ALIS (Avengers)

I. kapitola

Ahoj sice tady píšu první příběh, tak alespoň doufám, že se vám moje tvorba bude líbit a jestli tam najdete nějakou chybu, nebo budete chtít říct svůj názor tak to sem napište. (O chopnostech mé hlavní hrdinky se dozvíte v průběhu děje). Mějte se krásně ❤❤❤ (1389 slov)

Jednoho krásného večera jsme doma s mamkou jedly míchaná vajíčka. Byla to ta nejlepší vajíčka, která jsem kdy uvařila.

Po večeři jsem šla do pokoje, jelikož jsem měla dost práce s učením.

Já a moje mamka jsme měly malý skromný domek, ale mamka se vždycky snažila mi sehnat vše, co jsem potřebovala a já jí pomáhala s její nemocí. Měla leukémii, což nebylo snadné, ale zvládaly jsme to celkem dobře.

Ráno jsem se vzbudila, ale mamka ležela na zemi. Volala jsem záchranku. ,,Dobrý den mohla by jsem se zeptat co se děje?" Tázala se mě paní v telefonu. ,,Moje mamka leží na zemi, léčí se s leukémií. " Opáčila jsem. "Za deset minut jsme tam, počkejte u svojí maminky." Nakonec dořekla, než hovor položila.

Zjistili, že umřela. Byla jsem na dně. Paní ze sociálky mě odvedla k policii, aby o mě zjistili co nejvíc.

,,Jak se jmenujete."Zeptal se mě odporný policista. ,, Jmenuju Alis Stark po mé mamince.",, Dobře, máte příbuzného, který by se o vás postaral? Babičku, dědu nebo otce?"zeptal se znova.,, Babička s dědou umřeli a o otci nevím vůbec nic, viděla jsem ho naposled, když mi byl cca rok, ale to už si nepamatuju. "

Chtěli mi udělat krevní testy, a tak zjistit jestli se moje DNA shoduje s mím otcem.

Našli ho. ,, Váš otec je Anthony Stark. " Řekl nějak moc nadšeně a já nevěděla o koho jde.

,, Vy nevíte kdo je Anthony Stark. Patří mezi nejbohatší lidi světa a je také Iron man." Tak to tedy dořekl a já pomalu začínala tušit o koho jde.

,,Prosim posaďte se tady, jen si zavolám a uvidíme." Tak jsem si sedla a celá tam několik hodin, tedy abych to řekla správně tak cca 8 hodin.

Po pár hodinách co jsem schrupla, ke mně přišel policista a vzbudil mě.

,,Už si pro vás přijel váš otec." Začala jsem se divit že si pro mě přijel. Nemá přeci takový boháč a superhrdina víc práce než si mě vyzvedávat.

Tak jsem si tedy sedla. ,,Ahoj Ali, nebude ti vadit když ti tak budu říkat?" Zeptal se mě muž v bílém smokingu a hleděl na mě. ,,Nebude."
,, Takže Ali já jsem Anthony Stark, ale můžeš mi říkat Tony nebo tati, záleží jen na tobě. "

,, Takže já teď u vás budu bydlet? " Zeptala jsem se, když jsem měla tu možnost. ,, Ano." Odpověděl na mou otázku a nevěděla co k tomu mám říct.

Nevěděla jsem co už k tomu mám říct. Řekl mi ať si sednu do auta a pojedeme ke mně domů pro věci. Když jsme dorazili, vzala jsem si svoje oblečení. Nábytek byl pronajímatele. A ještě jsem vzala mamky deník, který mi odkázala. A vyjeli jsme do Malibu.

Potom jsem vylezla z auta a fascinovalo mě tam asi úplně vše.

,, Tak tady teď budu bydlet?" ,, Ano a snad se ti tu bude líbit?" A to si jako myslí, že se mi tu snad nebude líbit.

Vešla jsem do krásného domu jako první a žasla jsem. Byl to ten nejkrásnější dům, co jsem kdy viděla.Najednou ke mně přišla mladá usměvavá žena a ta mi řekla. ,, Dobrý den já jsem Pepper a pojď se mnou zavedu tě do tvého pokoje." To asi byla jeho přítelkyně.

V pokoji jsem si vybalila věci a začala si číst z mamky deníku, který jsem si prý mohla přečíst až po její smrti. Stálo tam, že mám celé tělo pokryté nanočásticemi z vibrania a v hrudi reaktor, který byl pokryt syntetickou kůží. Byly tam instrukce jak se to má vlastně používat. Když jsem si třikrát zaťukala na hruď, tak se to aktivovalo a mohla jsem s tím dělat co se mi zachtělo.

Potom jsem mohla zaťukat pětkrát a mohla jsem si aktivovat vše, co tam bylo. Mohla jsem i létat, s antigravitačními tělísky nebo s křídly. Byla jsem z toho celá unesená co vše jsem mohla aktivovat.

Další ráno jsem se šla nasnídat.,, Dobré ráno slečno, co si dnes dáte k snídani?" Příšernějsem se lekla. ,, Kdo jsi?" ,, Jsem JARVISEM, umělá inteligence vytvořena vaším otcem, mohu být i společník, kdykoliv vám mohu pomoci s nějakou technikou, které byste nemusela rozumět." ,, Dobře. Tak já si teda dám nějaké či cereálie, jen potřebují vědět, jestli tu nějaké jsou a kde." ,, V horní polici na levé straně kuchyně." ,,Děkuju."

