MIRAI Kamarádka nebo přítelkyně?

Omyl

M: (bylo 23.8. a já seděla na zástavce, a  čekala na autobus, v tom jsem viděla k zastávce přijíždět bílé auto.)

M: "bože kdo v 11 hodin večer zastavuje u zastávky s pušťenýn rádiem na plný pecky, asi nějakej debil"

M: (auto po chvíli zastavilo, ztišilo rádio a z něj vylezl muž se silně žlutýma vlasama , v černým oblečením a měl i  červené boty. Lekla jsem se co potřebuje a kdo to vlastně je. Nekoho mi silně připomínal, ale nevěděla jsem koho...)

Š: "ahoj, nevíš kde by mohl být nejblížší autoservis? Krachlo mi auto."
M: "jej ahoj,hm..tady nenajdeš nic, ani obchod, natož autoservis"
Š: "aha, tak asi zavolám odtahovku "
M: "hm.. To bude asi nejlepší."
Š: "na co čekáš?"
M: "na co asi?? Na autobus"
Š: "aha, promiň. Jsi nějaká naštvaná"
M: "ne nejsem! A neřeš to"
Š: "omlouvám se jestli jsem se tě nějak dotknul"
M: "ne, ale vůbec mám špatný den, za nic nemůžeš, celý můj život je omyl"
Š: "stalo se něco?"
M: "copak ti můžu něco říct se ani neznáme"
Š: "tak jo, já jsem Šimon"
M: "počkej jako, no jasně!"
Š: "jo, Šimon Bílý"
M: "já si říkala že mi někoho připomínáš, jinak jmenuji se Markét"
Š: "krásný jméno"
M:"děkuji"
Š:"řekneš mi co se tedy stalo?"
M:" pořád jsem zamilovaná do bývalýho přítele...
Š:" no víš já o tom taky něco vím... "
M:" hele, promiň Šimone, ale už mi jede bus, krásné se mi s tebou povídalo. "
Š:" jo mi taky.Tady máš moje telefonní číslo."
M:"díky zítra napíšu , ahoj
Š:" ahoj a měj se krásně