Zabušila jsem na dveře. Ačkoliv nikdo neotevíral, slyšela jsem na druhé straně dveří přidušený smích.
,,Vy idioti! Tak otevřete přeci!" Křičela jsem a tělem se mi začala rozlévat panika. Proč prostě neotevřou. Vždyť vědí, co mi je, jaký to může mít konec.
Přestala jsem lomcovat klikou. Třásly se mi ruce.
,, Prosím!" Zaječela jsem, ale marně. Svět se začal kroutit. Sléval se do jednolité plochy a tvořil rozmazané obrazce. Točila se mi hlava. Copak zapomněly? Kolena se mi podlomila a já spadla na zem. Studené dlaždice mě studily do dlaní.
,,Pomozte mi někdo!" Šeptala jsem. Věděla jsem, že mě to může zabít. A ony to taky věděly.
,, Pomoc!" Hlesla jsem a ztratila vědomí.
YOU ARE READING
Nebýt na to sám
Teen FictionByl tu zase. Ten pocit. Nekontrolovatelný strach. Hrůza, která ochromí tvé tělo a ty se nemůžeš ani pohnout. Když se ti zježí chloupky na zátylku a ty víš, že musíš být silný. Že nesmíš ukázat, jaký máš strach. Alec ví o Megs všechno, jsou přeci nej...
