Bylo mi šest let a šla jsem do první třídy. "mami ja chci tancovat" prosila jsem mamu. Máma proti tomu nic neměla a chtěla mi splnit můj sen. (Tanec a hudbu jsem Měla ráda už od malička. Pouštěla jsem si písničky a "tancovala" v bytě na koberci.) Přihlásila mě na kroužek tancovaní. Když jsem tam poprvé přišla zjistili jsme ze to je jakýsi balet. To me trochu odradilo ale potom mě to začalo bavit. Byla jsem tam jedna z nejhorších. (teď jsem si vzpomněla, že jsem úplně malinká, asi 4 roky mi byly, šla na hodinu břišních tanců. Hrozně jsem tam brečela tak mě máma odhlásila.) nic jsem neuměla, ale postupně jsem se zlepšovala. Moje nadání na balet nebylo nějak úžasný. Přestalo mě to bavit a po půl roce jsem s tím praskla. teď už si toho moc nepamatuji ale vím že mě to nebavilo protože to nebylo tolik o hudbě. Začali jsme hledat co bych mohla jiného dělat. Jakože styl tance. Máma se snazila a pak jednoho dne...
TOHLE BYLA TAKOVÁ MALINKÁ PŘEDMLUVA A ZA CHVILINKU SE TO ROZJEDE. DOUFÁM ŽE VÁS TO BUDE BAVIT. TOHLE BYLO CELKEM NUDNÉ. TAK PA MĚJTE SE KRÁSNĚ 👌😊
YOU ARE READING
Why Walk When You Can DANCE 💃
RandomJestli tě zajímá čím je můj život naplněn tak čti. Jestli chceš vědět jaké překážky mě odrazovaly od mého snu pokračuj ve čtení. Pokud tě to nebaví tak přestaň. Ohodnoť mi příběh ať vím jestli pokračovat či ne. Děkuju a paaa😊❤️☺️
