Pozvánka

22 1 0
                                    

Šlapala jsem do kopce jako blázen. Cítím malý pocit euforie,kdy konečně jsem vyjížděla na horizont.Božský výhled.
Je podzim, studené a vlhké počasí.
Cítím, jak mi stoupá husí kůže z toho,jaká je mi zima a jaký mě čeká sjezd dolů. Stoupá ve mě adrenalin, a tak neváhám a zacvaknu tretry do pedálů. Rozjížďím se a sjíždím po kamenitém hrbolatém trailu dolů.První vysoký skok.Paráda! Čeká mě klopenka,která je kamenitá a vždy,když je vlhko,tak se jí bojím sjet. Rozjedu to na plné pecky a nabírám to do zatáčky. Cítím pocit nejistoty z toho, že spadnu. Nakonec jsem svůj strach překonala a najíždím do další hrbolaté klopenky.
Přejela jsem hromadu kamení a byla jsem na konci. Teď už jen domů.

Otevírám branku a jedu pomalu do garáže. Odcvaknu tretry z pedálů, sesednu z kola,pověsím své celodpružené kolo na hák, sejmu přilbu z hlavy a sundám si zablácené tretry z nohou. Pohladím si svého zrzavého kocoura Micina, který neustále mňouká jako o život. Vcházím domů, hodím svůj dres do pračky a dám ho prát.

Slyším jak zaklaply dveře. "Kate, jsem doma!" zavolala na mě maminka,která právě přijela z práce."Jakpak se dneska měla?Já měla super den."povídala mi vesele. "Hm,šlo to. Ve škole to bylo jako vždycky a byla jsem na kole na traily."
"Přišel ti nějaký dopis."s veselým úsměvem maminka mi dopis podala.

Otevírám dopis a dívám se dovnitř obálky.Uvnitř byl tenký papír se zprávou. S pocitem nejistoty jsem začala číst.
Milá Kate Beltyová,
vzhledem k vaší zdatnosti na kole vás zveme do týmu Blay&Blay. Je však na vás, zda tuto nabídku přijmete.
První trénink máme v hale, v úterý ve čtyři hodiny odpoledne. Máme tréninky v pondělí,v úterý a ve čtvrtek. V pondělí máme tréninky na silničním kole nebo na cyklokrosovém kole (dle počasí).V úterý, jak bylo řečeno, tak cvičíme v hale. Ve čtvrtek vyrážíme do přírody na horském kole (MTB). Všechna kola budou k dispozici na místě. Budeme rádi,když přijdete. Těšíme se na vás.
Váš Blay&Blay team.

Radostí jsem vyjekla. To by nemohla být pravda!Jak by mohla!!Ihned jsem to běžela nadšeně říct mamce. "Jasně, že to přijmu!"odpovídala jsem rychlostí blesku. Viděla jsem,jak táta přijížděl do garáže autem. Zdál se mi trochu bez nálady, a tak jsem byla trochu opatrná. Vyskočila jsem ze židle a šla jsem to tátovi oznámit. "Tati! Tati! Dívej co mi poslali!"táta si četl dopis s povytaženým obočím. "Přijmeš to?"zeptal se."No jasně že ano!"přikyvovala jsem nadšeně.

Je neděle ráno. Šla jsem se protáhnout a zjistit,jak jsem na tom s během. Vyběhla jsem z domu velmi rychle.Nečekala jsem to, ale jsem na tom poměrně dobře. Měla jsem ještě hodně energie, a tak jsem se rozhodla vyběhnout na kopec do kamenolomu. Miluju ty výhledy na tu krásnou krajinu a okolí.
Už jsem se rozhodla běžet domů, takže jsem tedy natáhla krok. Před domem jsem si vyběhla třikrát schody a poté jsem ihned padla na lavičku únavou.

Cesta až na vrcholWhere stories live. Discover now