Konečně je ráno.
Zpoza oken ale nezářily sluneční paprsky. Tenké shěhové vločky padaly na naší zahradu kde se leskly pouze ony.
Všechno bylo tak jak má být.
Celou noc jsem ale nemohla spát. Byla jsem tak nervózní.
Dnes se mi splní sen. Já to vím.
Vstala jsem z postele a z tmavě hnědé skříňky jsem si vytáhla teplé oblečení.
Převlékla jsem se a seběhla ze skleněných schodů dolů do obýváků, kde jsem pozdravila našeho psa, Jacka, a běžela do kuchyně kde na mě už čekala voňavá snídaně.
Uviděla jsem štíhlou a simpatickou brunetu která se na mě usmívala. Mou mámu.
„Palačinky, okolo jahody, borůvky a maliny a navrch pikao, tak jak to máš ráda."
„Děkuji mami, jsi nejlepší!"
Usmála jsem se a objala ji.
„A abych nezapomněla, všechno nejlepší Ellie!"
S úsměvem jsem přikývla a vrhla se k lahodné snídani.
Potom, co jsem dojedla, přišla do kuchyně má sestra. Štíhlou postavu a hnědé vlasy zdědila po mamce stejně jako já.
„Všechno nejlepší Ell!"
Potřásla mi rukou, dala mi pusu a předala mi obálku.
„Otevři to až se vrátíš domů s koněm."
„Díky Bell. Mami jdeme už?"
Mamka kívla hlavou a vstala z gauče na kterém si četla časopis.
Plná očekávání jsem se rozběhla po zahradě k brance.
Dotkla jsem se černé kliky která byla celá od studené námrazy a běžela k autu kde jsem si sedla dopředu.
O půl hodiny později jsem byly na místě.
Otevřela jsem dveře od auta a byla jsem v rozpacích. Ty vůně zvířat a hlavně koní, ta krása a harmonie co šla vycítit když se na statek podíváte.
„Dobrý den vy budete Snowovy že? Moc mě těší, já jsem Stella Westn. Tenthle statek mi patří."
Potřásla si s mámou rukou a hned se podívala na mě.
„A ty se jmenuješ jak slečno?"
Její úsměv mi byl simpatický a tak jsem se též usmála.
„Já jsem Ellie."
„Dobře. Takže Ellie, jaké plemeno by sis přála? Máme tady od malých Fjorďáků (Fjordský kůň)
po velké a vznešené Irské coby."
„Já... Líbí se mi American Paint Horse."
„Skvělá volba. APH tady máme vyšlechtěné. Určitě s nimi budeš mít úspěch pokud to je tvé konečně rozhodnutí."
„Ano, to je."
Stella přikývla a šla směrem k poměrně velkým stájím. Mezitím si něco povídala s mamkou.
Vešly jsme do části stáje kde byli samí APH a samou radostí jsem se zazubila od ucha k uchu.
Vybírala jsem skoro hodinu až jsem konečně uviděla toho pravého. Prošla jsem kolem jeho stáje a on na pozdrav zařechtal.
„Tohle je Snowflake, podle fleku co má břiše. Jsou mu dva a půl roku, takže ještě nemá žádné zaměření. Je velmi zvědavý a odtažitý. Nikoho nemá rád a když se s ním někdo chtěl zblížit většinou kope a snaží se dotyčného kousnout.
Jeho matka zemřela pět měsíců po porodu, ale nevíme proč. Od té doby je tak odtažitý a nepřátelský. Jinak byl vždycky přátelský a milý. Myslím si že by byl skvělý parkurový kůň."
Když Stella domluvila byla jsem si jistá. Byl to ten pravý.
„Myslím si že on je ten pravý."
Stella se usmála.
„Necháme ti ještě čas na rozmyšlenou. Za chvíli se vrátíme."
Řekla a odešla s mamkou v patách.
Kůň zastříhal ušima a zuby mu cvakaly o sebe.
„Šššš krasavče. Jsem tu jen my dva."
Rozhlédla jsem se kolem sebe až jsem uviděla sedlovnu ze které jsem si přinesla hřbílko.
Znovu jsem otevřela jeho box a pomalu do něj vešla. Sedla jsem si na poměrně velký balík slámy a začala ho hřebelcovat.
Kůň se pomalu uklidnil a uvolnil. Přejela jsem mu po srsti.
Byla na dotek příjemná a jemná.
Nosem do mě šťouchl abych pokračovala v hřebelcování.
Znovu jsem přejela kartáčem po jeho srsti a on začal žrát seno na kterém jsem seděla.
Znovu zastříhal ušima a polekaně zaržál.
„Vidím že jste se už skvěle seznámili, co?"
Postavila jsem se a otřepala se od sena.
„Ano, Flake je vážně skvělý."
Stells se usmála a podala mi ohlávku a uzdečku s Flakeovým boxem na čištění.
„Odveď si ho do přepravníku, všechno potřebné tam už je."
„Moc vám děkuji."
„Není za co. A nezapomeň až s Snowflakem vyhrajete první soutěž. Přines mi fotku. Dám si jí do kanceláře jako všechny ostatní fotky jezdců a jezdkyň kteří jsou velcí šampióni a myslím si že ty se mezi ně taky dostaneš."
Zasmála jsem se a vyvedla koně z boxu.
