^-^Moon^-^Já^-^Bratr^-^dva kluci^-^

nemocnice

Byla tam ta jeho žena....Koukla se na mě a v jejích očí šlo vidět překvapení....,,Akkie?",,Kdo jste?...."
,,Já... Tvého táty kamarádka..."
,,nevěřim vám. Já vás slyšela...Kde je táta?",,je ve své kanceláři a snaží se tě najít....",,Teď mě poslouchejte"přišla jsem k ni a jelikož jsem menší jak ona tak jsem ji koukala do očí jen tak tak
,,Proč se táta začal chovat jako psychopat???",,C-Co?",,nedělejte že nic nevíte když víte Všechno!"Omylem jsme zvýšila hlas....A potom jsem slyšela kroky z obýváku .... chtěla jsem utéct ale ta žena mě vzala za ruce a pevně držela....,,pusť mě!"
Z obýváku vyšel táta....A v ruce měl tentokrát psychopatický úsměv....
Co se s nim stalo?....,,Ahoj....Any " právě vyslovil moji přezdívku kterou mi dal když mi bylo osm .....
Z šuplíku ve kterém má mamka nože vyndal jeden velký.....,,T-Tati....
N-Nedělej to.....",,Copak nemám dělat Any?tohle?"Dal nůž blíž k memu krku .....,,Prosím.....Přestaň...."nůž ještě více přitlačil k mému krku tak že jsem cítila jak  z něj začala téct krev ...
,,Neboj.....brzo to přestane bolet"
,,proc?....",,proc?....Jednoduše. celá naše rodina byla jedna Velká halucinace...Už jako děti jste mě nesmírně štvali. A s touhle keasnou ženou to už táhnu dobrých Deset let...
Vy jste pro mě akorát přítěž.....Takže...To můžeme Všechno skončit...",,Tati.....vždyť skončíš ve vězení....",,neboj se. Tady Mína mi zaplatí kauci a....Neboj se...mě ještě párkrát spatříš Teda... vlastně ne...nespatříš"nůž dal k mému břichu a silně ho do něj zapíchl....chtěla jsem tak nahlas zakřičet ale Ta 'Mína' mi zacpala pusu její rukou....Když jsme ji kousla do ruky tak jsem nahlas zařvala.....Táta do mě začal silně píchat nožem..... Mohl mě propíchnout tak pětkrát.....Ale.....Když jsem slyšela Dominika jak varuje tátu aby ode mě odešel tak Mína i Táta utekli hlavnimi dveřmi.....Poslední co jsem slyšela bylo.....,,Zůstaň...."Pak jsem spadla do černo černé tmy.....

**********

×××Pohled Sama×××

Čekali jsme s chalanami na Domču s Akkie.....Ale už uběhla Dobrá hodina a povedali že tam budou tak dvacet třicet minut.....Začal som Mít strach....
Rozhodol som sa že je pôjdeme najít..
Chalanom som to oznámil a ti sa rozhodli jít so mnou...
Hledali jsme všude Ale nikde jsme je nenašli....Neviem prečo ale strašně ma o táhlo k jejímu domu... I když som věděl že tam je její ocko....

,,Chlapci....Já pôjdem do jejího domu...",,Samo však víš co se děje...."
,,Já viem...Ale....táhne ma to tam..."
,,Dobře....Ale půjdeme potichu ...."
Rozhodol Maty a vydali jsme sa rovnou k jejímu domu.

Ked jsme tam došli tak jsme nejprve zazvonily...I když jsme věděli že to nebude možná dobry nápad....
Nikdo ne otevíral...Začal som Mít strach.... Když už jsme se chystali k odchodu tak jsme zaslechly sirény.
Sanitka.

Je až divné že zastavily u Akkie domu.
Co když sa jí niečo stalo??!
Rychle som vyrazil dvere a vběhl som dovnitr... V kuchyni som uviděl Dominika jak sedi u Akkie která leží na zemi v kaluži krve....

×××Pohled Dominika×××

Když jsem uviděl Sama jak sem beží neodpustil jsem si další nával slz které se mi začali hroutit do očí....
Samo běžel nejprve k Akkie a potom ke mě....Hned po samovi sem přišli záchranáři a odnesli Akkie na lehátku do sanitky. Běžel jsem za nimi,ptal jsem se jich jestli nemůžu jet s nima. Naštěstí mi to dovolily takže jsem byl v pohodě. Ale Pořád jsem si nedokázala odpustit to že jsem ji dovolil sem jít...

