10. JEŠTĚ JEDEN DÁREČEK

200 6 2
                                    

Pohled Carol
Skvělý den. Všichni jsme si ho užívali.

Natall a Bill seděli u vody a povídali si.
Beverly, Eddie a Richie byli ve vodě a Ben si četl pod stromem tu svou knížku.

Já jsem se Stanem seděla u vody. Měla jsem hlavu opřenou o jeho rameno a užírali jsme tu čokošku, co mi dal Stan.

,,Chutná?" Zasmál se Stanley. Jen jsem něco zamumlala, protože jsem měla pusu plnou čokoládových pralinek.

Dívala jsem se Stanlymu do očí, a tak jsem si ani nevšimla Richieho, kterej mi jednu pralinku ukradl.

,,Hej!! Ty vole.. no teď už si to sežer, ale ještě jednou mi ukradneš jídlo a nedostaneš už vůbec nic!!" zařvala jsem na Richieho. Ten se jen smál.

Nevím jak se to stalo, ale najednou jsme oba spadli do vody.

Tím začala vodní bitka.

Nejprve jsme na sebe cákali vodu jen já s Richiem, ale po chvíli se k nám přidal Stanley, potom Natall, Beverly, Eddie a Bill a nakonec i Ben.

A tak začala vodní válka. Cákali jsme po sobě všichni vodu a u toho jsme se smáli.

Když už jsem byla unavená, šla jsem na břeh.

,,Ahoj, můžu ochutnat?" Zeptala se Natall. ,,No nazdár" Bylo by divné, kdyby největší milovník čokolády co znám, by za mnou nepřišel a na tohle se nezeptal.

,,Jasně že můžeš. Vyber si" Dodala jsem a podala jí krabičku s pralinkama.

,,Jsou dobrý" řekla s čokoládou v puse.
,,Si myslím" přidal se k nám Richie. ,,Ty se prosím tě, radši ani neozývej" řekla jsem na oko naštvaně, ale potom jsem se zasmála.

,,Ty chceš ještě stloustnout Richie?" Ozval se Stan z vody. ,,Cos to řekl, zmrde?!" Zařval Richie a skočil do vody.

Natall mně objala a potom odešla za ostatníma. Já jsem si lehla na kámen a pokoušela se usnout.

Něco jsem zaslechla a to mně probralo z polospánku.

,,To na mně budeš ještě dlouho čumět, Stane?" Zasmála jsem se a posadila se. ,,Ehh.. promiň" řekl trochu provinile. Zasmála jsem se a objala ho.

Pohled Stana
Když mně Carol objala, něco mně napadlo. Ne, to nemůžu udělat. Ale co kdyby... fajn.

Pohled Carol
Nakonec jsem se posadila se Stanleym na kámen a opřela jsem se o něj. Sledovali jsme zápasy ve vodě.

Celkem mně ty jejich 'vodní boje' pobavili.

Stanley mně držel za pas.
Ani jeden jsme nic neřekli.

,,Pojď, chci ti ještě něco dát" řekl Stan a zvedl se. Já jsem ho následovala.

Zavedl mně pod jednu starou vrbu. Ostatní nebyli vidět. Netušila jsem co mi chce dát nebo proč mně sem vůbec přivedl.

,,Tak co mi chceš dát?" Zeptala jsem se. ,,To zjistíš za chvíli" odvětil.

Stáli jsme na místě a koukali na sebe. ,,Vážně chceš ten dárek dostat?" Zeptal se mně. ,,Ehh... vážně" odpověděla jsem zmateně. ,,Fajn"

Pomalu se ke mně začal naklánět.

Nejdřív mi nedocházelo, co chce udělat, ale potom mi to došlo.

Vzal moji bradu mezi svoje dva prsty a hlavu mi zvedl. Koukali jsme si vzájemně do očí.

Nakonec přitiskl své rty na moje. Šokem a štěstím jsem nespolupracovala, ale po nějaké chvíli jsem začala opakovat pohyby.

Cítila jsem se skvěle. Jako kdyby všechen stres ze mně opadl a moje soustředěnost se přenesla jen a jen na něj.

Po pár minutách nám došel vzduch a naše rty se rozpojily.

Koukala jsem mu do očí. Viděla jsem v nich strach a napětí.

Čekal. Čekal, jak budu reagovat. Bál se, že odejdu.

Ale já... usmála jsem se a spojila naše rty znovu. Líbilo se mi to.

Tentokrát to bylo hezčí než poprvé.

Přerušil nás letící míč od vody.

Stanley ho jen tak tak stihnul chtit. ,,V pohodě?" Zeptal se, když mi míč držel přímo u obličeje. ,,Jo, děkuju" usmála jsem se a oba jsme se vydali zpět k nim.

Pořád mi v hlavě vrtal ten polibek. Nemohla jsem na nic jiného myslet.
Asi si toho všimnul, vzal moji ruku do své a propletl si se mnou prsty.

Usmál se na mně a já jsem se začervenala. Tohle se mi stalo naposledy, když mě vzal k sobě domů.

Zastavili jsme se a já ho objala. On mi dal pusu do vlasů.

,,Kde je ten míč?" Slyšeli jsme Eddieho.
,,Hej Eddie, CHYTEJ!!" zařval Stanley, pustil mně a hodil po Eddiem míč.

Eddie nepatří mezi nejvyšší kluky, proto, když Stanley po něm hodil míč nejméně dvakrát výš než je vyskokej Eddie, samozdřejmně ho Ed nechytil.

,,Fakt díky" řekl ironicky a plaval pro míč.

Já i Stanley jsme se rozhodli ještě jít za ostatníma do vody a po cca hodině jsme se všichni rozhodli jet domů.

Pohled Natall
Nevěděla jsem, kde je Carol.

Billy se mně sice snažil uklidnit, ale vůbec to nepomáhalo. Když jsem jí ale uviděla se Stanem v objetí, uklidnila jsem se.

Pak jsme se rozhodli jet už domů.

Všichni jsme brali spoustu věcí, jako krabice se zbytkama jídla atd., takže když jsem neměla kolo, vezl mně Billy.
Měla jsem na sobě krabici.

Pak se ale ozval někdo, koho jsem ani já, ani Bill v tu chvíli chtěli slyšet nejméně. ,,Hej Natall, jak jsem včera slíbil. Doprovodím vás domů" Ben. Už jsem se z toho nemohla vymluvit, bylo by to divný.

,,Tak fajn" řekla jsem otráveným hlasem.

,,Proč máš na sobě tu krabici? Tu nech Billovi a pojeď"
,,Ale já nemám kolo, Bene" řekla jsem naštvaně. Viděla jsem, že se Bill přemáhá, aby Bena nezabil. A to hodně.

Nedivím se mu.

,,Tak pojedeš na mém" řekl naprosto klidně. Měla jsem chuť ho seřvat, ale bohužel jsem nemohla. To stejné chtěl udělat i Billy.

Kdybych nic neudělala, asi by se porvali.

,,Když nevezeš žádnou krabici, tak by se hodilo víc, kdybys vzal tuhle. Dík" Položila jsem před něj krabici, kterou jsem držela a mrkla jsem na Billa. Ten se rozjel. ,,My už musíme jet, tak zatím!" Zakřičela jsem ještě na všechny.

Všchni nám mávali, jen Ben koukal vražedně na Billa.



Kon'nichiwa guys.
Chtěli bysme vám společně s NatliFilip poděkovat již za více než 250 přečtení. Jste prostě skvělí.
To by bylo vše a zatím
-Creepykarol

IT Ve vylepšeném vydáníKde žijí příběhy. Začni objevovat