Sám v sobě
v rohu schoulený
ve tmavé době
z pocitů zmatený
jen kapky potu
po těle tečou
bodají jak stovky hrotů
a minuty se vlečou
pak pomalu po tvaři
krvavé slzy stékají
ve tmě už nic nezáří
a odpuštění hledají
hledají přítomnost saně
a tváře dolů padají
dole třesou se dlaně
a pocity trhají
rvou tělo na kusy
trhají duši
snad prášky do pusy
když všichni jsou hluší
tak sám v rohu schoulený
jen sám v sobě
ze všeho zmatený
když ležím v hrobě...
