Hlavně na mě nekoukej: díl I. Inferno

1. nástup

Když jsem ráno otevřela oči uviděla jsem...

Tmu ?

To vážně? To mi zas ten pes leží na ksichtě?

Uculila jsem se a oddělala to malý štěně z obličeje

„To nesmíš Ōkami.."

Štěně shibi-inu zakňučelo a stahlo ocas

„Ale nuu.. Ty citlivko!"

Pohladila jsem štěně a sedla si.

Porozhlédla se po pokoji

Probudila jsem se tak akorát abych vše stihla, 5:01

„Dnes je ten den!" Rozzářila jsem se

Natáhla jsem se k nočnímu stolku a podala protézu na nohu

Nasadila a zakroutila kolenem, jestli drží.

„Snad se neleknou."

Vstala jsem a šla do koupelny

Stoupla si k umyvadlu a koukla se do zrcadla

Prohrábla vlasy a odkryla to oko

,,Vždyť má pěknou barvu."

Lekla jsem se, ale ten hlas poznám

,,Dobrý ráno, mami" otočila jsem se a pozdravila nejlepší mamku pod sluncem

,,Dobré i tobě. Neměla by si být kvůli očím tak smutná."

,,Bojím se, že se něco stane."

,,Nestane se nic, pokud nechceš."

Otočila jsem se zpět k zrcadlu a podívala se na svůj odraz

,,Přijď dolů na snídani." usmála se, a pohladila mě po vlasech

Kývla jsem

Můj pohled spadl na to moje ptačí hnízdo na hlavě, vzala hřeben a snažila jsem se z toho udělat něco koukatelného.

------------

Scházela jsem dolů po schodech v uniformě UA, ale zaslechla jsem, že máma s někým telefonuje, tak jsem zastavila a poslouchala

,,Kuro-kun, ona to zvládne. Chápu, že se o ni bojíš, já taky, ale věř jí trochu...
Ne nespadne...
Kdyby s ní měli problem tak si to s nimi vyřidim já."

Mamce začala žhnout pěst

Má ohnivý quirk, vzala jsem si ho taky, ale neví to, chci ji to říct.

Po chvíli položila telefon a chystala talíře

,,Počkej pomůžu ti."

,,Jsi zlatá, víš to?"

,,Věříš, že vím?" podívala jsem se mamce do očí a uchcechtla se, ona se zasmála taky

-----------

,,Jsi si jistá, že máš všechno?"

,,Ano mami."

,,Kostým máš?"

,,Ano mami."

,,Hygienu?"

,,Ano mami."

,,Protézu?"

,,Tu mám na noze" usmála jsem se a zvedla nohu

,,To vim že maš, jinak bys tady skákala jak blazen pojedný, myslím tu druhou, náhradní."