Harry Potter - 31 days challenge

•1•

Zadání: Wolfstar
Povinná slova: čokoláda, svetr

Byl sychravý podzimní den. Za okny déšť, který v nepravidelném rytmu bubnoval na okenní tabulky, a sem tam nějaký ten závan větru.

Tehdy se sešli dva muži, v bytů jednoho z nich. Ten byt byl postarší, a velmi skromně vybavený. Chodbička rovnou navazující na obývák spojený s malinkou, do béžova zbarvenou kuchyňku, ze které už poté vedli dveře do koupelny. V prostůrku pro obývací pokoj se nacházel jen větší krb, pohovka, křeslo a konferenční stolek.

Mladý, teprve dvacetiletý Black seděl na oné postarší pohovce u vyhřátého krbu, zabalený do jakési látky.

Už chvilku ho pozoroval podobně starý mládenec, opřený o zeď a ten pohled se mu dost zamlouval, ale měl menší výčitky ohledně prostředí, kde se jeho přítel nacházel.

Pomalinku k němu tedy přešel.

„Sirie, příště půjdu já k tobě, mám to tu moc staré, a chudobné,” odmlčel se se smutným úsměvem.

„Ale máš to tu útulnější. Na uzdravení akorát,” odpověděl druhý muž a víc se zavrtal do té záhadné látky.

„Nejsi nemocný.”

„Ale jsem šíleně zamilovaný,” natáhl ruku k Remusovi a přitáhl si ho na pohovku.

„A proč máš na sobě můj svetr?”

„A proč ne?” otázal se Sirius a přitulil se k Removu rameni.

„A vůbec, polož tu věc, a věnuj se mi trochu,” zaškemral, pokládaje si hlavu do klína svého milého.

Remus si naposledy ukosl z čokolády, než ji odložil na konferenční stolek, líně se protáhl a začal si hrát se Siriovými vlasy.

„A copak by jsi si tak představoval?” zeptal se.

„Tak to víceméně nechám na tobě, ale tohle,” přitáhl si ho do sladkého polibku, „si beru povinně. A neříkej mi, že by jsi se toho nějak štítil,” dodal s ušklebkem.

„To taky neříkám,” usmál se mladý Lupin a polibek Siriusovy oplatil.

„A víš proč?” zašeptal když se odtáhl.

„Protože mě miluješ,” odpověl Sirius.

• • •

Jop, asi to bude docela slaďárna😅
Tak alespoň, pokud nedostanete cukrovku si ten příběh užijte❤️

Vaše Catherine :3