Chapter 1.

1.7K 65 15
                                    

Tohle je moje první 'dílo' které sem přidávám. :-D

Kapitoly budu přidávat tak 1-5x týdně, podle toho kolika lidem se bude příběh líbit a kolik jich bude chtít pokračování :-)

Doufám, že se bude děj alespoň trochu líbit. :-)

***

VAROVÁNÍ PŘEDEM! ČTENÍ NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ... :-D

*******

Ahojky :-) 1.kapitola bude do neděle. Rozhodla jsem se, že povídku ještě trošku 'přisladím' a dám tam i Luka, Michaela a Caluma; jestli pak se z nich stanou kámoši a rozhodnou se vytvořit skupinu 5SOS?? =33

***************

Se slzami v očích sem se podívala na to, co zbylo z mého domova. Všechny věci, které přežily ten požár, jsem nakládala do kufru auta mé tety (ne že by jich bylo moc, v pohodě by se klidně vešli i na volné sedadlo vedle mě).

Auto nastartovalo a rozjelo se. Naposledy sem se podívala z okénka na napůl rozpadlý a celý od kouře černý barák, který zachvíli zmizel za rohem. Celou cestu sem se koukala někam do prázdna a začala si přehrávat veselé vzpomínky na babičku. Od svých 4 let sem bydlela s ní- můj otec utekl od mé mámy ještě před mým narozením se slovy, že mě nechtěl a že mě a mou mámu už nechce nikdy v životě vidět. A o svou matku sem přišla když mi byly čtyři roky, opilá sedla za volant a dál si to už asi umíte domyslet. Místo záchranky pro ní přijel rovnou pohřebák.

Po chvilce sem to už ale nemohla vydržet a začaly se mi drát slzy do očí. Když auto zastavilo rychle sem si je setřela rukávem a vyšla z auta ven. Teta mi podala moje věci z kufru. ,, Tak, Malio, kde začít... Pokoj máš ve druhém patře domu, poslední dveře v levo. Jak se zabydlíš, tak mi řekni, budu v kuchyni vařit oběd. Po obědě ti všechno objasním. " Usmála se na mě.

Přišla sem do mého nového pokoje a hodila své věci na postel.
Proč se ta teta chovala tak divně??
Měla sem jí strašně ráda protože se furt usmívala a byla strašně hodná, ale od té doby co si našla nového přítele s jeho rozmazlenou dcerkou která byla asi stejně stará jako já se, úplně změnila. Naneštěstí k tomu horšímu.

Z myšlenek mě vytrhly hlasité smíchy. Byla to moje sestřenice s nějakýma kámoškama.

******

Za asi hodinu nás Jade (teta) zavolala na oběd.

Sedla sem si ke stolu kde už na talíři ležely špagety. Zaslechla sem za sebou klepání podpatků na podlahu ,,...a buď na ní prosím hodná Meg, ano?"

Obě si přisedly ke stolu, Meg se na mě podívala s pozvednutým odbočím ,,Ahoj Malio" ,, Ahoj Meg "

,, Jo a... je mi to líto... to s tvou babičkou." řekla Meg.

Cítila jsem jak mi začali z očí stékat slzy. Hnedka sem si je utřela do rukávu. ,,jo.. ehm ... děkuju" pokusila sem se o úsměv.

**********

Během oběda jsme se bavili ohledně jejich pravidel v jejich domě, co musím dodržovat a další různé blbosti na které sem jen kývala hlavou.

Teď sem seděla venku na lavičce před barákem, když vtom mi začal v kapse vibrovat mobil. Na displeji bylo napsáno jméno Scarlet. Přijmula sem hovor. ,, Mel, je mi to hrozně líto!" ozvalo se okamžitě z telefonu. ,,Prosím, Scar, nepřipomínej mi to už.." procedila sem skrz zuby.

,,Dobře, promiň... takže, ty teď budeš bydlet u tvojí tety, že jo."

,,Jo, bohužel.. "

,,A... co škola? Budeš tedy chodit na ten blbej gympl? A uvidíme se ještě vůbec někdy...?"

,,Jasně že jo, Scar, seš přeci moje nejlepší kamarádka!" Přerušila sem ji.

,,Ach jo, Mel, budeš všem strašně chybět!"

,,Vy mě budete taky chybět, ale co se dá dělat.."

,,Slyšela sem, že ten gympl kam teď budeš chodit je hroznej! Moje sestřenice tam taky chodila a byly tam prej samé takové ty rozmazlené barbínky a kluci takoví kreténi, které zajímalo jenom to co si měla pod spodním prádlem.." řekla s odporem.

Po chvilce co sem neodpovídala jí došlo, co řekla a jak mě to asi zaskočilo a tak rychle dodala ,, Neboj, určitě tam najdeš nějakou super kamarádku a všichni kluci takový nejsou, zas tak hrozný to tam ani být nemusí, sestřenice do té školy už přece 2 roky nechodí, už tam budou jiní žáci.." snažila se mi zvednout sebevědomí.

,,Dobře, zítra se uvidí.." řekla sem a usmála se.

,,Tak jo, držím palce. Zítra ti zase zavolám a ty mi všechno povyprávíš, ok? Už musím končit, ahoj."

,,Ahoj" rozloučila sem se s ní a mobil zandala zpátky do kapsy.

Šla sem si do pokoje připravit svou aktovku, dala do ní penál a pár prázdných sešitů.

Po zbytek dne sem jenom přemýšlela o tom, co mi Scar řekla o tom gymplu. Byla sem tím docela zaskočená.

SaviorKde žijí příběhy. Začni objevovat