Važte si slov. Jsou to mocní spojenci a nebezpeční nepřátelé. Dokáží uklidnit, zranit i uspat, vyvolají ve vás takové vlny emocí, že budete mít co dělat, abyste je nedali najevo. Jsou volná, svobodná a divoká. Slova mají moc. Díky nim si rozumíme, d...
Anotace: Osmnáctiletý student gymnázia se prokopává životem, snaží se pochytit smysl své existence a mezitím ještě musí normálně chodit do školy, dělat domácí práce a poslouchat řeči rodičů. Jenže jeden průšvih všechno změní - odjíždí daleko od své rodiny, míří na místo, kde mu nikdo nebude pomáhat a radit. Místo, kde je potřeba zvládat věci bez asistence ostatních. Musí poznat sám sebe a naučit se se sebou žít. A otázka, která mu při tom všem vrtá hlavou, je daleko zrádnější, než se zdá. Kolik je toho ochoten vytrpět a obětovat pro člověka, kterého miluje?
⭐Jestli chcete, přečtěte si úvod. Pokud to neuděláte, tak si aspoň prohlédněte štítky ↓, ať víte, jestli tenhle příběh zvládnete. :)
⭐ Skvělý cover je od @Monii3155!
Nevím, z anotace mám místy rozporuplné pocity. Na jednu stranu je napsaná celkem dobře, na tu druhou už mi přijde trošku... obyčejná? Tak nějak bych to popsala. Hlavně ze začátku - jako nějaký tuctový příběh, a to nesedí. Teď, když se na to dívám s odstupem všech těch kapitol, mi to vše dává smysl, ale napoprvé... Řeknu to takhle - jsou anotace, které mě už zaujaly víc. Druhá polovina už mi přijde zajímavější.
A taky mi to celé evokuje trochu jinou atmosféru, než pak má samotný příběh. Takhle při čtení napodruhé jsem si všimla jedné věci. Píšeš, že musí poslouchat řeči rodičů, jenže z druhé kapitoly jsem zase vyrozuměla, že s otcem se téměř nevídá, protože je celý den v práci. Trochu mi to nedává smysl, když máš tady v anotaci množné číslo, protože to nevypadá, že by jeho otec měl řeči.
Přečtené kapitoly: všechny publikované (do Stud)
Propracovanost: Gramatiku a pravopis zvládáš naprosto skvěle, což je super, a ani jsem si nevšimla žádného překlepu. Jediné dvě věci, na které upozorním, je chybějící čárka hned v prvním odstavci první kapitoly, myslím: ...ostatní si povídali, nebo si četli... a pak v té scéně s Dianou mi trochu vadí opakování slova nos: ...posouvá si brýle na nose pokaždé, když sklouznou na určité místo na nose...
Asi začnu názvy kapitol - líbí se mi, jak jsou pokaždé pojmenované po nějaké emoci. Přijde mi to zajímavé. Další věcí, která je super, jsou česká jména. Já je sice taky nepoužívám a nejdřív to bylo malinko zvláštní, ale nakonec jsem zjistila, že je docela příjemné v záplavě cizích jmen číst i o někom, na jehož jméno je člověk zvyklý a kterého třeba zná. A samotné postavy jsou krásné vystižené, osobité. Líbí se mi, jak spolu mluví, komunikují, jak se hádají. Zní to reálně.
Co se samotného nápadu týká, k tomu taky nemám žádnou výhradu. Snad až na to, že námět nedobrovolných prázdnin na farmě není až tak neobvyklý a originální. Musím ale uznat, že je to zpracované hezky. A tím se dostáváme ke stylu psaní - poutavému a zajímavému. Dost dobře podáváš popisy myšlenek a pocitů, daří se ti vyjádřit, jak Jindra uvažuje, co se mu zrovna honí hlavou a proč a docela to i odpovídá normálnímu lidskému uvažování.
Atmosféra příběhu se každou chvíli mění - někdy je napjatá, jindy poklidná, pak zase taková, až ti Jindry prostě musí být buď líto, nebo mu držíš palce, ať se mu to urovná. Celkově se to čte dost příjemně a plynule, do Jindry se jde docela dobře vžít. Co taky oceňuji je to, že nejde o žádnou záchranu světa, ale, dalo by se říci, o záchranu sebe sama. Jindra je teď zodpovědný sám za sebe a nikdo mu neradí, což jsi zmínil v anotaci, a pere se s tím. Nejvíc mi asi přijde zmatený a rozhozený nebo frustrovaný.
Cover: Cover od Monii3155 je na první pohled příjemný. Má takovou zamyšlenou atmosféru, barvy nebodají do očí, písmo je hezky umístěné a font dobře zvolený. Co mi trochu vadí, je celková tmavost, hlavně dolní části. Aby člověk viděl všechny detaily (například toho psa), musí si úplně zvýšit jas. Chápu ale, že kdyby to bylo světlejší, nemuselo by to působit takhle - příjemně a zamyšleně. Možná bych autora a grafika umístila spíše dolů, protože nahoře mě to krapet ruší, ale to je asi individuální.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Rady: Zkus přepracovat anotaci, aspoň první půlku, aby lépe odrážela příběh. Jinak si nemyslím, že bys nějaké další rady potřeboval :D
Klady, zápory: Klady: - postavy - popis emocí, myšlenek a uvažování (styl psaní) - názvy kapitol a česká jména
Zápory: - část anotace
Úryvek: „Jindro, ty seš jako ten barák. Můžu jen hádat, co se doopravdy stalo a děje. Vždycky budu vědět jenom to, co řeknou ostatní, protože ty sám nepovíš nic,” pousmála se na něj a sáhla si pro něco do kapsy. Když to něco našla, natáhla k němu ruku a rozevřela ji. Byl to dřevěný křížek. Ten, který včera večer zahodil.
Ano, vím, že je to strašně krátké, po téměř měsíci a ohledně nápadu nicneříkající a omlouvám se za to, ale prostě mě k tomu nic víc nenapadlo. Ještě jednou promiň, asi jsi čekal trochu víc 😅
