Změnila jsem minulost - QUEEN

•1• Jako na noční obloze

Zhlasla světla. Jediné, co moje oko nyní vidělo bylo milion bílých světýlek připomínající hvězdy na noční obloze. S úžasem v očích jsem se rozhlížela po místnosti a pevně jsem Kiře stiskla ruku. Na obličeji mi hrál ten největší úsměv v mém životě, mezitím co jsem mávala z jedné strany na druhou se svým telefonem. Měla jsem pocit, že se tady naprosto ztrácím, z ničeho nic se rozplynulo ticho po celé místnosti a já si připadala jako v tom nejkrásnějším snu. Světýlka připomínala padající hvězdy a i přesto, že se tmy bojím, tahle mě uklidňovala, cítila jsem se tak uvolněně, skvěle, bylo to.. Perfektní! Leskly se mi oči, opatrně jsem si je utřela druhou rukou a stále se nepřestávala kolem sebe rozhlížet. V téhle tmě jsem viděla jen tmavé rysy obličejů pár lidí kolem mě, včetně mé kamarádky, Kiry. Když se naše oči spojily, pevně mě objala a já ucítila její teplé proudy slz na mém rameni. Klepala jsem se tak moc, že jsem se divila, že mi už dávno mobil nespadl někam na zem, a že jsem se já sama ještě nezhroutila. 

Prduce jsem se otočila, když se rozsvítilo jedno světlo směřující na pódium. Přimhrouřila jsem oči a podívala se přímo proti světlu. Stál tam Brian, který si jemně poupravil své dlouhé, kudrnaté vlasy a pak beze slova nad sebe zvedl kytaru. Místností se ozval jekot všech fanoušků, a já jsem nebyla vyjímkou. Okamžitě jsem celá štěstím bez sebe vyjekla a snažila se k němu co nejvíce natáhnout. Měly jsme s Kirou opravdu velké štěstí, stály jsme přímo u pódia, a chybělo by pár metrů a přísahám Bohu, že bych se ho mohla dotknout. 

,,Pane bože, že to je Love Of My life!'' řve jak splašená Kira a začne celá nadšená skákat. Se slzami v očích pozoruji, jak si Brian tiše sedá na židli a jemně projede prsty po strunách. Mým tělem okamžitě projede něco, co ani nedokážu popsat, něco tak silného, obrovského, úžasného, plného štěstí! Neudržím se a automaticky celá bez sebe zapištím. Brian se začne rozhlížet po místnosti a na tváři se mu objeví obrovský úsměv. Začne si nás všechny prohlížet a pak pomalu přikývne hlavou. 

,,Tohle je nádhera.'' nakloní se k mikrofonu a začne rukou ukazovat na nás všechny. Místností se okamžitě rozplyne hluboký tleskot a řev. 

,,On na mě koukl!'' řve Kira a zakryje si rukou svá ústa. Odpověděla bych jí, ale byla jsem momentálně tak rozrušená, že jsem byla ráda, že jsem ještě nezkolabovala. Brian se podívá na svojí kytaru, poté se podívá vedle sebe a pak se na nás všechny otočí. 

,,Pamatuji si na časy, kdy jsem tohle hrál, vedle mě stál Freddie a zpíval to.'' řekl tiše Brian, čímž přivodil naprosto celou místnost do slz. Neviděla jsem nikoho, komu by po tváři netekla aspoň jedna slza. 

,,Byly to krásné časy.'' řekne a začne hrát první akordy. ,,Tohle je Love Of My Life!'' kývne na nás a soustředí se na svou kytaru. Nic, kromě úžasného zvuku toho nástroje nyní není slyšet, každý jen napjatě čeká na chvíli, kdy bude moct vložit i ten svůj hlas do něčeho tak mohutného a nezapomenutelného. Celá ubrečená jsem mávala s mobilem sem tam a sledovala jeho dokonalé ruce hrající na dokonalý nástroj. Ještě před tím, než začal zpívat se na nás naposledy podíval, naklonil se k mikrofonu a lehce se pousmál. 

Love of my life
You've hurt me 
You've broken my heart... 

Ztichl, prsty zastavil struny své kytary a s úsměvem pozoroval, jak nahlas a jistě jsme píseň všichni zpívali. Nebyl tu nikdo, kdo by nezpíval, kdo by si nebyl jistý tím, že zpívat chce. I přesto, že se lidi bojí zpívat, i přesto, že lidi mají strach, že zní falešně... I přesto jen přesně tahle kapela dokázala v lidech vzbudit něco, co strach odbourávalo a něco, co je nutilo zpívat z plných plic. Brian se usměje a opět se k nám přidává. 

