Soud

15 2 3
                                    

"Castle jdeme." Řekl dozorce
Frank se zvedl a nechal si nasadit pouta.
Užij si to Frankie. Užij si svoje ukázání se světu až tě prohlásí za zrůdu. Třeba nás dají spolu do cely." Frankův odchod k soudu byl doprovázen Bullseyovým smíchem, který se nesl celým blokem C.
Franka posadili do tmavé místnosti s jednou židlí na, které byl černý oblek.
"Oblékni se. Jestli něco, ale zkusíš půjdeš tam takhle."
"Za co to je?"
"Za tvoji pomoc poldům."
"Díky."
"My taky."
Během cesty k soudu ve vězeňském buse se dozorce zeptal.
"Takže kdy se pokusíte utéct."
"Cože."
"Však víte kdy se velký Punisher pokusí utéct."
"Nepokusí."
Dozorce se podíval do zadního zrcátka.
"To myslíte vážně? Potom všem se o nic nepokusíte?"
"To je v nových pokynech dozorců povzbuzovat vězně utéct?"
"To není. Vy taky nejste obyčejný vězeň že."
"Vždycky jsem se přesvědčoval, že musím bojovat dokud neumřu. Měl jsem zlomený všechno co jde zlomit. Je ironie, že nejvíc mě zasáhla smrt Micra. Jistě věděl jsem do čeho jde a on taky, ale i tak."
"Teda tohle bych od vás nečekal."
"Co přesně."
"No emoce."
"Tohle nejsou emoce. Takový slovo neznám. Je to jen pouhý fakt"
Bus přijel před budovu soudu. Kolen byly novináři. Jak jinak nebývá to přece běžný, že se obávaný Punisher dostane na lavici obžalovaných. Hlavně jak často se tam dostane dobrovolně.
Frank šel chodbou do soudní síně. Kolem stáli různí právníci a zločinci, kteří se na něho s údivem dívali.
Punisher vstoupil do místnosti. Sedl si. Přišel soudce. "Povstaňte přichází ctihodný soudce Richards."

Punisher: v celeWhere stories live. Discover now