Colours of you and me || CZ LGBT

II

I don't even need to change the world
I''ll make the moon shine just for your view
I''ll make the starlight circle the room
And if you feel like night is falling
I wanna be the one you're calling
Cause I belive that you could lead the way

I just wanna be somebody to someone, oh
I wanna be somebody to someone, oh
I never had nobody and no road home
I wanna be somebody to someone...

Pondělí 2.9.2018 8:00

Maggie

Ach jo, můj první den na nové škole. Dva roky jsem strávila na univerzitě 120 kilometrů odsud, ale tento rok jsem potřebovala změnu. Udělat tlustou čáru za svou minulostí a neohlížet se zpět.

Dnes mě čekaly čtyři přednášky hned po sobě a poté studijní volno na koleji, kde nejspíš bude i ta plachá černovlasá spolubydlící. Jen když pomyslím na včerejší seznámení, tak se mi na tváři vykouzlí úsměv.

Flashback

,,Ahoj. Jsem Maggie, tvá nová spolubydlící,'' řekla jsem a věnovala jí úsměv, za který se mi naskytl očividný stud dívčiny stojící přede mnou. Bod pro mě.

,,Uhm...Grace,'' představila se mi rozpačitě. Byla ta nejroztomilejší osoba, jakou jsem kdy potkala. Její drobná postava, dlouhé černé vlasy a zelené oči jí k roztomilosti přidávaly.

Dlouho bylo mezi námi ticho, když jsem si začala vybalovat věci z kufru a ona se začetla do tlusté knihy, kterou bych četla nejspíš celej život. Pak jsem ale to ticho přetrhla svou otázkou.
,,Víš, že skutečný svět netkví ve vymyšlených příbězích, ale tam venku?''

,,Co máš proti čtení knih?'' odpověděla na otázku otázkou a nevěnovala mi ani jediný pohled, což mě docela mrzelo. Taková kráska...jistě má i nějakého přítele, který je určitě dokonalý, hodný a okouzlující.

,,J-já? Nic,'' nervózně jsem se zakoktala.

Zalehla jsem na pohodlnou postel připomínající mou v pokoji doma, nikdy neustlaná, ale tisíckrát lepší než gauč.

Konec flashbacku

,,Čau,'' řekl zrzavej klučina s čumákem trochu nahoru a přisedl si ke mně bez mého svolení i s obědem na táci. Školní kantýna byla stejná jako všechny, ve kterých jsem dosud byla. Žádný extra luxus, ale aspoň něco. Člověk si zase nemůže vyskakovat bůhví jak moc.

,,Hm,'' jen jsem kývla na neznámého zrzka a dál se věnovala rajské omáčce s houskovým knedlíkem a masovými koulemi.

Zrzek nijak nereagoval na můj nezájem se s ním bavit a něco ťukal do mobilu. Bylo divný, že si zrovna sedl naproti mě, když místa na sezení je tu na rozdávání.

Zjistila jsem, že černovláska do kantýny na obědy nechodí, jelikož ani další dny se tu neukázala a po obědě jsem ji našla pokaždé na koleji s hrnkem čaje. Moc dobře jsem si všimla, jak často pije čaj namísto kávy jako ostatní ''normální'' lidi se závislostí na kofeinu. Zdá se, že tato dívka je mi víc záhadou než kterákoliv jiná. Každého člověka mám za tři minuty strávené s ním přečteného, ale tohle děvče...je mi vážně zapeklitý oříšek.

Když jsem přišla do pokoje, Grace s někým mluvila po telefonu v koupelně. Nejspíš si nevšimla, že jsem dorazila, protože se neztišila a uslyšela jsem pár výtržků z konverzace s nějakou Phoebe. Na něčem se domlouvali na příští víkend, ale víc jsem nepostřehla, protože jsem zakopla a zanadávala si, což bylo dostatečně slyšet i do vedlejší místnosti. Ukončila hovor a v krátkém pyžamu se zachumlala do postele.

Dívala se na mě a já přitom nedávala najevo, že o tom vím. Proč mě sleduje? Proč je tak plachá a rozpačitá v mé blízkosti? S těmito otázkami v mysli jsem usnula a propadla do říše snů.