případ mizejících židlí [ avengers ff ]

💞krásná procházka a židle💞

Jdu si jen tak parkem a pak si všimnu, že předemnou si chilluje parta Avengerů a Thor mi ještě k tomu stojí v cestě... „Ehh zdovolením prosím?" řeknu otráveně a Thor na to jen: „Oh promiňte." řekne a začne mi zírat do ksichtu. „Tak můžu projít nebo ne?" odvětím. „Jo jasně." hned jak odpoví, tak mě pustí a předemnou se nějakou magickou teleportační sílou zjeví Loki. „Ej já jsem Loki, poklekněte!" zařve na celý park, vyplaší pár ptáků a pár lidí se na něj otočí. „Loki dej s tím už pokoj!" zařve na něj nazpět Stark (ne, nemyslím toho Starka z Hry o trůny, myslím toho týpka který si lítá po městě v plechovce od ančoviček a prachama má snad vycpaný i polštáře a.k.a. Anthonyho Edwarda Starka...) „Bratře ty žiješ!" vypískne Thor jako pětiletá holka, když uvidí novou panenku Barbie a běží za ním, aby ho mohl obejmout. Náš oblíbený bůh lsti a falše na to ale rychle zareagoval a teleportoval se někam do Tartaru a Thor tím pádem narazil do stromu. Spider-man se  díky tomu rozesmál jako čivava na trampolíně a Kápo spadl z lavičky a málem si rozbil hlavu. „Jestli tady s námi hodláš ještě zůstat, tak bych rád věděl jak se jmenuješ." řekne ten doktor Bruce- Brus- Ubrus? Banner nebo nějak tak se asi jmenuje. „Misty" odpovím a vytáhnu si svůj cheeseburger, Tony však zavětří, chmátne po mém cheeseburgeru a celý ho v jednom soustu spořádá. „Hej to byla moje jediná svačina!" zakřičím na něj, už docela naštvaným tónem. „Promiň." řekne klidně Tony a já mám sto chutí mu vlepit facku, protože vím, že mu to líto vůbec není.  To trvá jen do chvíle, než dostanu geniální nápad...

„Tony pozor!" on se otočí a já ho shodím do bahna, které se tam z ničeho nic objevilo. „Hej! Víš kolik tohle oblečení stálo!!?" naštve se na mě, jenže o to se já nestarám. „To máš za ten cheeseburger a navíc peněz máš určitě dost, tak si kup nový." opáčím s vítězným úšklebkem na tváři. Pak si všimnu že se úplně všichni smějou jak blázni z Bohnic, i když... Když je takhle někdy vidím ve zprávách tak si říkám, jestli z těch Bohnic opravdu neutekli. „Čemu se smějete?" a hned jak to dořeknu, ten jejich záchvat mě popadne taky. Asi po dvou hodinách se přestaneme smát a najednou se tady opět zjeví Loki chmátne po mě a já usnula protože jsem předchozí dny moc nespala, vzbudím se přivázaná k nějaký židli.