Dorazili jsme do nemocnice ale jakmile jsme běžel spolu s nima na sál tak mě už dál nepustily...
V rychlosti jsem zavolal mamce
,,Mami....J-Já....",,Dominiku???Kde jste s Akkie??Vzbudili mě kluci když odcházeli....",,Mami....j-Já...A....Akkie jsme....šli k nám..",,COŽE???vždyť jste říkali že je tam táta! Vždyť se vám mohlo něco stát!",,Mami....stalo..."
,,Co!!??Co se stalo??!",,A-Akkie j-je v
n-nemocnici....T-Táta j-ji p-pobodal..."
Koktal jsem snad víc než se u normálního člověka dalo čekat....
,,COŽE!!???KDE ??!!"Slyšel jsem v jejím hlase že začala brečet....
Chápal jsem ji.. nadiktoval jsem ji adresu nemocnice a potom jsem jen čekal až se mamka objevi protože tahle operace muže trvat třeba i dvě hodiny....Možná víc....

********

Nechtěně jsem usnul v čekárně. Probudila mě až mamka která měla slzy úplne všude....Přišel jsem k ni a Obejmul ji. Teď to potřebovala.

Čekali jsme spolu v čekárně skoro až do dvou ráno....Mamka mi usnula na rameni a Já už se také pomalu blížil k tomu že usnu....Dokud mě ne Probudil
Zvuk vozítka.... Otevřel jsem oči a uviděl jsem Akkie na Vozíku neboli na lehátku. Chtěl jsem jít za ni ale také jsem nechtěl budit mamku. Ale Stejně jsem ji vzbudit musel protože tady nemohla usnout. Vzal jsem ji Teda do náruče a šel s ni z nemocnice.... Byl jsem strašně unavený....Ani nevíte jak.....

Když jsme došel s mamkou k miščikům. Tak jsem ji odnesl nahoru do Klarisina pokoje.... Zavřel jsem a šel si také lehnout....Konečně....

********

Další den jsem vstal dost brzo takže jsem se rozhodl zajít do nemocnice...
Věděl jsem že kdybych vstal o něco Déle tak by mamka byla vzhůru a chtěla jít se mnou. Já bych ji vzal ale chci aby si nedělala starosti i když vím že bude když její dceru pobodal vlastni otec....

Vyšel jsem ven a rozešel se směr nemocnice ve které leží Akkie.

-----------

Když jsem přišel k jejímu pokoji tak jsem ji uviděl za sklem...Byla připojená na nejrůznější hadičky. Věděl jsem že kdybych vstoupil dovnitř tak mě sestřičky vyženou.
Ale mě zajímalo jak je na tom teď Akkie....
Takže jsem si odchytil první sestřičku a zeptal se ji na nejrůznější otázky ohledně Akkiina stavu.
,,Bude naživu?? Není to nic vážneho?
Nebude to Mít vedlejší následky???"
,,Uklidňete se mladíku....O kom mluvíte?",,o moji sestře.....Akkie..."
,,Aaaaaaaaaaa Akkie.... myslíte Akkie tučková?",,Ani!",,Je na tom hodně špatně...Ale....Myslíme že to dokáže prežit..."rychle jsem si oddychl...
,,děkuji....",,NeníZa co přece....Chcete jo navštívit?",,Já....můžu?"
,,Jistě... nemůžete čekat že si s vámi hned bude povídat.....Je v kómatu...."
,,samozrejme....chápu to...."
,,pojďte..." šel jsem se sestřičkou rovnou do pokoje Akkie....Ležela tam jako tělo bez duše....Nedokázal jsem se dívat na to jak trpí....Ale....potřebovala moji podporu ....

*************

Uběhly už dva týdny....A Akkie se ještě ne Probudila...Začali mi zničehonic téct slzy.....věděl jsem že to Akkie možná neprežije....A dost možná moji vinou....Protože jsem se rozhodl tam jít taky....A ji to povolit....Měl jsem ji to spíš rozmluvit....momentálně jsem seděl v obýváku u miščiků kteří jsou momentálně někde zase v práci....
Vedle mě seděl Maty a vedle něj Vitaa...Na druhé strane vedle mě seděla mamka.....Tak strašne mi Chybí....,,Domino přestaň brečet....
Je mi jasný že je to pro tebe těžký ale nemůžeš přemýšlet pořád nad zlými věcmi...." řekl ke mě Maty....Věděl jsem že se mě snaží uklidnit ale jakým způsobem to řekl mě akorát do pálil....
,,Půjdu za ni...."rozhodl jsem se...
,,Půjdu taky "řekla ke mě mamka...
Nic jsem nenamital....A oba jsme se naráz vydali k odchodu.....

Kapitoly se začali vydávat nějak moc jak je  to možný?zázrak :D