Překvapení, lásečko moje {Kamisero}

J-já..

Hanta pr:

“Čeho??„ vypadál starostlivě.

Dál jsem ruce v pěst a třásli se mi... Beru to zpátky.. Asi to je hanahaki... Do prdele... Chce se mi kašlat.. Je to kurva silné. Začal jsem kašlat krev až listy z květin, které byli žluté jako Denkiho vlásky.

“J-já!„ kašlal jsem.

“Není to Hanahaki?!„ Zařval vylekany Denki. Já však nemohl odpověď.. Moc to všechno bolelo... Jediné co jsem mohl je kašlat a brečet bolesti. Moje plíce prosili o vzduch ale moje situace tomu nepomohla...

Denki mě vzal za ruku a utíkal a já na něj koukál zmateně ale nechál jsem to být a snažil se dýchat. Dovedl mě k recovery girl a ta si mě vzala k sobě a já stratil vědomí...

Pák jsem se vzbudil a u mě byl plakající Denki, který mě držel za ručku.. Strašně mi to ničilo srdce ho tak vidět... Chtěl jsem mu pohladil vlásky, dát mu pusu na čelo a říct mu, že všechno bude dobrý a že ho milují.... Ale realita je taková, že nemůžu tomu tak učinit.... On si všiml, že jsem vzhůru a rozbrečel se víc.

“S-Sero!„ řekl vzlyklavě... Já se jen na něj usmál slabě.. On mě objal “Musíš mi říct, kdo to je kamo! Nemůžu o tebe přijít! Prosím! Já jím to řeknu ať už se netrápíš! Prosím!„ já ho pohladil po zádech bez síly smutně... Musím to dát už ze sebe.... Ničí mě víc vidět Denkiho se trápit kvůli mě... Než kdyby mě nenáviděl a věděl právdu... Aspoň se nebude tak trápit... A já můžu pomálu vyblednout z tohodle světa pokud budu odmítnuty.

“Milují tě.....„ řekl jsem potichu, ale on mě uslyšel... A koukl na mě překvapeně.
“To... To jsem já? Kvůli komu se tak trápíš?„
Poraženě jsem kývl. On byl chvíli ticho a pák mě políbil, což mě překvapilo... Ale zapojil jsem se a zavřel oči. Pák jsme se odpojili a on se na mě usmál se slzámi v očích...

“Taky tě milují ty trdlo! Proč bych se jinák o tebe bál, huh?„ 

Moje tělo jako by se úplně očistilo ihned od Hanahaki..... Bylo to pryč.... Myslel to vážně..... Rozbrečel jsem se a  dál hlavičku na jeho hruď... On to fakt myslel vážně..