Kapitola I.

32 1 0
                                    

Na začátek se Vám představím. Jmenuji se Elisabeth. Říkají mi Betty, Liz, Ellie, Liza.. Nejraději jsem ale, když mi říkají celým jménem. Je mi 21 let a do Česka jsem se přestěhovala s rodiči jako malinká. Naneštěstí mi oba zemřeli v strašlivé autonehodě, když jsem měla 10 let. Vyrůstání bez rodičů v dětském domově nebylo pro mě vždy lehké. Nemám moc velikou rodinu, takže v Americe mi zůstala jen babička. Byla i je hodně stará a nezvladla by se o mě postarat, tak mě dali do dětského domova. Je to ta nejlepší babička, kterou by jste mohli potkat. Posílala mi dárky, dopisy i pohlednice. Samozřejmě, že to trvalo nějaký ten čas než to přiletí z Ameriky do Česka, ale já věděla že se na ni mohu spolehnout. Po  úspěšném vystudování jsem se tedy rozhodla přestěhovat za babičkou.

Bylo sedm ráno a já přistála na letišti v Los Angeles.. LA BABY :) Musela jsem si vzít k babičce taxika, protože to má od letiště hooodně daleko. Na obloze byly ještě červánky z východu slunce a byl to strašně pěkný pohled ze špinavého okna od taxíku. Dorazily jsme k babičce a já se tak těšila ji po asi osmnácti letech zase vidět. Zazvonila jsem na zvonek a babička vyšla z domu. Tak jak si ji pamatuji z fotek nebo jak jsem ji  viděla jako malinká, tak vypadala i dnes. Vůbec se nezměnila. Přiběhla jsem a uvítala mě vřelým úsměvem a obětím. Chvíli jsme si s babičkou povídaly a potom jsem si šla vybalit věci a na chvíli si lehnout. Babička mě vzbudila, když mi říkala že máme návštěvu.

[Konec první epizody. Doufám, že se Vám to alespoň trochu líbilo a omlouvám se za možné chyby. Dekuji za přečtení <3]

My Apple Juice Where stories live. Discover now