Six People~One Story

11

Ráno

,,Gatene. Hej Gatene." třásl potichu Noah se svým kudrnatým kamarádem.

Gaten otevřel oči a s vyděšeným výrazem koukal na Noaha.

,,Dělej vylez ven. Ale potichu ať nevzbudíš Caleba." zašeptal Noah.

Gaten se neochotně zvedl a šel za Noahem.

,,Napadlo mě ostatním udělat snídani. A jelikož ty jsi tady největší gurmán ze všech, tak bych potřeboval tvou pomoc." vypadlo nadšeně z Noaha.

,,Samozdřejmě." uchechtl se Gaten.

,,Takže, co děláme?" ptal se zvědavě Noah.

Gaten se zamyslel...

,,Můžeme se jít podívat do lesa pro maliny a borůvky. Udělat čaj a v batohu máme palačinky." vypadlo z něj nakonec.

,,Ty jsi sem vážně přitáhl palačinky?" začal se smát Noah.

,,Máma mi je zabalila..." odpověděl Gaten se smíchem.

,,Tebe balí mamka?" začal se Noah smát ještě víc.

,,Ne, ale řekla, že palačinky jsou potřeba a tajně mi je tam břibalila." smál se Gaten.

Oba dva se smáli, dokud je někdo nepřerušil.

,,Dobré ráno." pověděl Finn, když přišel za nimi.

,,Dobré ráno." odpověděl Gaten.

Ve vzduchu zavládlo opět ticho. Nikdo nevěděl co říct, až na Finna.

,,Omlouvám se za včerejšek. Neměl jsem náladu. Vážně promiňte." dodal Finn.

,,To je v pohodě Finne, ale příště bych uvítal nějaké upozornění na tvou náladu." zasmál se Noah a Finna obejmul.

,,Jsem rád, že se na mě nezlobíte." usmál se na oba Finn.

,,Na tebe se ani nejde zlobit, ty ovečko naše." zasmál se Noah a rozcuchal Finnovi vlasy.

Všichni se začeli smát a navzájem si cuchat vlasy. Po chvíli si trochu unavený sedli na lavičku.

,,Tak co budeme dělat?" otázal se Finn.

,,Snídani!" vykřikl Noah nadšeně a jak malé dítě odhopkal pro jídlo.

Gaten se začal smát a pokládat jídlo na tácky.

Finn začal pomáhat, a když byla snídaně hotová, tak šli vzbudit ostatní.

,,Zabírám si Millie!" vykřikl Noah a rychle se rozeběhl ke stanu, kde Millie spala.

,,Gatene, koho chceš vzbudit?" zeptal se Finn.

Noaha zbytek rozhovoru nezajímal. Vlezl do stanu, který měl s Millie společný a sedl si k ní.

,,Mills. Mills vstávej." s úsměvem zašeptal a jemně pohladil Millie po vlasech.

Millie pomalu otevřela oči a posadila se.

,,Dobré ráno." zívla a usmála se.

,,Dobré." oplatil jí úsměv Noah.

,,Ohledně toho včerejška...promiň." zašeptala Millie.

,,Ne, to já promiň...byl sem v pohodě a najednou jsem byl protivnej. Musela jsi být zmatená." sklopil Noah vyčítavě zrak.

,,Ne, za to můžu já...já totiž sama nevím jak to mám se vztahama, tak jsem to nechtěla řešit a proto jsem řekla, že jdu spát." řekla Millie.

,,Já no...asi...asi to chápu." zesmutněl Noah.

Millie se na něj usmála.

,,Nebudeme to řešit, dobře?" povzdechl si.

,,Nechceš si to říct na rovinu, kdo se nám líbí...jsme přece nejlepší kamarádi?" navrhla Millie.

,,Přesně tak, jsme nejlepší kamarádi, tak toho nevyužívej." drkl se smíchem Noah do Millie.

Millie na něj vyplázla jazyk a taky se začala smát.

,,Takže jsme v pohodě?" zeptal se po chvíli smíchu Noah.

,,Jasně, že jo!" řekla Millie šťastně.

Noah s úsměvem rozevřel náruč. Millie se do jeho náruče vrhla a v objetí vydrželi asi 10 minut.

,,Už by jsme měli jít. Bude po nás sháňka." řekl Noah, když se odtrhl.