Love of my life can't you see... 
Bring it back, Bring it back
Don't take it away from me 
Because you don't know
what it means to me...

Brian začne tiše hrát další akordy, mezitím co my začneme tleskat a vydávat ze sebe prapodivné zvuky, které jsou však plné štěstí a blaha. Nikdy v životě jsem se necítila tak uvolněně a tak svkěle jako teď, měla jsem pocit, že kdybych chtěla, mohla bych se vznést a ocitla bych se na noční obloze. Nebylo k tomu vlastně tak daleko, světýlka, kterých tu bylo spousta mi to naprosto připomínala. 

,,Mohli byste rozsvítit více světýlek? Tohle je opravdu úžasné.'' rozhlíží se po místnosti Brian, čímž spustí naprostý jekot. Nemyslela jsem si, že je to vůbec možné, ale opravdu se začala rozsvicovat další a další světýlka, a já se cítila čím dál tím více všude jinde, jen ne na zemi. Zavřela jsem své oči a zaposlouchala se do úžasného hlasu úžasného kytaristy, jehož hlas se rozplýval po celé místnosti. Jako kdyby mi text skákal automaticky do hlavy, nemusela jsem nad ničím přemýšlet a hned jsem věděla, co ze sebe vypustit. 

How I still love you I still love you

Zazpíval a začal přejíždět po strunách kytary. Místnost ztichla. Jako kdyby každý tušil, co přijde. Pevně jsem stiskla Kiře ruku a zahleděla se do jeho očích. Otočil se, a já měla pocit, jako kdyby se jeho oči dívaly přímo do těch mých. Byl to naprosto nepopsatelný pocit. 

,,Děkuji za tento den, jste úžasní!'' řekl a vypadalo to, jako kdyby to řekl z jeho očí přímo do těch mých. Celá jsem se zatřásla, on se pak však ihned otočil a dál se věnoval své kytaře. Naposledy projel strunami, než je zastavil a sklopil hlavu do země. 

Hurry back, hurry back 

objevila se na obrazovce za Brianem všem známá postava. Freddie. Všichni jsme tkleskali, pištěli a zpívali zároveň, bylo to něco neuvěřitelného a na tenhle moment nikdy nezapomenu. Brian jen tiše seděl a svíral svou kytaru, pak se otočil a rukou na svého starého parťáka ukázal. 

Don't take it away from me 
Because you don't know
What it means to me..

Bylo neuvěřitelné sledovat sledovat Briana, za nímž byl na obrovské obrazovce Freddie. Tak strašně to bolelo, když jsem si uvědomila, že byly časy, kdy tohle zpívali spolu a jak tohle musí pro toho kluka těžké být. On se však usmíval a jako kdyby tiše ústy naznačoval, že zpívá s ním. Bylo to tak... nádherné. 

Love of my life

Zvedl Freddie z obrazovky ruku a všechny tím rozezpíval ještě víc. Je to něco tak neuvěřitelného, když člověku, který již dlouho nežije, stále patří celý svět a i bez toho, aby tu vůbec byl dokáže rozezpívat úplně každého. Celý svět mu doslova ležel na dlani, stačilo, aby ji trochu zvedl a každého tím donutil zpívat. Tomuhle se říká legenda. 

Love of my life
Oooooh.... Yeaaaah....

Zazněly poslední tóny a celá místnost začala bouřlivě tleskat se slzami v očích. Brian si stoupl, podíval se nahoru, usmál se, otočil se směrem k obrazovce a uklonil se směrem k němu. Jako kdyby to Freddie viděl, ihned se na oplátku z obrazovky uklonil on. Bylo to něco tak.. úžasného. 
Utírala jsem si svoje slzy, když na nás začal Brian s úsměvem kývat hlavou a ukazovat směrem na obrazovku. Bože, jak já bych si přála, aby bylo možné, aby byla tahle úžasná kapela stále spolu. Aby se nestaly věci, které se stát neměly a abych i já měla šanci vidět všechny dohromady naživo. Bohužel, minulost se vrátit nedá, a já se budu muset smířit s tím, že Freddieho v životě neuvidím. Zhluboka jsem si oddychla a podívala se Kiře do očí. 

,,Chci změnit minulost.'' špitla jsem jí. Najednou se mi zatmělo před očima a začalo mi pískat v učích, ještě chvíli jsem slyšela tleskot a hluk okolí, než jsem neslyšela nic. Snažila jsem se otevřít oči, ale nešlo to. Najednou jsem měla pocit, že se začínám propadat, jako kdybych se propadala temnotou a vůbec nevěděla kam. Byl to zvláštní pocit, ale už jsem se to nesnažila zastavit, nevím proč, ale něco mě tam lákalo.