Špatné rozhodnutí

Nový Začátek

Jmenuji se Marco, je mi 19 let a jsem blázen do hudby a samotářského života. Je mi vždy líp, když jsem sám, než s ostatními. Nechodím na žádné společenské akce, protože mám i blok mluvit s více lidmi. Matka mi zemřela když mi bylo 12 a otec odjel do ciziny, zůstala mi jen o dva roky mladší sestra Annie, s kterou tak nějak vycházím.

Už to bude rok, co jsem začal nový život, kde se pokouším alespoň trochu zapadnout mezi ostatní. Občas začínám mít i pocit že mě okolí začíná přijímat. Ale vždy budu jeden z těch, na které by se mělo dávat pozor. Každé ráno vstávám do školy, je celkem zázrak že jsem se ještě v této škole dokázal dostat do třeťáku, protože často chybím, nebo mám dost špatne hodnocení. Ve třídě se s nikým nebavím, občas poslouchám Ryana a Shana z přední lavice jak kecají o videohrách a filmech, nikdy se ke konverzaci nepřidám, protože sám videohry ani na filmy nekoukám. Po škole se chodím naobědvat a pak většinou bývám doma a poslouchám nová alba od metalových skupin. Už přes půl roku beru antidepresiva, už jsem se stal na nich závislý a když si dýl jak den nedám začínám být nervózní. Možná je to tím že si dávkuji každý den o trochu více než ten předchozí, což se zpočátku zdálo jako dobrý nápad, ale v poslední době už většinu peněz co dostávám od otce na účet dávám do prášků. Lékař mi říkal ať se snažím být mezi pozitivními lidmi a ať navštěvuji psychologa, ale beru to jako ztrátu času.

Moje matka mi říkala, ať se vždy snažím být na lidi takový jak se oni chovají oni ke mně. Myslím že ještě nevěděla do čeho všeho se potopím a jak budu společností brán, protože kdybych se měl chovat k nim stejně, tak už nejspíše sedím někde jinde než u mě doma na posteli. V noci mívám stavy úzkosti, proto většinou chodím k mojí sestře a snažím se poslouchat její příhody ze školy, které se jí ten den staly, je jí jedno ze ji poslouchám jen napůl, je ráda že její bratr není někde venku a že je raději u ní a v bezpečí. Život mi nerozdal zrovna dobré karty, ale snažím se alespoň z tohohle vytěžit to nejlepší, jsem na mrtvém bodě a čekám až chytnu dobrou kartu.
23:56 je čas jít spát, odešel jsem k sobě a lehl do postele. Usnul jsem celkem brzo, protože dnešní den byl pro mě dost náročný po psychické stránce. Nesnáším lidi. Nemám  rád vlastně celý svět.GN.