,,Crrrrrrrr" začal mi v pět ráno zvonit budík. Moc jsem nebyla nadšená, protože mám 16 narozeniny a za týden nastupuji na novou školu jménem 1.ZŠ. Praha. Ani se mi nechce věřit, že budu muset chodit do pražské školy! Copak tady nikoho nezajímá můj názor? Prahu jsem nikdy neměla rada a nikdy nebudu! Proč si táta musel najít novou práci? No nic, dost stěžovaní. Dnes mám narozeniny tím pádem jdeme, tak jako každý rok do Zoo. Mám to tam i docela ráda, ale doufám že tam nebudou hadi nemám je úplně v oblibě. Kdyby to bylo tak lehké abych to odpověděla mám z hadů tak trochu strach. Ale to nemusim řešit budou ode mne daleko za sklem.
*V ZOO*
Je tu spousta různých zvířat, ale bylo tu jedno zvíře, které mi furt dutalo hlavou. Víte jak jsem říkala, že nemám ráda hady? Byl tam jeden z, kterého šel trochu strach, ale zároveň mě k němu něco táhlo. Vzhledem k tomu, že strýc Zoo vlastnil dovolil mi si vzít krásnou Kobru Královskou. Naštěstí už měla odstraněn jed, takže nebyla smrtelně jedovatá. Byla moc krásná i když jsem z ní měla pěkně nahráno. Nevadilo mi, že ji musím krmit živými miškami, ale dát ji tam to byla pro mě stezka odvahy.
Dnes se k nám rozhodl strýc přijet, aby mě naučil Kobře porozumět. Po chvilce povídání se strýcem jsem se rozhodla, že jsem připravena, aby ji vyndal. Začal ji vyndavat a hladit bylo vidět, že strýci věří i když mně moc ze začátku nevěřila, pak se nechala vzít do ruky a i pohladit. Strýc ji zpět umístil do tetaria a pečlivě zavřel. Když odešel Kobra jakoby si stoupla a začla na mě koukat. Po chvilce to co se stalo ve mně hrklo a já jsem omdlela.
