I. Minulost

157 8 4
                                    

Sabina/Královna

Byla jsem šťastná když jsem porodila Marinette. Konečně bude mít Čína princeznu. "Královno, musíte si odpočinout. O vaši dceru se postará Adéla." Řekl doktor. Adéla byla moje kamarádka od dětství. Když jsem se stala královnou stala se z ní komorná. Podala jsem tedy Marinette Adéle a lehla si. Hned jsem usla.

Tom/Král

Jak Sabin usla šel jsem se posadit na trůn a poslouchat žádosti poddaných. "Pane krály, můj soused hraje pořád na housle už to nevydržím!!" Rozkřikl se. Pokýval jsem hlavou. Chtěl jsem něco odpovědět ale vyrušili mně stráže. "Pane králi, začali na nás útočit!! Je to bratr královny, Chiu!!" Rozkřikl se. Postavil jsem se. "Postavte vojska a rychle zaútočte. Princeznu hned dovedete s Adélou ke mně!! Ihned!!" Zakřičel jsem. Za necelou minutu sem proběhla Adéla s Marinette v náručí. "Adélo musíš ochránit mou dceru. Odveď ji za svou rodinou a nikdy se nevracejte. Až ji bude patnáct řekni ji celou pravdu. Postarej se o ni." Řekl jsem. "Ale co bude s vámi?" Zeptala se. "Musím bojovat za svůj lid. A teď jdi!" Rozběhla se z trůního sálu. Zůstal jsem stát na místě. Uslyšel jsem jak se snaží rozrazit dveře. Za deset minut je otevřely. Jak si mně všiml Chiu tak se ke mně rozběhl a chtěl mně probodnout ale někdo skočil přede mně.

Sabina/královna

Probudila jsem se kvůli křiku. Rychle jsem vyběhla do trůního sálu. Uviděla jsem jak chce Chiu probodnout Toma. Rozběhla jsem se k nim. Najednou mojí hrudí projela obrovská bolest. Skácela jsem se k zemi. Začaly na mně padat kapky vody. Podívala jsem se na Toma abych zjistila že to jsou slzy a ne kapky vody. Spadl na kolena. Začali se mi zavírat oči. Něco na mně volal ale já už nic nevnímala. A potom už pouze tma.

Tom/Král

Byl jsem na kolenou a držel Sabin v náruči. Zkusil jsem její tep. Nic. Už tu není s námi. Zavřel jsem oči a přál si aby to byl pouze sen. Nebyl. Když jsem pomalu otevíral oči tak mnou projela ta nejhorší bolest v životě. Podíval jsem se co to bylo. Byl to meč. Stejný kterým Chiu zabil Sabin. A teď jím zabil i mně. Uslyšel jsem ještě hlasitý smích. A potom už pouze tma.

Chiu

Zabil jsem oba. Teď bude království moje!! Vzal jsem králi korunu a nasadil jsem si ji. Sešli se kolem mně stráže. "Král a Královna jsou mrtví. Jsem bratr Královny Sabiny. Teď trůn přebírání já." Potom co jsem todorekl se mi všichni poklonily. "Náš král Chiu Dupain. Buďte výtán." Řekl jeden z mužů. Pousmál jsem se. "Hahahahahahahahahaha!!!!" Rozesmál jsem se jako nějaký blázen ale mně to bylo jedno.

Adéla

Celou dobu jsem se s Marinette schovávala v tajné místnosti o které nikdo kromě mně, Sabin a Toma neví. "Náš král Chiu Dupain. Buďte výtán." Uslyšela jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit. Směla jsem po zdi až na zem a začala brečet. Po pár minutách jsem se vzchopila a postavila. Měla jsem teď úkol. Ochránit Marinette. Rychle jsem vyběhla z komnaty a šla do stáje. Vzala jsem si Šemíka. Byl to nejrychlejší kůň v království. Našedlé jsem na něj a jela jsem co nejrychleji do Paříže za svou rodinou. Viděly mně některé stráže i s Marinette. Hned to šli říct králi. O několik hodin později jsem byla ve Francii. (Nevím jak daleko jsou od sebe Čína s Francií. Nejsem dobrá v Zemněpise.) A za dvě hodiny jsem byla v Paříži. Našla jsem svoji rodinu a řekla jsem jim co se stalo. Za půl roku jsem také porodila dceru. Jmenuje se Alya. S Marinette jsou nejlepší kamarádky.

**********************************************
Já vím je to moc krátké ale to jen pro začátek. Doufám že se vám to zalíbí.
Renja❤️❤️

Tajemství princezny (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat