Celej večer jsem zase proležela u netflixu a jedla u toho popcorn. Usnula jsem celkem brzo. Ráno jsem si rychle udělala hygienu a vlasy jsem si nechala rozpuštěný a oblékla se do šedých tepláků a černého crop top tílka. Vyrazila jsem do školy a posadila se ve třídě do lavice kde jsem jenom tupě koukala a přemýšlela nad něčím. Najednou se do třídy přiřítila Sky a u mojí lavice zastavila a koukala úplně nadšeně. "coje Sky? zas nejakej novej kluk nebo?" řekla jsem normálně, "ne ty hloupá, ale v pátek je u Sydney párty a pozvala nás!" vyjekla nadšeně a já jenom protočila očima. Sydney je strašně fajn holka, je z vedlejší třídy a je tady na škole dost oblíbená, takže byste si asi řekli že bude nějaká namyšlená ale ona je opravdu fajn. Mám s ní i nějaké hodiny a sedíme spolu, vždycky si povídáme o všem možném. "nojo" odpoveděla jsem Sky po nějaký době co jsem zas koukala do blba. "Aubrey notak, pujdeme prooooosím, bude to super zábava, proooosiiiiiiiim" prosila mě Sky a dělala u toho psí očička, "fajn.." řekla jsem a protočila očima, Sky vyjekla radostí a já se nad tím musela pousmát.
➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖
celý den ve škole probíhal úplně v klidu, John kolem mě párkrát prošel ale ani jednou nic neřeknul a nic mi neudělal. Teď už jsem doma, a hrozně se nudím, asi si pujdu zaběhat. Oblékla jsem se do adidas legínů a sportovní podprsenky, vzala jsem si sluchátka a mobil a obula si moje nejoblíbenější běžecké boty. Běžela jsem na okraji silnice, auta tam ale skoro vůbec nejezdí. Běžela jsem furt rychleji a rychleji, i když jsem už byla úplně vyčerpaná, furt jsem běžela dokud jsem nedoběhla do malého parčíku který je spíš známý tím, že si tady drogoví dealeři předávají zboží. Sedla jsem si na nejbližši lavičku, koukala jsem do země a zhluboka oddychovala. "co tady děláš maličká" ozvalo se předemnou hlubokým hlasem. Zvedla jsem hlavu a uviděla chlapa který se na mě od ucha k uchu usmíval. "noo..já tady tooo..." snažila jsem se ze sebe vysoukat nějakou normální odpověď aby nebylo vidět jak vyděšená jsem, ale to nejspíš přehlédnout nešlo. "co kdybych tě doprovodil domu? hmm?" řekl plešatý chlap v kožené bundě hlubokým hlasem a ja se začala fakt bát. "jaaa bych mela už tooo... měla bych prostě jakoo jít... máma... tedaa táta čeká tám-" ani jsem to nedořekla a on mě přerušil "ale prosimtě, pojď půjdeme" vycenil na mě zuby a pevně mi stisknul zápěstí. "ne prosím!" řvala jsem a snažila jsem se vykroutit. "ale notak maličká, bude to v pohodě" furt se víc a víc usmíval a silou mě táhnul přes park.
tak teď vás nechám napjatý co se asi stalo😂💋asi mě za to budete nenávidět ale bohužel😝a taky se omlouvám že tahle kapitola je dost krátká, no snad do zejtra vydržíte😂❤️ love you💋
