Básně výčepní

Malá mořská víla

Malá mořská víla,

tam u vraku lodi,

velmi nahlas spílá,

spílá svému choti.

Brečí, brečí, pláče,

roní velké slzy.

Pro věčného spáče,

proč umřel tak brzy?

Malá mořská víla,

ptá se oceánu.

Jaká divná síla,

jí ho vzala k ránu?

Vzala jí ho za svítání,

vzala do hlubiny.

Jí jen zbylo ptaní,

jaké nese viny?

Malá mořská víla,

solí moře širé.

Obloha je bílá,

její tváře sivé.

Proč?