„Haló je tady sakra někdo? Já se nudím!!" zeptám se a čekám, že mi někdo odpoví... „Já jsem Loki." řekl Loki a já na to jen: „No wow to jsem fakt nevěděla a když už mě tady držíš přivázanou k židli, mohl bys mi říct kdo je ten týpek za tebou?" vyhrknu další otázku, poněvadž mě to tady nebaví... On se jako úplný idiot otočí, poté mu dojde, že to byl vtip a hodí po mně botu.
 „Tak kde jsme to skončili? Jo já jsem Loki." řekne znovu.
„Ehh to jako vážně? Řekl jsi mi to už dvakrát. Haló je pán při vědomí?" rozčílím se a rozhlédnu se po místnosti. „Neříkal bych to tolikrát kdybys mi neskákala do řeči!" zakřičel a já stejně věděla, že jsem mu do řeči určitě neskočila a jeho prostě baví říkat jeho jméno...
„A když už jsme u toho mohl bys mě pustit? Docela mě bolej ruce."
„To ani náhodou! Jsi můj rukojmí! Nemůžu tě pustit!"
„A co ti dává právo že mě dělat rukojmí!? Já s tím nesouhlasím!!"
„Mám svá vlastní práva!"
„Jenže já taky a nemůžeš mě tady držet přivázanou k židli proti mé vlastní vůli!"
„Vážně ne? Tak koukej!" řekl, sedl si na zem přičaroval si knížku a začal mě ignorovat.
„ Když jinak nedáš." odpovím a usnu, zase. Když se vzbudím ležím na posteli a vedle mě sedí nějaký pirát - asi.
„ Nerada vám kazím iluze, ale Halloween byl před půl rokem.
Ale když už jsem tady, jak jsem se dostala ven?" rýpnu si, on ovšem moc vesele nevypadá.
„Mladá dámo já nejsem žádný pirát a náš agent Hawkeye vás dostal ven." řekl dost mrzutě.
„Ach jo byla tam sranda." ve skutečnosti, tam byla strašná nuda, ale to je fuk.
„Jo a dáte mi alespoň najíst? Mám hlad.
Když jsem se setkala s Avengers, Tony Stark mi snědl moje jediný jídlo a já jsem od tý doby nejedla, takže jestli mi nedáte najíst zdrhnu odtud!"
„No tak jo. Clinte ukaž Misty jídelnu!"
„Počkat jak víte jak se jmenuju!?"
„Máme své zdroje."
„No to je jedno hlavně mi dejte najíst."
Když však dojdu do jídelny dají mi SALÁT!? Co si to dovolujou dávat mi obyčejný salát, po tom co jsem si prožila!? Já ten S.H.I.E.L.D fakt nesnáším!! Po dojedení tohohle blivajzu jsem se rozhodla že uteču, šla jsem tedy do jednoho random pokoje a vyskočila z okna. Až jsem dopadla na zem, tak jsem si uvědomila že to okno bylo asi deset metrů nad zemí.
„ Sakra sakra sakra. Proč zrovna já musím mít takovou smůlu." řeknu a vykročím do neznáma - ne, nikdo se neptejte, jak jsem to přežila, prostě mi nic není, jo?
Asi po pěti hodinách jsem narazila na ten park kde jsem se poprvé poznala Avengers, ani se nezastavím konečně dojdu domů. Tak si odemknu a hurá do postele! Vezmu si papír a tužku a začnu si kreslit a po chvíli usnu - po třetí. Když se vzbudím, vstanu, udělám si kafe, sednu si na gauč a čekám až se něco stane - najednou mi někdo zaklepe na dveře.
Já otevřu a tam na mě někdo zařve:
„ Náš výprodej na Alze roztá-"
Ani neztihne doříct a já mu zabouchnu dveře před nosem, za chvíli zase někdo zaklepe.„Zas ten Alzák..." zavrčím, donutím se vstát, otevřu a zařvu:„ O žádný výprodej na Alze nestojím!!!!"
Když otevřu oči všimnu si že předemnou stojí Loki.
„ Oh promiň Loki. Já jsem si myslela že jsi někdo jiný.Jak se máš?"
„No když si vezmu v potaz to že mě ten agent flákl mojí knížkou do hlavy, tak docela špatně."
„Nechceš se projít do parku?"
„Tak jo."
Když jsme byli v parku tak jsme si sedli na lavičku a začli debatovat o My Little Pony.
„ Twilight Sparkle je lepší."
„Ne, Rainbow Dash!"
„Twilight!"
„Rainbow Dash!"
„Twilight!"
„Rainbow Dash!"
„Tak se vzdávám." a uznám že Rainbow Dash je lepší.
Najednou mi Loki dá čaj.„ Ehh díky?" řeknu a usrknu si. A hned jak to udělám usnu - #4. Ten šňupálek mi tam dal prášky na spaní.
Když se vzbudím tak sem přivázaná, jak jinak než na židli.
„ Tohle už mě nebaví."
„To ale není můj problém."
„Ale je."
„Proč se se mnou hádáš?"
„Protože chci."
„Ale právo na to nemáš."
„Říká kdo!?"
„Říkám já!"
„Ale no tak snad se nebudeš hádat s holkou."
„A co když jo?"
„Tak ti vezmu a vyhodím všechny tvoje dýky."
„A jak když se nemůžeš ani hnout?"
„Tak daleko jsem to nedomyslela."
„Muhahahaha jsem král celého světa!"
„Ne to nejsi."
„Ale jsem."
„Ne nejsi."
„Ano jsem!"
„Ne!"
„Jo!"
„Ne!"
„Tebe to baví?"
„Jop."
„Hele na tohle nemám nervy." řekne a pustí mě.
„ A kudy se dostanu ven?"
„Tudy."
Řekne zavede mě k nějakýmu otvoru a potom mě z něj strčí a já si uvědomila že to bylo okno. Opět jsem dopadla na zem., alespoň to nebylo tak vysoko jako v S.H.I.E.L.D.u
Zhora uslyším smích.
„ Směj se jak chceš! Já se ti pomstím! A ta pomsta bude hodně krutá! Muhahahaha!"
Loki na mě zíral jak na oreo máčené v kaktusové omáčce.
„ No co je!? Nemysli si že to nechám jen tak!" řeknu a odejdu. Zase.