Ticho vládlo celé místnosti. Tma byla tak černá, že nešlo viděl ani na krok. Chlad, který v místnosti byl. Seděl jsem jen opřený o zeď, zírající do prázdna, z úst mi vycházel cigaretový kouř. Ticho, takové, že bylo slyšet každé potáhnutí z cigarety.
Počítal jsem každičkou sekundu, kterou jsem tu trávil. Na mém hubeném těle bylo vidět, že jsem už pár dní do sebe nic nedostal. Byl jsem zmatenej ze všeho co se kolem mě děje. Na předlokní jizvy po vpichách a častá nespavost. Vždycky jsem si říkal, že takhle skončit nemůžu, že neskončím na ulici, bez peněz, bez přátel, bez rodiny, bez duše..
YOU ARE READING
SPEED
Teen FictionPo celou dobu, co jsem bral drogy, jsem měl pocit, že zvládám svůj život a že to dělám skvěle. Ve skutečnosti jsem však ničil vše, o co jsem se v životě snažil a za co jsem bojoval. Zpřetrhal jsem pouta se všemi svými přáteli, kteří nebrali drogy a...
