Fearless w/GEJMR, MenT

Chapter one

*Pohled Ondry*

      Procházím se uličkami Prahy a nasávám do plic čerstvý vzduch. No čerstvým bych ho asi moc nenazýval, ale něco dýchat musím. Ve sluchátkách mi nahlas hrála hudba a já vnímal jen její rytmus. Má chůze spíše než chůzi připomínala step.

       Zastavil jsem se u baru někde v mnou zatím neznámých koutech Prahy. Nevím jak jsem se sem dostal a už vůbec netuším jak se odsud dostanu zpět. Vešel jsem do dveří pod velkým neonovým světlem, který oznamoval název baru, na jehož jméno si už nevzpomínám. Do tváří mi vrazilo teplo a vydýchaný vzduch, nasáklý smradem alkoholů a jejich poživatelů. Procpal jsem se davem až k baru, za nímž poskakoval mladý barman, který pravděpodobně nezvládal nápor objednávek. Zřejmě nováček. Když doběhl ke mně, měl vystrašený výraz v obličeji, všiml jsem si jak se mu klepou ruce. Něco ho musela sakra moc rozhodit. ,, Dám si jednoho panáka whiskey" usmál jsem se, přikývl a odběhl splnit svůj nový úkol. 

       Hleděl jsem si svého pití, když si hodně blízko mě přisedla neznámá bruneta. Vypadala, že v sobě už něco má a mám pocit, že se ke mně začala čím dál tím víc přibližovat. ,, Slečno mohla byste se prosím trochu posunout? Narušujete už můj osobní prostor a nechci abyste mě za chvíli zasedla" poklepal jsem ji na rameno s tím, že mi možná pověnuje trochu její pozornosti, ale ne. Místo vyhovění jsem se dočkal pravého opaku. Ta ženská vstala a prostě se mi posadila na klín. Začala houpat boky a ani za boha nesla sundat, protože se držela jako klíště. ,, Slečno?" tlačil jsem na její záda, pokoušejíc ji ze sebe dostat ,,Slečno!" Seskočila, otočila se na mě a dívala se mi do očí. ,,Kocourek nám vytahuje drápky?" prstem mi pohladila mé tváře ,, Neříkej, že se ti to nelíbilo." ,, Upřímně?" odstoupil jsem od ní a z kapsy vytáhl bankovku ,, Nelíbilo a už mě prosím neobtěžujte." Podal jsem peníze barmanovi a odešel. Cestou k východu jsem, ale narazil na někoho, koho bych tu v životě nečekal...

*Pohled Honzy*

       Rozhodl jsem se trochu zlepšit svůj noční život. No co svou druhou polovičku nenajdu u sedění u počítače a při hraní her. Kéž by to bylo až takhle jednoduchý. Rozhodl jsem se prozkoumat bary, ve kterých jsem nikdy nebyl a kterým jsem se možná trochu vyhýbal. Začalo to jedním panákem, skončilo deliriem. Celá ta noc se celkem zvrtla....