Po snídani jsem si prohlížela dům. Mačkala jsem všechny knoflíky co mi přišly pod ruku.

Ušlyšela jsem jak cinkaji klíče. Musím okamžitě do pokoje, aby to nevypadalo, jako bych něco rozbyla.

Do domu vešel pohledný blonďák s modrozelenýma očima. Podíval se, jak se dveře do mého pokoje zavírají. Ušlyšela jsem ťukání na dveře mého pokoje. ,,Dále." Řekla jsem a on vešel. Nebyl to někdo, koho bych měla znát. Nikdo mi o něm nic neřekl.

,, Ahoj jsem Steve Rogers a mám tě sem přijít zkontrolovat, jestli se ti náhodou něco nestalo." ,, Aha jsem v pořádku a dokonce v tom největším a vůbec kde je Tony a Pepper? " Zeptala jsem se + odpověděla na otázku trochu odrzlím tónem. ,, Tony něco zařizuje a Pepper ta má taky dost práce a mají se vrátit až za týden, takže tě sem budu občas chodit kontrolovat. " Bezva super aspoň budu někdy mít nějakou společnost. Zajásal hlas v hlavě. ,, Dobře " Odpověděla jsem po chvíli. ,, Mohl bych už jít mám ještě dost práce." ,, Jo už můžeš odejít a přece si sem ani nemusel chodit. "

***po týdnu***

Steve po jednom jeho příchodu už nepřišel. Celý týden jsem se měla bájově. A stihla jsem se tu i zabydlet, ale jen u sebe v pokoji, nechci se tu moc roztahovat. Ke konci tohoto týdne už tu začala být nuda, už se těším až Tony s Pepper přijedou, alespoň je trochu poznám. S JARVISem jsem si mohla povídat a taky jsem si u něj založila soukromou složku, na kterou jsem si zapisovala vše o funkcích mého  ,, obleku"  . Zatím nevím, jak tomu co mám pod kůží říkat.

,, Ahoj Ali" Konečně jsou tady. Seběhla jsem po schodech v modrých kraťasech a bílém tričku. ,, Ahoj" ,, Tak doufám, že si se tu trochu zabydlela a poznala JARVISe." ,, Ano JARVISem jsem poznala hned druhé ráno." Nevím, co mam říkat, takže plácam úplný kraviny, ale jsem ráda, že Tonyho ego se zatím tolik neprojevuje. ,, Tohle je Pepper, poznaly jste se hned první den, ale ještě nevíš, že je to má přítelkyně a pořádně se nepoznala ani mě.

Po dlouhém seznamování a rok ani jak mám těžký život, jsem zasla do pokoje a rozbrečela se. Mamka mi chybí, nevím co si tu bez ní počnu. Začali se otevírat dveře, rychle jsem ubulené oči utřela. ,, Jsi v pořádku? Muselo té to asi vzít, když si nám řekla o svém životě a tvojí mamince. " Zeptala se Pepper přicházející k mé posteli. ,, Trochu mě to vzalo, ale už je to v pohodě. " Ale nebylo. Chvíli jsme si povídali. A jak jsme si povídali, tak jsem při tom usla.

Další ráno jsem ani nevstávala. Kolem 11:00 jsem seběhla že schodů a už tam na mě čekali se snídani. Přisedla jsem ke stolu a očekávala nějakou reakci. No prostě žádná reakce. ,, Dobrý ráno, nepřispala jsi si trochu?" ,, Asi trochu ano. " A promnula si oči.

Po snídani jsem si šla zaběhat. Bylo to fajn, jenže jsem potkala Steva. Proběhla jsem kolem něj, ,, Ahoj". No prostě klasický. ,, Ahoj, co ty tady?" Netušila jsem, že se zeptá. ,, Jak vidíš, šla jsem si zaběhat a ty?" ,, No, dneska jsem neměl moc dobrý den, tak jsem se šel projít. "  Nechtěla jsem se s ním moc bavit, ale bylo vidět, že to potřeboval. Chvíli jsme si povídali. Řekl mi, že nedávno mu umřela jeho láska z války a ty další depresivní věci.

Potom jsem se jen odebrala a šla domů.

Doma jsem si dala sprchu, tak jak to mám ráda. V pokoji jsem na sebe vzala krátké černé kraťasy, a bílé krátké tílko. Seběhla jsem schody, Tony čekal dole u stolu. ,, Tony já si půjdu něco koupit. Jestli neva." ,, Ne dnes ne, média zveřejnila, že mám dceru, musíš zůstat alespoň týden doma. " ,, Dobře. " A vrátila se zpátky do pokoje. Otevřela jsem notebook a šla koukat na YouTube. To mi vydrželo až do noci, neuvědomila jsem si, že je tak pozdě.

**po týdnu**

Konečně už nemusím být doma a mužů jít ven.

Vím tato kapitola nebyla tak akční, ale bude to lepší teď jsem neměla moc inspiraci. Mějte se krásně. 😍