufal, že Wesley nedojde do školy. Ale přišel, i s jeho sestrou a bratry. Nesnášel je. „ Draco? Kam koukáš lásko?" optala se Pansy a začala se na něj sápat. Draco otočil hlavu a odstrčil ji. Když to zkusila zase, naštval se, a chtěl jí shodit ze židle. Už nechtěl, aby se po něm sápala. Když ji strčil, chytla se stolu a bohužel se udržela. Draco vedle ní už nechtěl být, tak odešel.

        .....

Ahoj, toto je první kapitola Drinny příběhu. Myslím, že žádný příběh Drinny, který má 20 Kapitol tu není, tak jej vytvořím já. Nevím, jak se vám bude líbit, ale doufám že alespoň trošku joo. Jinak mně potěší komentář, hvězdička a očko. Papapa ❤️😊