Prolog

228 12 0
                                    

Alexiina matka přiběhne zděšeně k telefonu. Volá kněze. Po několikavteřinovém pípání se ozve hluboký hlas staršího muže. ,,U telefonu otec LeRoy, jak Vám mohu pomoci?" Aniž by pozdravila, bleskově řekla, co se děje. ,,Otče! Musíte okamžitě přijít. S Alex je něco moc špatně. Škábe po zdech, nelidsky řve a okusuje si vlastní ruce. Když se pokusíme s tím něco udělat, zaútočí na nás. V noci, když jsem procházela kolem jeího pokoje, byly pootevřené dveře. Nepatrně jsem nakoukla a viděla jsem ji, jak nahá sedí v koutě a zírá na její vlastní krví nakreslený pentagram. Mluvila jiným jazykem. Asi hebrejsky. Ale proč, když se to nikdy neučila? Když jsem ji oslovila, prudce na mně otočila hlavu o 180 stupňů a zařvala na mně, ať vypadnu. Nevím, co dělat. Myslím, že je v tomto domě něco moc zlého..."

Posedlá ďáblemKde žijí příběhy. Začni objevovat