Dcery Šimona Bílého (Mirai)

5

Dnes jsem se probudila v půl desáté což se mi moc často nestává. Ale pravda je že včera jsme šli spát pozdě. No teda vlastně dneska (ve dvě nebo v půl třetí). Včera jsme celé dopoledne hrály hry. Byla to sranda a myslím že že Šímou jsme se dokonale poznali a že jsi rozumíme. Na obédu jsme byly v picerii a potom jsme jeli do ZOO. V ZOO jsme byly až do zavíračky a pak jsme jeli na večeři. Bohužel cestou domů jsme píchli kolo od auta a Šíma ho musel měnit. Asi po hodině jsme jeli domů. Bylo už pozdě ale já jsem stejně nemohla usnout povedlo se my to až asi v půl druhé když už my v rádiu hrálo asi třetí CD (bez hudby už vůbec neusnu). Píšu si v klidu tuhle část deníku a najednou někdo zaklepe na dveře. Byl to Šíma. Přespal u nás aby nemusel jezdit domů.
Š: Dobré ráno Jančo, nebo spíš dopoledne?
J: To dopoledne bude asi lepší
Š: Pojď se nasnídat, uvařil jsem tousty
J: Dobře, jen se převleču a jdu
Vzala jsem si své oblíbené tričko, šortky a šla jsem na snídani. Mamka ze Šímu tam už byly a Zuzka přišla minutu po mě. Společně jsme se nasnídaly a pak se Šíma zeptal:
Š: Holky co máte dneska v plánu?
Z: Já asi nic
M: Já budu uklízet být
Š: A ty Jani?
J: Já nic, proč se ptáš?
Š: Napadlo mne že by jsme mohli jet do aquaparku, když teď máte týden prázdniny.
J: To by bylo superrr
Z: Jo, ty by bylo
Š: Múžu tedy holky vzít? Alespoň si to užijeme, než budu muset jet
M: Jasně, když chcete tak jeďte
Z: Šímo? Ty někam jedeš?
Š: Ano na koncerty, a příští týden máme soustředění, a asi za měsíc budem ve studiu nahrávat nové písničky.
J: A nechceš nám něco zahrát, až přikedem?
Š: Jasně, ale jen když my pak něco zahrajete vy
Z: Když chceš
Š: Chci a teď jse jděte zabalit aď vyrazíme.
M: Já myslela že pojedete odpoledne.
Š: Ne, alespoň tam budeme dýl, teda jestli ti to nevadí.
M: Vůbec ne, alespoň si tady udělám všechno co potřebuju.
Š: Dobrá tak my jedem.
Zabalili jsme si věci a vyjeli jsme, ještě jsme museli k Šímovi aby si vzal plavky, Šíma bydlí v baráku z rodiči, a má pro sebe horní patro. Vevnitř jsme sice nebyly protože jsme čekali v autě ale zvenku to vypadá jako hezký barák. Do aquaparku jsme dorazili v jedenáct. Já šla ze Zuzkou do šatny a Šíma šel sám. Domluvili jsme se že se sejdeme na kraji bazénu. Stály jsme tam asi pět minut. Zrovna jsme stáli otočené k bazénu a najednou nás někdo schodil do vody. Ten někdy byl Šíma. Jak já ho nesnáším. Šíma skočil do vody za námi a chvíli jsme tam plavaly a dělaly blbosti. Ve dvanáct jsme si došli dá oběd (na bagetu) a pak jsme se vrátili do bazénu. Když nás plavání přestalo bavit tak jsme šli na skokánky. Já se skákání do vody bojím ale Zuzka mně přemluvil a a tak sem taky skočila. Nakonec to nebylo tak strašný. Až Zuzka že Šimonem doskákaly tak jsme šli do výřivky. Byla teplá a tak se my vůbec nechtělo chodit pryč. Potom jsme šli na tobogány kde jsme si to strašně užili. Nakonec jsme šli do sauny. Já sauny moc nemusím ale přežila jsme skákání, přežiju saunu. Byly jsme tam asi pět minut a já najednou začala strašně kašlat. Rychle jsem šla ven ale kašlala jsme dál. Byl to takový ten kasél že se skoro dusíte. Ještě párkrát jsme zakašlala a pak to bylo dobrý. Šíma ze Zuzkou vyšli za mnou.
Š: Co se stalo?
J: Nevím, začala jsem kašlat
Z: A už dobrý?
J: Jo už v pohodě
Š: Tak jdem asi jinam co?
Z: Tak jo, kam chcete?
Š: Mně je to jedno
J: Tak třeba na támhle ten tobogán? Tak jsme ještě nebyly.
Když jsme se koukaly ze zdola tak to vypadalo v pohodě, ale když jsme vyšli schody nahoru tak to bylo hodně prutké. Zuzka řekla že to nesejde že se bojí. Normálně bych ji premnouvala že to dá ale teď jsme se bála taky. Stálí jsme tam asi pět minut než jsme se rozhodla že to sjedu. Šíma řek že to taky sluší ale Zuzka chtěla jít dolů. "Podívám se zezdola" řekla a zmizela po schodech dolů. "Tak jsem na to?" Zeptala jsme se Šími. "Tak jedeš první?" "Jo jedu". Byl to super zážitek. Ten tobogán vypadal jako že je prudký ale nakonec to nebylo tak hrozné. Šímovi se taky líbil. Učili jsme a vyrazili jsme domů. Ještě jsme zajeli nakoupit aby jsme mněli něco k večeři. Když jsme přišli domů tak nás přivítala Akkie. Mamka řekla že hned půjde vařit a já ze Zuzkou jsme šli z Akkie ven. Prošli jsme se parkem, polecaly a pak šli domu. Večeře ještě nebyla hotová a tak jsme vzaly ručníky a plavky a dali jsme je schnout na balkón. K večeři jsme mněli ryzoto. Po večeři jsme šli do pokoje ukázat Šimonovi naše nástroje. Když si je doprohlidnul tak jsem si vzala eletryckoz kytaru a Zuzka sedla za klávesy.
Z: Šímo, umíš Bohemian Rapshody od Queen?
Š: Asi jo, jen sem to dlouho nehrál
J: Tak to zkusíme
Byla to sranda, Queen mám ráda a a jejich písničky ráda hraju. Hráli jsme i jiné písničky od jiných interpretů a já že Zuzkou jsme si střídaly nástroje
Š: Teda jste fakt dobrý
Z: Děkujeme, ty taky
J: Nechceš nám zahrát něco od vás?
Š: Můžu to zkusit, ale vy budete zpívat
Z: No dobrá, a na koho písničku?
Š: Když nemůžeš, přidej?
J: Jo to znám z rádia, to můžem dát
Z: Tak jo
Když jsme to dohrál tak přišla mamka
M: Musím se přiznat, teď jsme stála za dveřmi a poslouchala jsem tu poslení písničku. Šlo vám to dost dobře, ale už je pozdě tak musíte přestat, sousedí by jsi stěžovaly.
Odložili jsme nástroje a postupně jsme se šli osprchovat. Byla jsem unavená a tak sem se jen prevlékla a šla jsem spát.